Muž menom Ove

Švédi si Stoletým staříkem vytvořili novou odrůdu komedií, která absurdní situace prolíná s realitou všedního života, s čímž je skandinávská kinematografie více než ztotožněná. U Muž jménem Ove mluví za sebe moc hezký a lidský příběh, který je jednou smutný, aby následně lidsky rozesmál duši každého z nás. K tomu prostředí je velice zajímavé, originální a vytváří celou sérii zajímavých situací, které se sice tváří absurdně, ale ve skutečnosti se evidentně zakládají na životních zkušenostech každého Švéda. Taková rivalita Volvo vs. Saab je naprosto geniální. Řezal jsem se u ní smíchy snad pokaždé, kdy jsem tyhle auta ve filmu zahlédl. Během filmu mi bylo tak hezky, že pět hvězdiček by na podobný film bylo sakra málo. (03.02.2017)

Příběh o nakrklém starém dědkovi, který všechny nesnáší, zato miluje cedule se zákazy a stupidní sousedi mu kazí plán se zasebevraždit. Dokonalé podhoubí pro černou hořkou komedii říznutou občasným dojímáním. Něco jako krátký úvod do "Vzhůru do oblak," zato v celovečerní formě. Skvěle vybraní herci. Role nasraného dědy je přímo šitá na tělo Rolfu Lassgardovi a z těch vedlejších krom jeho sympatické manželky Idy Engvoll vyniká ještě Bahar Pars jako temperamentní nová sousedka. Moc se mi líbily vysvětlovací návštěvy do Oveho minulosti, velmi pěkná je zejména epizoda z jeho dětství s otcem (Viktor Baagoe jako sedmiletý Ove je k sežrání). Zbytečně to netlačí na pilu, člověk se dojme, ale ve zdravé míře a konec je rovněž v dost tradičním duchu. Můžu s klidným srdcem doporučit, je to něco jako "Is Anybody There?" ve švédském podání a bez kouzelnických triků. (27.12.2016)

Skvělé. Trochu jsem se filmové adaptace obávala (především po zfilmované hrůze jménem Stoletý stařík ...), ale dočkala jsem se téměř věrné kopie knihy, za což jsem opravdu vděčná. Snad jen v knize byl mnohem delší a propracovanější posun od zapšklého a bezcitného Oveho, kterého nenávidíte, k citlivému a hodnému Ovemu, kterého zbožňujete. Tady už mi jej bylo líto vlastně od začátku a rozhodně to nebylo tím, že jsem věděla, kam bude děj směřovat. Málokdy se člověk dostane k severskému filmu v původním znění, i to je velké plus. No, jdu usušit slzy a pustit se do další Backmanovy knihy. (20.10.2016)

Pátá hvězdička za song En stund på jorden od Laleh v závěrečných titulcích. Jasně, je to stará dobrá story o nerudném dědkovi, na něhož s přibývajícími flashbacky začínáme pohlížet jinýma očima a který došel "polidštění" skrze své sousedy (nejlepší scéna: Ove učí Parvenah řídit), ale tu písničku si pouštím pořád dokola... (17.10.2016)

Spoilery! Fredrik Backman je plagiátor. Tento snímek dost nápadně připomíná Stoletého stařík, který vylezl z okna a zmizel a rozhodně není podobnost způsobena pouze zemí původu. Příběh o pánovi, který je na povrchu hrozně nevrlý a pro okolí nepříjemný, ale v hloubi duše je to vlastně hrozný dobrák, který morálně a mravně převyšuje své okolí, je natolik vděčné téma, že pokud se kolem filmu nepohybují kokoti, tak to ani nemůže dopadnout zle. Kolem tohoto snímku se kokoti nepohybovali a dopadlo to tudíž nad moje očekávání. Úvod, kde hlavní hrdina experimentuje se způsoby nejlepšího odebrání se na věčnost, není kdovíjak zajímavý. Dle posledních myšlenek před smrtí se divák postupně seznamuje s životem hlavního hrdiny, kterého potkala tu a tam velice nepříjemná událost, která ho významně ovlivnila a přesměrovala mu život o kousek jinam. Jak tak během sledování člověk pána lépe poznává, tak mu navzdory vydatnému podivínství celkem přirůstá k srdci. Poslední věc, kterou si senior přeje, je zanášení jakýchkoli novot do posledních chvilek jeho příjemně stereotypního života. Aby byl snímek dostatečně aktuální a přitáhl hodně diváků, tak pánovi do života vstoupí mladá svérázná rodinka imigrantů. Vše směřuje k celkem očekávanému konci. V hodnocení musím sáhnout vysoko, protože není moc věcí, které bych mohl snímku vytknout. Dokonce i humor vystrčí růžky během krátké vsuvečky ohledně rivality mezi Saabem a Volvem. (12.10.2016)