Asi to ukončím

Na tohle mě opravdu neužije. S Kaufmanem už nějakou tu zkušenost mám, sice ne že bych jeho snímky pochopila zcela úplně, ale aspoň dokázaly zaujmout a odnesla jsem si z nich nějakou tu duševní potravu. I'm thinking of ending things je ale nuda až na dřeň, když se tam zrovna neděje něco mysteriózního. Scény jsou nepřiměřené dlouhé a nicneříkající. Neříkám, že se mi nelíbilo nic, třeba herecké výkony byly úžasné (zejména Toni Collette) a vizuál a výprava taky krásná. Zkrátka pro oči je to pastva náramná, ovšem pro mozek a duši už je to horší. Já fakt těžko překousnu nudu a tady to na mě dolehlo až dost a nevyrovnaly to ani ty twisty a časové posuny. Prostě když si z toho absolutně nic neodnesu, protože nejsem schopná to uchopit, tak mě to jaksi neba. Škoda. (22.12.2020)

Takovej ten film, kde cítím, že to v určitých ohledech je pecka, ale doukoukat to je peklo. První část filmu je svěží a často i vtipná jízda začínajícím vztahem, pak se to u Jakeových rodičů překlopí do boží mystifikačky a hravýho vyjebávání s divákem tak, jak to mám rád, a některý dialogy Jakea a mladé dívky jsou vrchol scénaristiky. Bohužel tak cca od poloviny se to začíná vytrácet, vyjebávání s divákem už není hravé, ale sadistické, udržet pozornost vyžaduje s každou další minutou extra odhodlání a pomalu to přerůstá ve frustaci. Dokoukat poslední půhodinu už představovalo vyloženě utrpení. Přesto je těžký to jen tak šmahem odsoudit. I když ten balet si mohl Kaufman odpustit, protože to už působilo jako samoúčelná umělecká onanie, ten ujetej závěr dává filmu dobrej twist a mění celkové vyznění, resp. je důležitej pro to, aby se ten film vůbec dal pochopit. Ale ať je to zajímavý jak chce, že dokoukat to rozhodně není příjemnej filmovej zážitek zůstává faktem. Jsem rád, že jsem to do toho konce vydržel, jsem rád, že jsem objevil super báseň Bonedog by Eva H.D., originální a pozornost zasluhující to je bezesporu, ale asi to ani nikomu nedoporučím a znovu se na to už taky nepodívám. (02.10.2020)

daptace, která se hodně drží předlohy, jenom to ukazuje trochu jinak, a v trochu jiném pořadí (aby to příjemnější v rámci jiného média). Což je největší slabina filmu. Protože divákovi možná až moc rychle dojde, co se tady děje. Ale i tak si myslím, že se závěrečná půl hodina hodně povedla. Tam jsem totiž měla obavy, aby to bylo správně uchopené. Přeci jen, z adaptace je úplně vystřižená debata, která se táhne celou knihou, kterou lze zasadit po skončení děje knihy, a je tam jako "nápověda", o co šlo, kdyby to někomu ušlo. Což je škoda. Protože během sledování filmu mě napadla pouze jedna možnost, o co jde. A obávám se, že by mě to napadlo i v případě, když bych předlohu nečetla (tam mě napadly postupně tři!). Škoda, že si scénář víc nepohrál s divákem. Ale na druhou stranu. Ta jediná varianta je zpracovaná krásně a citlivě. Takže oceňuji práci se scénářem, na kterém lze poznat, že Charlie Kaufman knihu opravdu četl, protože je tam dost úplně stejných pasáží včetně doslovně vedených dialogů. A do toho krásně zakomponavé to, co Kaufman přidal sám. Přesto je konec geniální, že si člověk může (vlastně musí) tak jako tak dost věcí domyslet a propojit sám. Nedostane nic zadarmo. V kombinaci s vizuálem, perfektní dílko. ***** Ráda bych zmínila technickou stránku, která je luxusní. Dost děje se odehrává v autě během jízdy za sněhové vánice. Takže je tam spousta odrazů, pohledů a nekončící zvuk drnoucích stěračů, který přidává dost depresivní atmosféru. Moc jsem si zamilovala práci s kamerou. To bylo super. Jessie Buckley byla dokonalá. Za mě táhla celý film a neskutečně jsem si jí užívala. ***** Krásný film, který vám buď řekne všechno nebo nic podle toho, jestli ho pochopíte. Což se odrazí od hodnocení... (31.01.2023)

Kde mám začít? Tenhle film je fakt těžkej zrecenzovat. Už jenom protože.. to musíte prostě vidět. Zároveň se mi líbil jako svině a na druhou stranu ho nenávidím. Tak a teď babo, raď. Jednu věc musíte vědět, fakt mám ráda divný filmy. Viděla jsem jich už spoustu a pořád mě fascinujou. Zkrátka přesně ten druh filmů jako tenhle, kdy si na konci řeknete "Co jsem to do prdele zase viděla?". (Ale co je moc, to je moc - ale k tomu se ještě dostaneme.) Pokaždý po takovým filmu se těším na dvouhodinový filozofování o tom, o čem to vlastně celý bylo. A následně ten film nemůžu dostat z hlavy dalších pár dní. Prostě labůžo. Taky že jsem si tenhle snímek pěknou polovinu pořádně užívala. Ta divnost, neklid a psychologickej horor.. Všechno to z toho nádherně sálalo. U každý scény jsem cítila, že je něco děsně špatně. Dlouhý záběry, monology, šílená rodina, děsivá atmosféra a neustálý napětí. Prostě úžasný. Pak jsem si ovšem začala říkat, jestli už to není moc dlouhý a netrpělivě poposedávala na židli, načež jsem zjistila, že zbejvá ještě hodina do konce filmu. Ta druhá půlka se neskutečně táhla, cesta zpátky byla stejná jako cesta na farmu, nic se nezměnilo. A pak se odehrálo něco, co bylo moc divný i na mě. Školník si sedne do auta, následně se svlíkne, vyleze (tuhle scénu nikdy nezapomenu, ach bože...), následuje nějaký animovaný prase na cestě do školy, pořád celej nahej a konec. No fakt. Prostě konec. Pochopila jsem to tak, že chlápek na konci umřel na podchlazení a celý si to představoval. Jestli to je pravda, netuším, každopádně mám dost. I já mám určitý hranice, který nechci překročit a nahej chlápek, co jde za animovaným prasetem je jedna z nich. Hodnocení: končím/10 (04.06.2021)

Je to Kaufman utržený ze řetězu, takže metaforický a symbolický bizár až na půdu. Mám rád divné věci a tentokrát není ani takový problém, pochopit celkový smysl. ALE film má vražedně unylé tempo a po famózní návštěvě u rodičů drasticky poleví a finále mě také nijak nevytrhlo. V paměti se to docela zaseklo a pro pochopení jednotlivých detailů by bylo opakované shlédnutí nasnadě, ale já to prostě už nedám. I kvůli té přetažené stopáži. Herci a kamera jsou famózní! (29.09.2020)