Hnus

... hoho... s pozerskými ****hodnoceními se zase roztrh pytel a rázem Repulsion nakynul na červená kvalitativní procenta... popravdě, nestačím údivem kroutit hlavou... uspavajícím tempem podaný rozkol osobnosti magicky krasné, ba nedůvěryhodné (snad jen pro tuto roli) bloncky je úmorně nudný a nelze omluvit ani starším datem vzniku filmu.. co se týká fokusů na kukadla... ty měly být asi předzvěstí nějakého psycho defektu milé slečny? nene, uplně vedle... spíše nechtěný přešlap...agresivní kritika by byla na místě pro případ finále, ale to už ponechám pro jiného, stejně vytočeného usera... z očekávání raritní paranoie se vyklubala mimózní nuda s velkým n. hvězdičku nahodím jen za zajímavou kameru. 2/10 (11.08.2009)

Samotný název mi po dlouhé době připomněl jednu školní příhodu, kdy jedna spolužačka uprostřed hodiny z ničeho nic přešla k tabuli a začala na ní jako nepříčetná psát několik minut dokola slovo HNUS ...schopna říct k tomu učitelce jen to, že to nemá být nic vůči ní. Tenkrát v době pubertě jsem se na tom neskrývaně bavil, dnes pro mě tato příhoda zavání spíše jakousi záhadou vnitřní psychiky, do níž někdy nelze snadno proniknout. Netuším, jestli dotyčná tenkrát neviděla Polanského film a zda jí nějakým způsobem krátce nepoznamenal, ovšem svým způsobem bych se ani nedivil. Ta nepříčetnost mladé pohledné dívky a frustrující zbláznění z náhlé tísně a pocitu nedostatečného opětování je tu ztělesněná mistrovsky. Gradující tísnivá atmosféra přechází ve jménu horroru místy až do těžko uchopitelných výjevů, skutečně oplývající onou záhadou vnitřních psychických procesů, ovšem všechny ty bizarní motivy tu mají jedinečné kouzlo... Od úvodních titulků mě vtáhla naprosto excelentní kamera! Roman Polanski ve stejném žánrovém duchu navázal příběhem z podobného prostředí na tento svůj raný počin i o dekádu později v Nájemníkovi (1976), nicméně jak se mi ten se v druhé polovině pocitově až zbytečně táhl, tady jsem ten pocit vůbec neměl a k mému překvapení celý film plynul velice plynule s gradující atmosférou až k závěru a s každou minutou mě stále více přikovával. Catherine Deneuve v tomto filmu ještě zdaleka není tou velkou filmovou hvězdou, spočátku mi i chvíli trvalo, než jsem se na její zvláštní projev jako z jiného světa zvykl, ovšem postupně jsem musel uznat, že do té role šedé myšky s blond vlasy se svým ještě nevypilovaným herectvím a často monotónně zachmuřeným výrazem náramně hodila. Trojice pouličních muzikantů se stylizovanou choreografií podél města je tu úžasná, stejně tak až černohumorná pasáž s postavou najímatele (Patrick Wymark) a surrealistické výjevy naplno stírající reálný děj s přeludy a nočními můry mě i přes svůj lehce děsivý ráz fascinovaly. Mohu hlásit, že jsem po čase viděl další filmový majstrštyk ze zlaté éry 60. let, od dalšího tvůrce, který s pojmem HORROR pracuje ve srovnání s žánrovou tvorbou dřívější (i současnou) zase jednou originálním a odlišným způsobem. PS: Rozhodně souhlas s Adamem Bernauem: i na mě vedle Hnusu působí Hitchcockovy Ptáci a Psycho spíše jako dobové žánrové kuriozity pro pamětníky. [95%] (05.04.2022)

Vynikající Polanski - jeho filmy disponují natolik zvláštní atmosférou a neotřelým přístupem, že i rozvláčnější tempo vyprávění člověku tak nějak nevadí. Schéma je podobné jako u Rosemary nebo v Nájemníkovi - narušená a sama v prázdném bytě. Dojem z "Repulsion" je ale navíc umocněn faktem, že se díváte na film a jednoduše nechápete...a v posledních deseti sekundách, v posledním záběru... vám TO docvakne... Tak tomu se říká naprostá filmařská genialita. Pro mě jasných 100% (Ještě si neodpustím dodatek: Při Polanského schopnosti budovat napětí z "nudných" scén, naprosto nechápu, co provedl s nebohým Twistem). (25.06.2009)

Geniální, jak Polanski dokázal zhmotnit samotný titul. Ještě štěstí, že se film nejmenuje Smrt, to bychom toho sem moc nenapsali. Roman asi taky bydlel na kolejích, má pěkně zmáklý všechny noční zvuky od sousedů. Jako film ale nepoživatelný, do okruhu britských 60 ´s to vůbec nepasuje. Dominující a dobrá hudba. (11.02.2013)

Ačkoli tento první zástupce „Apartment Trilogy“ mistra Polanského je téměř padesát let!!! starý, tak datum výroby zde rozhodně neubírá na jeho intenzitě, ba naopak. Srovnávat Repulsion se současnými horory či psychothrillery nejspíš není na místě, proto si vystačím s tvrzením, že Roman Polanski se svým specifickým minimalistickým přístupem opět dokázal z dané látky vykřesat téměř maximum. Catherine Deneuve se do své role paranoidní schizofreničky vžila dokonale a ztotožnění se s její postavou je nutným předpokladem výsledného „potěšení“ z celého snímku:)) Ještě stojí za zmínku skutečnost, že místo pitvání a hledání příčin (samozřejmě, že odloučení od sestry a frigidita jsou zjevnými příčinami, ale toto zde není dále příliš rozvedeno) toho, co se děje hlavní postavě, se Polanski zaměřuje spíše na samotnou „akci“ a jak je ostatně jeho zvykem, na budování paranoidní atmosféry, kdy skutečně začnete pochybovat, co je ještě paranoia a co se opravdu reálně děje. Nemůžu jednoznačně říct, který z těch tří filmů (Nájemník, Rosemary má děťátko, Hnus) je nejděsivější či nejintenzivnější, ale ve všech případech se jedná o velice kvalitní díla, která pečlivým budováním hutné atmosféry dostanou diváka tam, kam chtějí. Sugestivní, HNUSné a působivé. (25.10.2012)