Horký mesiac

Mám dojem, že film hodně zestárl, což byl třeba důvod, proč jsem při prvním pokusu o shlédnutí nevydržela víc než pár minut. Většinou zastávám názor, že pokud je myšlenka dobrá, na formě zase tolik nezáleží, ale v tomto případě to samotný message (který pro mě je zejména to, že i Hugh Grant je idiot, všichni jsou idioti) neutáhne. (30.05.2014)

Polanskiho jsem samozřejmě vždy tak nějak obecně uznával jako schopného filmaře, ale žádným svým filmem mě nikdy úplně nedostal, vždy jsem mezi ním jako tvůrcem a sebou jako divákem cítil nějakou bariéru, která mi nedovolovala naladit se na stejnou vlnu. Až do teď. U Hořkého měsíce se mi to konečně povedlo, pěkně jsem se do téhle studie jednoho nezdravého vztahu během výletní plavby po moře ponořil a vychutnal si ji. Zážitek to byl příjemný i nepříjemný současně. (25.09.2014)

Film, který už nikdy nechci znovu vidět. Psychicky dost náročné a pocitově nepříjemné 2,5 hodiny, které vás donutí přehodnotit, jestli onen kouzelný pocit zamilovanosti, stejně jako vzrušení z něčeho nového, vůbec stojí za to povětšinou nevyhnutelné omrzení a následnou nenávist mezi dvěma lidmi v milostném vztahu (i když zde je vše dohnáno do extrému). (03.03.2013)

To byla tedy sarkastická podívaná! Umění, které si na nic nehraje, pouze vypráví o soužití jednoho páru, který prochází osudovým vývojem vztahu od fáze zamilovanosti, přes zábavné experimentování až k erotické posedlosti, která se však postupně vymyká kontrole, nevšední zážitky vystřídá pocit hnusu, následuje odmítání a ponižování, které dospěje až k poslednímu stádiu rozkladu vztahu, jenž se stane masochistickou agónií, nevyhnutelně spějící k tragickému konci. Famózní herecké výkony a úžasná scéna tančících žen na silvestrovském večírku mně dlouho nevymizí z paměti, jistou výhradu mám pouze k vnější proměně Mimi, její přerod z ženy - vampa do pozice domácí puťky je za daných okolností reálný, jenže změna byla hlavně psychického rázu a bylo to znát - nebylo třeba, aby se navlékala do neforemných tepláků a záměrně se hyzdila účesem hodným Cosetty z "Bídníků" , tomu prostě jako ženská neuvěřím a musím tak jít o 20% níž s hodnocením. Škoda. (08.02.2009)

Ve filmografii Romana Polanského jde o relativně neznámý kousek, přinejmenším ve srovnání s Plesem upírů nebo Rosemary má děťátko. Přitom jde o jeden z jeho nejlepších filmů - osobně ho řadím na třetí místo po Pianistovi a dramatu Smrt a dívka. Jde o osudové psychologické drama partnerského páru zmítaného sexuální vášní, žárlivostí a vzájemnou závislostí, která přeroste až v nenávist. Dobré herecké výkony a scénář, který dokázal patologii jednoho milostného vztahu popsat, aniž by zabředl do zbytečné vulgarity. Celkový dojem: 85 %. (14.06.2006)