Posledná noc v Soho

Od Wrighta jsem kdysi viděl jen přeceňovanou Jednotku rychlého nasazení, jinak nic, na filmu mě lákalo ústřední herecké duo a zklamán jsem nebyl. Film o hadřících, postavený na předělávkách kultovních šedesátkových hitů, by byl málo snad na každého tvůrce. Jsem rád, že se vyprávění od počáteční jednoduché situace, kdy mladá žena jede sama do Londýna, změnilo v téma o temnotě v lidech i snech. Horor mě bavil. (09.08.2022)

Já jsem s Wrightovou novinkou poměrně dost spokojený, ačkoli v průběhu jízdy do finále ten film nějak divně vykolejí a v závěru má co dělat, aby se úplně nerozpadl. Rozehráno je Soho přitom výborně - skvostná výprava, nápaditá režie, vymazlený soundtrack a super herci, zvlášť Thomasin McKenzie je tu pro mě za jednu z nejroztomilejších a nejsympatičtějcíh hrdinek v hororech za hodně dlouhou dobu. Scénář nadhazuje řadu motivů a člověk čeká, co z nich nakonec vyplyne ... aby se ukázalo, že z mnoha z nich nevyplyne nic. Ta samotná koncovka pak působí, jako kdyby před ní bylo XY minut vystříháno, anebo jako kdyby to režiséra a všechny na place najednou přestalo bavit. Ale nechci znít moc negativně, protože negativní pocit z filmu rozhodně nemám. Naopak - většinu stopáže jsem byl spokojenější, než jsem čekal, a jen mě trochu mrzí, že to ve finále nedolětelo tak daleko, jak v určitou chvíli vypadalo, že by mohlo. (04.11.2021)

Tohle je Londýn. Zde někdo zemřel v každém pokoji každé budovy a na každém rohu ulice města.Edgar Wright mi velmi sedí a to v každé poloze. Baby Driver, Hot Fuzz, Scott Pilgrim nebyla náhoda a tenhle retro mystery hororový výlet se povedl velmi dobře, vlastně jsem až překvapen jak moc jsem spokojen.V průběhu filmu se míchá vícero žánrů, ale naštěstí vše drží pohromadě a ani jednou se to režisérovi nerozpadne pod rukama. Míchá se zde Drama, Retro-Krimi, Coming-of age, snové Fantasy, Horor i Mysteriózní Psycho Thriller. Celé to stojí na výborných mladých herečkách Thomasin McKenzie a Anya Taylor-Joy- mé zlato a zde opět exceluje. Hororové prvky jsou působivé- jsou zde docela nepříjemné lekačky i pár brutálních scén, takže v tomhle ohledu spokojenost. Povedl se i retro soundtrack, atmosféra, poutavý děj s překvapivým vyvrcholením, výrazná stylizace i velmi dobře napsané dialogy. Rozhodně se nejedná o čistokrevný horor, ale je to dost dobrý film téměř v každém ohledu, takže si nemám nač stěžovat. Společně s Malignantem nejvýraznější letošní mainstream žánrovka.Příběh 4/5, Akce 3/5, Humor 1/5, Násilí 3/5, Zábavnost 4/5 Hudba 5/5, Vizuál 5/5, Atmosféra 4/5, Napětí 4/5, Emoce 2/5, Herci 5/5. 8.5/10. (22.11.2021)

Tam kde Wan zazářil, tak Wright absolutně pohořel. Natočil sice vizuálně celkem zajímavou podívanou,  ale nudí tak neuvěřitelným způsobem, až z toho bolí kouličky. Co se napětí nebo strachu týče, tak jděte taky o dům dál, Wright si myslí, že strach vyvolá šedivými panáky a strašně přeboostěnou hudbou... doufám, že týpeček se bude od horrorů držet co nejdál, ty mu totiž opravdu nejdou. (11.11.2021)

Dlouhý snový retro klip z něhož probuzení bolí. McKenziová jakoby vypadla z oka J. Fosterové a stejně lehce hraje. Skloubení obrazu a hudby bylo opojné (a zalitoval jsem, že jsem kino vynechal), a když už těch báječných šedesátek bylo moc, spustil na parketu Happy House (Siouxsie and The Banshees), což jsem vskutku nečekal. Škoda, že naplno nevyzněl song Eloise (B.Ryan, ale ještě raději mám verzi od The Damned), i když jsem si říkal, jestli vůbec zazní. Poslední role Diany Riggové snad ani nemohla být lepší. A jak se sladký sen promění v noční můru, dojde na zuřivé duchy, dlouhý nůž a škopíky krve. Snad jen klišé v podobě nesmělé, utiskované a lehce šikanované holky z venkova si mohli odpustit, ale budiž.... (21.11.2021)