Tess
Tess
Réžia:
Roman PolańskiHudba:
Philippe SardeHrajú:
Nastassja Kinski, Peter Firth, Tom Chadbon, Leigh Lawson, Richard Pearson, Suzanna Hamilton, John Barrett, Pascale de Boysson, Arielle Dombasle (viac)Obsahy(1)
Adaptácia románu Thomasa Hardyho o osude jednoduchého vidieckeho dievčaťa Tess, ktorú otec posiela na šľachtické sídlo po tom, čo sa dozvedá, že sú so šľachtickou rodinou možno príbuzensky spriaznení. Tu ju mladý šľachtic zvedie, Tess otehotnie a po smrti svojho dieťaťa odchádza pracovať na mliečnu farmu, kde sa zoznamuje so svojou životnou láskou Angelom. Angel sa však nedokáže vyrovnať s jej minulosťou a v svadobnú noc ju vyháňa. Zúfalá Tess sa vracia k svojmu šľachtickému milencovi a postupne smeruje k svojej záhube.... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (7)
Recenzie (80)
Docela nuda.Čekal jsem od tohoto Polanskiho filmu velký romantický a tragický příběh.Tak je to možná v knize,kterou jsem nečetl,ale ve filmové adaptaci by člověk musel nějakou velkou lásku hledat lupou.Nevím,možná za to můžou herci.Nastassja je sice hezoučká,ale absolutně nevěrohodná,Peter Firth jako Angel je tragéd na druhou a jediný,kdo vyznívá dobře,je představitel D´Ubervillea.Prej to měl být hlavní záporák,ale mě tam přišel jako jediný trochu sympatický a logicky jednající člověk.Filmařsky sice bez výraznějších chyb,ale jinak nuda nuda šeď šeď.60 % ()
Tendle film natočil Polanski jako dárek pro zavražděnou Sharon, což je jistě bohulibé, bohužel tendle film je dost o ničem. Jakmile se Polanski chybí nějaký literarní látky, nějaký klasiky, natočí nudu, na druhý straně, když vezme něco, kde figuruje satan, pak je z toho klasika, tak si vyberte. Měl se držet svýho satanskýho kopyta a klasiku přenechat jinejm. ()
Ne každý osud má prošlapanou cestičku tak, jak by si jeho „majitel“ představoval. Takové Tess hodil do cesty nejeden klacek a moc štěstí a klidu jí nenadělil. Své o tom ví Roman Polanski, který osud prosté venkovské dívky přetavil v téměř tříhodinovou romantickou fresku z viktoriánské Anglie. Tehdy osmnáctiletá Nastassja Kinski soustředěně zachycuje úsilí osvobodit se. Tři Oscary (výprava, kamera a kostýmy) a další nominace dokazují, že Polanského opus není radno úplně přehlížet. Jenže co by šlo říct během dvou minut, francouzsko-polský mistr roztahuje do několikaminutových pasáží. Filmařsky bez výhrad, příběhově strhává jen místy!! ()
Problém už bude v samotnej knihe, kde asi tiež je každý chlap hajzel. Či je to otec, farár, zamestnávateľ, bratranec, alebo manžel, dávať všetku svoju nádej na šťastie do rúk chlapov nie je nič iné, ako naivita. Taký Angel, tak tam sa musíme chytať pri jeho zásadnom rozhodnutí poriadne za hlavu. Ale v tej dobe to tak asi chlapi prežívali. No a Polanski veci myslím tiež veľmi nepomohol. Film nepôsobí nijako zvlášť osudovo, žiadna emocionálna bomba sa nekoná a navyše v poslednej tretine mi film aj napriek mohutnej dĺžke pripadal skratkovitý. Melodráma by mala z diváka vyždímať poriadne emócie, čo sa podarilo iba zčasti. ()
Galéria (78)
Zaujímavosti (8)
- Novela „Tess of D'Urberville“, kterou Polanski zfilmoval, byla poslední kniha, kterou jeho manželka, Sharon Tate, četla. Před tím, než byla (společně s jejím nenarozeným synem) ubodána, ji zanechala na stole se vzkazem, že by z ní byl skvělý film. (Yondaine)
- Polanski byl nucen celý film natočit ve Francii, neboť v Anglii by se vystavil hrozbě zatčení a vydání do USA, kde byl trestně stíhán. A tak i Stonehenge, dějiště dramatické závěrečné scény, byl pro potřeby snímku pečlivě rekonstruován ve Francii. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
- Snímek získal tři ceny americké akademie (nejlepší výprava, kamera, kostýmy). Ocenění za kameru bylo rozděleno mezi Geoffreye Unswortha, jenž zemřel v průběhu třetího natáčecího týdne, a Ghislaina Cloqueta. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (menej) (viac)