Bobby Deerfield

Jedna jediná chybička znamená koniec. V jedinom okamihu, v jedinom záblesku sa môžu preteky Formule 1 zmeniť v tanec so smrťou. Al Pacino ako odvážny pretekár vo filme Sydneyho Pollacka zabúda na svoju minulosť a svoje city. Avšak len do tej doby, než sa stretne s vášnivou ženou žijúci taktiež v tieni smrti, ktorá mu ešte len ukáže, ako plne a skutočne je možné život prežiť. Až do 90. rokov vyzeral tento motoršport úplne inak. Bezpečnosť F1 sa odvtedy podarilo razantne znížiť nárastom bezpečnostných opatrení na vozoch, okruhoch aj vo vybavení jazdcov. Dokážem si síce predstaviť, keby táto vec plynula rýchlejším tempom, ale toto je až veľmi uťahané a vlastne sa tam za celé dve hodiny nestane nič, čo by ma donútilo si tento zážitok zopakovať. Ono to asi nie je nejako zlé, ale rozvláčny spôsob rozprávania a celkom predvídateľný "dej" by možno fungoval tak 80 minút, rozhodne nie 120. Čakal som skôr dosť ukecanú vec, namiesto toho som vypočul priemerný počet dialógov, väčšinou ničím nezaujímavých a celkom dosť často sa tu nehovorí vôbec. (15.09.2019)

Předloha asi ublížila víc, než by jeden čekal. Místo napínavého dramatu vystavěného podle osy událostí smrt týmového jezdce-sabotáž-vyšetřování-riskování života-okrajová romance-závod o vše-odhalení závady-dramatická tečka sledujeme unylou smutnou romanci o ženský, která není ani pěkná, ani rajcovní, jenom drzá jak vopice, která celej film umírá a všichni čekáme, až se to povede. Pacino zahrál svou postavu se vším smířeného nebouřliváka dobře, ale z celého filmu se mi líbil jen začátek slibující napětí (nekonalo se) a pasáž, ve které běžel po silnici krásnou zatáčkou v italském městě (zřejmě Florencie). (15.03.2014)

Na hodnocení Bobbyho Deerfielda jsem si vzala nějaký čas, během kterého jsem se zvažovala, zda mu dát čtyři, nebo pět hvězdiček. Nakonec to vyšlo na to nižší číslo, ale i tak mě Bobby dostal. Al Pacino je tu tak... neobvyklý. Už jsem si zvykla, že každý jeho výkon by se dal zařadit do síně slávy, už jsem ho viděla v rolích choleriků, zdrogovaných zabijáků, slepých vojáků, ztělesněného zla i mužů hledajících druhou šanci. Jenže Bobby Deerfield je úplně jiný. Klidný, vyrovnaný, zdálo by se, že nevýrazný, ale přesně tím také krásně lidský. Žádné velké proslovy nečekejte, stejně tak by se od této Remarqueovy adaptace měli vzdát všichni, co touží o příběhu o automobilech. Bobby Deerfield vám je až na několik záběrů nenabídne a narozdíl od knihy (narážím na konec) tu nehrají téměř žádnou roli. A to na jednu stranu vnímám jako velké plus, na té druhé musím uznat, že závěr Remarqueovy předlohy je přece jen o něco působivější. Proto také ta chybějící hvězdička do plného počtu. (13.02.2008)

Pro mě velmi krásný a smutný film hned ze 2 důvodů. Od 7 let jsem zamilován do Marthe Keller ( na dopisy mi odpovídala, že jsem pro ni příliš mladý-ale teď už by to snad šlo, ne?). Moje nejoblíbenější kniha v dětství byla http://cs.wikipedia.org/wiki/Nebe_nezn%C3%A1_vyvolen%C3%BDch Takže jsem takový hodnotitel na hovno. Mě by se to líbilo, i kdyby to točil český packal Nikolaev a zasadil by to do prostředí závodů autíček na vysílačku. (12.05.2012)

Příběh o zvláštním setkání dvou lidí není nijak fenomenálně zpracovanou romancí, ale už jen kvůli Al Pacinovi musím udělit čtyři hvězdičky. Jako Bobby Deerfield je okouzlující a vysoce převyšuje samotný děj. Ty jeho husté, černé vlasy, hluboké oči a pohled, smyslné rty a vůbec všechno na něm, mě připoutalo k obrazovce a dvě hodiny filmu uběhly jako voda. V několika chvílích byly záběry na jeho tvář a pohled tak nádherné a mlčenlivé, že jsem měla pocit, že už se dále nedokážu dívat:) Tady mě prostě dostal a je to hlavně on, kdo Bobbyho táhne dopředu. Vydařeně je však ztvárněn jeho vztah s dívkou v podání Marthe Keller. Občas dialogy sice zaváněly kýčem, ale jinak mě jejich rozhovory upoutaly. Už jen kvůli tomu všemu nemohu hodnotit méně. (24.04.2011)