Na konci sveta

Mládí v hajzlu a do důchodu daleko, řekl si nejspíš v duchu Gary a svolal zbytek bandy, aby ten chlastací maratón, co tehdy nedoběhli, nyní dokončili. A protože se jedná o komedii, není jistě náhodou, že na záchodcích jedné z putyk v Newton Haven zjistí, jak se věci mají. Městečko je ve spárech mimozemšťanů, kteří z obyvatel nadělali robotické duplikáty. Tak trochu Lupiči těl, něco ze Stapfordských paniček a také ze Saint-Tropez. Místo krve modrý inkoust a místo násilné invaze mírumilovné splynutí. Jenže o to Gary a jeho kamarádi vůbec nestojí. Nevyrovnaný snímek, který mě chvíli bavil a chvíli ne, jako na vlnách. Drama lidí procházejících krizí středního věku se promění v taškařici, když dojde na bitku, při níž létají hlavy, ruce i nohy. „Andy, chci tě cítit uvnitř."„Tak jo!" Obstojný průměr se skvělou muzikou - The Doors, The Sisters of Mercy, Inspiral Carpets, Pulp, Blur, Primal Scream, Happy Mondays, The Stone Roses, Suede, The Charlatans... (23.07.2020)

Guy Ritchie často opakuje své návraty do světa britského zločinu, přesto je pokaždé jiný - minimálně v té míře, aby zůstal zajímavý a zábavný. Wright přichází s novými náměty, aby se záhy ukázalo, že točí stále stejně, používá tentýž druh pubertálního humoru, který ztrácí přitažlivost a stává se spíš otravným. Wright v průběhu let vyčpěl a U Konce světa je toho jasným příkladem. Přitom stačilo držet se původního nápadu s pokusem obnovit aspoň na pár hodin starou partu a vrátit se do časů dospívání. Chtělo by to taky poněkud mírnit Simona Pegga, který sice patří ke stálicím britské komediální scény, ale potřebuje nad sebou pevnou režisérskou ruku, jinak se stává nezvladatelným živlem. Za těchhle podmínek mohl Wright počítat s nadprůměrným výsledkem, ale to bych od něj chtěl příliš. Od rvačky na hospodských záchodcích už je jenom hůř a hůř. Celkový dojem: 40 %. (03.02.2021)

Jen jsem čekal, kdy se objeví Funes a s gustem vrazí šroubovák do rachitické prdele pana Brosnana. Prachsprostá námětová vykrádačka antiufonského komanda ze Sentropé, osazená výkvětem britské komiky, nekomiky, trapnosti a Hobitem. Herecky perfektní, zrežírováno dokonale, ale až na tři opravdu vypečené vtípky je ten očekávaný tumor benigní, jeden smíchy zrovna dvakrát nepojde, a po hodině jsem začal mít toho furtdokolového ukopávání keramických hlav docela plný konečník. Nicméně proti zaoceánským sračkám se člověk nemusí alespoň stydět, co za trapné hovado v tom zase prdělo, takže jako kultivovaná taškařice k večernímu lahváči veskrze příjemné. (18.09.2013)

Asi zhruba na podobný úrovni jako Apokalypsa v Holywoodu a v podání jiných herců. Možná o něco slabší, ale zábavné dostatečně i když možná se z toho dalo vytřískat o něco víc, ale i tak jsem se slušně pobavil. Zbytečný nechutnosti co v komediích moc nemusím si tu odpustili Apokalypsa zase měla přímočařejší tah na branku a lepší konec. Takže tyto dva filmy bych viděl tak nějak zhruba nastejno. U prvního jmenovaného přidává něco navíc ďábelský cameo Chaninga Tatuma. Takže tady to bude o něco míň, ale i tak velmi solidních 80% (02.12.2013)

Po obstojnej Jednotke príliš rýchleho nasadenia a výbornom Súmraku mŕtvych prišlo veľké sklamanie. Simon Pegg bol skvelý to áno, ale duo Pegg-Frost tu proste nefungovalo. Alebo som neporozumel až príliš britskému humoru? O dutých porcelánových panákoch naplnených nejakou modrou brečkou ani radšej nehovorím. Celý príbeh je charakteristický jednou obrovskou nudou a kopcom vaty, ktorý sa zakladá na tom, ako chlapíci utekajú pred dutými prerastenými šmolkami zamaskovanými do podoby ľudí a pritom ešte stihnú navštíviť 12 krčiem a dať si pivečko. Tak to končí keď mám príliš veľké očakávania. 40/100 (13.11.2013)