Hnus
Repulsion
Réžia:
Roman PolańskiKamera:
Gilbert TaylorHrajú:
Catherine Deneuve, Ian Hendry, Helen Fraser, Valerie Taylor, Mike Pratt, Yvonne Furneaux, Roman Polański, Renee Houston, James Villiers, John Fraser (viac)Obsahy(1)
V londýnském bytě spolu žijí dvě naprosto rozdílné sestry Helen (Yvonne Fourneaux) a Carol (Catherine Deneuve). Společenská Helen nachází plné uspokojení v milostném poměru s ženatým Michaelem (Ian Hendry), Carol, která se straní mužů a lidí vůbec, pracuje jako manikérka. Když Helen odjede s milencem k moři, přestává se její osamělá sestra kontrolovat: omluví se z práce pro nemoc a uzavře se ve svém bytě, soužená hrůznými sexuálními sny...
Režisér Polanski vytváří hororovou studii mentálního rozpadu osobnosti dívky, zatížené sexuálními zábranami. Snímek, který u nás nebyl nikdy uváděn (leda výjimečně v Ponrepu pod názvem Ošklivost), obsahuje drastické sekvence násilí a děsu, nikterak je však nekomentuje a neanalyzuje: kamera zachycuje děj tak, aby divák vnímal obraz z úhlu pohledu labilní Carol, a tak se stávají její hnus a samota také jeho hnusem a samotou. Šílenství se ve filmu nejeví jako osud jedince, nýbrž jako choroba celé společnosti. Film, který napsal sám Polanski se svým dvorním scenáristou Gérardem Brachem, získal na MFF v Berlíně 1965 Stříbrného medvěda. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (226)
V poradí tretí Polanskiho film a spolu s Les Parapluies de Cherbourg lacná vstupenka mladučkej Catherine Deneuve, telesne vyvinutej, no herecky ešte v počiatkoch do seriózneho filmového sveta. Spoly amatérska, spoločensky nonkonformná štúdia ženskej psychiky vystavenej kontraproduktívnej spoločenskej debate o sklonoch mužského pokolenia k sexuálnemu násiliu ako parafráza na množiace sa prípady domáceho násilia v dôsledku masívneho emancipačného hnutia (v tej dobe ešte stále dobre vryté do pamäti mužov a žien po celom svete). Výsledkom je asexuálna, asociálna a introvertná mladá žena s tendenciou všetko skrývať a utápať svoj strach a paranoju hlboko v útrobách svojej mysle. Polanski vsadil na minimalizmus, eliminoval všetky nadbytočné prvky a nechal sa (zjavne) ovplyvniť čiernobielym výtvarným expresionizmom nemého hororu z počiatku 20. rokov (Kabinet doktora Caligariho). Klaustrofobické prostredie a vízie uprostred bytu, v ktorom sa hlavná hrdinka väčšinu času nachádza, sa pretvára vplyvom jej vnútorných pocitov. Polanski s radosťou využíva všetky možnosti, ktoré poskytuje expresionizmus a budovanie atmosféry prenecháva čiastočne tieňom, detailom, desivým výjavom, halucináciám a sugescii (opakovaná ilúzia znásilnenia). Taylorov kameramanský kumšt postavený na detailoch je vskutku na pohľadanie (že točil s Hitchcockom kontroverzné Frenzy a s Donnerom The Omen ma vôbec neprekvapuje). Znepokojivosť dolaďuje do záverečného štádia hudobná zložka (a teraz nemám na mysli ten príjemný mestský soundtrack, to vážne nie). Čo do amatérizmu by som vedel vytýkať len jedinej scéne, keď Carol zaútočí svietnikom na príchodzieho muža; tu sa najviac prejavujú podmienky, za akých film vznikal. Viac mi vadilo, ako je Repulsion egoistický a do seba zahľadený film, ktorý občas zabúda na také faktory ako je príbeh, logika či divák a nezdá sa, že by mu to vadilo. Zážitok je to však jedinečný a neopakovateľný, s jemnou a krásnou Catherine ako čerešničkou na chutnej torte. 85% ()
tento film ma uchvátil, strhol a nakonci vypľul totálne požutého a otraseného - samozrejme v dobrom zmysle všetkých tých slov. Čo skôr ospevovať? jednoduchý ale pri tom na maximum využitý a vyťažený námet so skvelým scenárom, kde všetko zahralo, každé gesto, každý detail. dych berúca hororová atmosféra, jedna z najviac znepokojujúcich, aké som kedy videl. vynikajúce režijné nápady no a napokon kongeniálna a bravúrna mladá (a krásna) catherine deneuve. síce ťažká ("knedlíkoidná") ale rozhodne jedinečná filmová lahôdka. pritom tak silne myšlienkovo nabitý príbeh, štúdia odcudzenia spološnoti, strachu zo samoty uprostred precivilizovaného sveta povrchných vzťahov a totálna výstraha pred nevšímavosťou a ignoráciou a akýmsi vyhýbaním sa problémom, nezainteresovanosťou a hlbšou citovou zaangažovanosťou dokonca aj medzi najbližšími príbuznými a priateľmi, čo má za následok totálnu devastáciu citov, v podaní pána polanského samozrejme v krajne kafkovsy vyhrotenej podobe. bravo. ()
(1001) Tenhle film je osoba, která ráno vstala, vybrala si květované šaty, vykašlala se na culík, vyčistila si zuby, ukousla z rohlíku a potom ho položila zpět na stůl, vyšla z bytu a vydala se po Ruské ulici, protože ji to zrovna tak napadlo. A nezabočí na jinou, i kdyby všichni chtěli, aby zabočila. - Další z iniciačních filmů "perverti jsou taky lidi", i když se zejména soustředí na tu část věty "perverti jsou". ()
