Obsahy(1)
Melancholický snímek o staré paní, která obsluhuje městské veřejné toalety. Během služby se jí vynořují vzpomínky na prožitý život. Vzpomíná na dávné mládí, kdy byla krásnou dívkou, na své první lásky či krutou válku. (ash99)
Recenzie (9)
Krásný posmutnělý snímek o bezmocnosti a opuštěnosti stáří, ale zároveň o určité pokoře a odevzdanosti svému osudu... Vypráví o stařičké ženě, která dožívá svůj osamocený život v klidném, ale ne zrovna příliš vábném prostředí veřejných toalet. O ženě, které nezbylo nic než jen vlastní vzpomínky, střípky šťastných okamžiků první lásky i bolestných momentů v podobě neutěšeného válečného prostředí. Nápaditá kompozice, sestávající z barevného a dynamického zachycení vzpomínek i černobílého strnulého provedení, zobrazující realitu všedního dne staré toaletářky. ()
Starobylé veřejné záchodky a v nich rekapituluje svůj život stařičká toaletářka. První láska, rodina, práce, válka. ()
Docela hodně depresivní snímeček, ve kterém stará toaletářka při pohledu na "zákazníky" vzpomíná na své mládí protnuté válkou. Černobílé stáří se střídá s barevným mládím, v němž se ale veselé barvy první lásky střídají s tragickými barvami válečného běsnění. I přes docela smutné podání se mi tenhle raný Polanského filmeček líbil. ()
Tak toto dílo se Polanskimu skutečně povedlo. Je v tom cítit atmosféra a uvědomování si stáří se vzpomínky na minulost. ()
Velice smutné vzpomínání staré paní na svůj - ne zrovna příjemný - život. ()
Když padají andělé je pro mě nejlepším studentským dílem Romana Polanskiho. Není smutný, ani depresivní, je poetickou skladbou vzpomínek na nejzásadnější a nejvelkolepější okamžiky dnů obyčejného lidského života. Sladké chvění podbřišku mládí, naplněná láska, naděje, úpěnlivá starostlivost i niterná bolest, to je ta nehynoucí krása celého životního pnutí. Vlnění energie je ve znaku minulosti, přítomnost si vychutnává každý detail prostorových čar a empírového mušlení. Obraz pečlivě dbá na poetizující soulad pohybu a tvarů, nalézá svou krásu velkého řeckého ducha ve stylizovaném prostranství veřejných záchodků a tekoucí vodě zpívá svou životní píseň. Hlavním centrem zájmu je stará toaletářka (sám Roman Polanski, který má též roli vlastního syna, v mladém věku Barbara Lass) za obyčejného pracovního dne. Film Když padají andělé je poezií s lehkou nadsázkou i uchopením podstaty lidského života. Ladná to filmová báseň! ()
Polanského nejlépe technicky provedený krátký film, nicméně také nejnekonzistnější a s nejpříšernějším, nejchaotičtějším scénářem. Protiválečná tématika mně nějak nebere, zvlášť ne v tomhle nanejvýš podivném duchu. ()
Film mě velice zaujal. Celkově všechny tyto studentské a krátké filmy se Romanovi P. povedly, jako např. Morderstwo z roku 1957. Film líčí krutý osud ženy, která ve svém životě má málo krásných vzpomínek. Film může sloužit také jako zamyšlení nad tím, abychom žili lépe naše životy a nepromarnili je, avšak život toaletářky byl poznamenán mnohým neštěstím jako válkou, která jí přinesla smrt syna. Film se může zdát trochu depresivní, ale odkrývá nám pravdu o krutosti bytí. ()
Kratke "Utrpenie stareho cloveka" po polanski. ()