Posledná noc v Soho

Jedna z najintenzívnejších jázd tohto roka, možno aj viac ako iba tejto sezóny. Štylistické pohladenie zasadené do čoraz viac hororového prostredia, kde je takmer každá scéna skvelým materiálom pre rozbor. Tých odkazov, predovšetkým na žánre a subžánre, je tu veľké množstvo, ak sa budete báť, že sa to akosi dlho nechce "prepnúť" do toho sľúbeného gialla, tak sa dočkáte. Osobne mi duchárske pasáže pripomenuli Carnival of Souls, ktorý sa v spojitosti s filmom nespomína, na rozdiel od ďalších jednoznačných inšpiračných zdrojov. Osobne je pre mňa Last Night in Soho filmom o klamlivej predstave o nostalgii, my to u nás pociťujeme špeciálne snením našich dôchodcov o "zlatých dobách" komunizmu, Thomasin čaká trpké precitnutie ohľadom šesťdesiatok. (13.11.2021)

Začíná to jako zbytečně dlouhý retrokabaret pro tuzemské honiče nad šedesátkama, co strašlivě touží vrátit se pár desítek let zpátky v čase, a za zvuků plísně „Já budu chodit po pičkách“ tam vyprcat Naďu Urbánkovou, neodolatelně přitažlivou v jakémkoliv časovém období. Pro masařky. Paxi ale Éda Piš začne hrát na #metooblm Hičkoka a musím říct, že to Psycho kombinované s Gerontoptáky, feministkami a negry docela trefil. Tedy, ne že by to jako byla kdovíjak sofistikovaná či potěšitelně braková zábava, ke které se budete rock co rock pravidelně vracet. Spíše taková milá, přebarvičkovaná, řemeslně perfektní a do posledního záhybu na fiži retrovyňuňaná pocta době a Fredymu, na kterou jsem například takový já zapomněl asi tak 30 minut po závěrečných titulcích, a s děsem si možná sem tam vzpomenu akorát na zoufalým úchylům uhrančivé, z xichtu na spánky utíkající oči Aničky Krejčí – Radostné a na tu odpornou, topornou, slizkou, iritující a afektovaně přehrávající šišlavou pizdu Tomašínu v hlavní roli, co scénářem dicktované permanentní zděšení, úleky i traumata interpretovala jako neumětelsky unifikovanou trapkopózu „ochrnutě vykul bulvy, jako by se ti někdo nečekaně nabořil do dvojky“. Což by vpoho věrohodně zahrála jakákoliv mnohem snesitelnější, sympatičtější a talentovaná ochotnice. (22.11.2021)

Luxus. Jednoduchá story v parádním audiovizuálním a atmosférickém balení se dvěma skvělými mladými herečkami. Temné motivy se rozjíždí dost pozdě a na giallo tu chybí průběžné vraždění, ale první půlka i tak šlape bezvadně. V té druhé, kde nastoupí digi bubáci, tomu trochu spadne řetěz a děsit Wrightovi vlastně vůbec nejde, ale finální rozuzlení dojem napraví. Potěšilo symbolické obsazení Diany Rigg, která se tak rozloučila parádním kouskem. (15.11.2021)

Na to, že ten anglickej styl vůbec nemusím, tak tohle se sledovalo celkem dobře. Musím pochválit výbornou hudbu, tu jsem si užil, McKenzie a Taylor-Joy, dobrý duo, pěkně zahráno, nevadila mi ani jedna z nich. Čekal jsem ale o něco komplikovanější děj, bylo to ve výsledku strašně moc jednoduchý i nudný. První polovina byla excelentní, ta druhá, kde to byla už jen samá halucinace, mě už moc nebavila a finální rozuzlení bylo na můj vkus předhozeno právě jako tupounovi, chtěl jsem si možná vytvořit svůj vlastní konec. Každopádně, jedná se o lehčí Hororové drama, se skvělou atmosférou a řekl bych, že spíše pro ženské publikum. Kdybych to sledoval s buchtou, při sklence vína, tu čtvrtou hvězdu bych možná i dal. (12.02.2022)

Nejsem Wrightův fanoušek a nikdy mě extra nebolelo, když přišel se slabším kouskem. Moc jsem nevěděl, co od Last night in Soho čekat, ale reakce byly tentokrát o něco lepší než u celkem povedeného Baby Drivera a Edgar Wright si opět zakládá na precizním audiovizuálním pojetí, které od něho fanoušci vždycky čekají. A já musím jenom konstatovat, že mě to za srdce nechytlo. Přibližně po hodině mě to začlo dokonce nudit, možná jsem ale jen zkrátka neměl náladu a nechal to na druhý den, kdy už jsem si poměrně hektické finále docela užil. Což zachránilo i onu čtvrtou hvězdičku, spolu samozřejmě s naprosto dokonalou Anyou Taylor Joy, které prostě baštím úplně vše a nikde jí to tolik neslušelo jako právě v pochybných barech v Londýně. Znovu možná za pár let, momentálně to ve mně extra nezraje. Ale jsem si jistý, že fanouškům 60. let, jakým je i Wright, to může sednout jako nejlepší film roku. (24.11.2021)