Mám dojem, že si režiséri radi berú na paškál vnútorné problémy žien, ich feministické sklony, večné útoky samoty, bolesti, zúfalstva... Sme melancholické stvorenia, takže si to môžeme dovoliť :) Carol je zosobnením duševnej trosky, ktorej sa priam bytostne dotýka každý mužský pohľad, mierna náklonnosť či túžba po zblížení sa. Trpiaca introvertka obkolesená tieňmi deprimujúcich stien, postupne šalie a stráca pojem o čase a priestore. Psychická analýza vnútornej roztrieštenosti, ktorá je pre osamelú ženu priam charakteristická. Námet rozhodne zaujímavý, no mrzí ma, že občas tento film skĺzol do neželanej nudy. Väčšie množstvo obsahových perličiek by mu rozhodne prospelo. PS: Catherine Deneuve ma katapultovala do sedadla. Ktorá iná herečka by sa dokázala tak úprimne vcítiť do trápenia svojej hrdinky? ()
Galéria (59)
Zaujímavosti (11)
Súvisiace novinky
Edgar Wright chystá psychologický horor
Britský režisér Edgar Wright (Baby Driver, Jednotka příliš rychlého nasazení) čerstvě prozradil detaily o svém příštím filmu. Tím by měl být psychologický thriller/horor odehrávající se v Londýně,… (viac)
Psycho Film Praha 2009
„Psycho Film Praha“ je filmová přehlídka zaměřená na projekce filmů s tématy z oblasti psychiatrie, psychologie a sexuologie. 5. – 7. června 2009 se uskuteční už třetí ročník přehlídky, jehož zvolené… (viac)
"You don't have to be alone anymore, you'll finally be happy thanks to me. How did you get on with your snow queen? She just makes herself unavailable."Wow tak toto jsem opravdu nečekal. Na to, že tohle je v podstatě můj první film/ vstupní bod do tvorby Polanského (Pianistu jsem bohužel viděl ve škole přerušovaně), tak jsem zcela ohromen tématy a myšlenkami filmu. V životě bych neřekl, že uvidím film na téma Mee too či obecně feministických projevů, nebo jenom problematiky stalkerů a mužské nadrženosti ve filmu starém rovných 60 let. Době kdy ženy měli z dnešního pohledu naprosto stereotypní úděl ve společnosti. Samozřejmě je to kolikrát ještě v plenkách. Například zárodek hororu tu je, ale naprosto už dnes úsměvně, jako taková hororová fosilie. Přesto je o to zajímavější sledovat. Polanského scénář byť je už ke konci úmorný a neuspokojivý zakončením, tak ale má neskutečný cit pro detail. Velice organický. Minimálně z dnešního pohledu to měli ženy tehdy nesmírně těžké.... O to více mě překvapuje jak aktuální nadhled Režisér už tehdy měl. Naprosto až děsivě přesně tu replikuje dennodenní nástrahy života mladých slečen a to a sice nevhodné návrhy... Neodbytnost kor u slabších uzavřenějších slečen. Jenom na nuancích to perfektně ukazuje jak si představuje vztah jakýkoliv ženy vs muži a je to velmi zajímavé sledovat. Kolikrát jsem předpovídal reakci mužů na jisté věci o minuty dopředu. Sice hlavní herečka dle mě osobně dost přehrává v traumatizujících momentech, ale to je očividně záměr režiséra + se tehdy dost dával důraz na teatrálnost a dokáže to být nepříjemné. Zápletka tohoto filmu není absolutně vyhnaná do extrému. Věřím, že už se to stalo. Hlavní postava je evidentně nejen slabomyslnější, ale primárně trpí nějakým nižším EQ + jistou labilitou, což skvěle nahrává různým dravcům z velkoměsta. Ti bohužel podcenili stav mladé slečny😉. Je tu tak zajímavé sledovat i boční linky ala Kostel... Který očividně poukazuje na jisté sny hlavní postavy a snadno se dá pochopit co by chtěla ona a ne všichni ostatní. Na myšlenky zkrátka neskutečně bohaté dílo, které bych ale nedoporučil všem, protože je to jedna absolutní Slow burn až do posledních minut a osobně to dalo zabrat i mě. Zkrácení o 15/20 minut by bylo nesmírné efektivní, protože tu stejně sledujeme téměř jenom dění v jednom bytě a jisté vidiny hlavní postavy. Ty jsou navíc velice originálně i vyprávěné vizuálně a vidíme kolaps hlavní postavy na nejenom materiální stránce bytu (Zajíc)....... Ale i mentální (zdi)....... Hudba mi třeba přijde trošku nahodilá ne vždy se hodící do vypjatých momentů, ale to jenom potrhuje velice netradičně sestavený film. Kdyby tedy film zrychlil o 10-15 minut a konec byl daleko údernější, protože ten se dle mě trošku rozpadá a neposkytuje jak potřebné odpovědi, tak pocit zadostiučinění. Vůbec bych neváhal nad silnou 9, kdyby se to nezačalo rozpadat ! Takto byť neskutečně nasycen dojmy a myšlenkami, tak s lehce hořkou pachutí na konci dávám silnější 7. PS: Chlapy nedoporučuji tlačit na pilu v případě zdánlivě nedostupných žen... Nemusí to dopadnout nejlíp pro vás :) () (menej) (viac)