Weda'an Bonapart
Adieu Bonaparte
Adieu Bonaparte
Réžia:
Júsuf ŠahínScenár:
Júsuf ŠahínKamera:
Mohsen NasrHudba:
Gabriel YaredHrajú:
Michel Piccoli, Mohsen Mohieddin, Patrice Chéreau, Mohamad Atef, Claude Cernay, Christian Patey, Taheya Cariocca, Gamil Ratib, Seif El Dine, Dahlia Younès (viac)Obsahy(1)
Napoleonovo tažení do Egypta jako střet dvou kultur a mocenských zájmů. Historické drama s hvězdným obsazením je především nevšedním pohledem na Napoleona očima Egypťanů. V centru dění však nestojí imperátor ale jeho generál a místní obyvatelé. Záměrem bylo ukázat střet dvou různých kultur v důležitém dějinném okamžiku. Příběh nezdařeného setkání je nejen výpovědí o dobývání Egypta, ale také melodramatickým příběhem či filozofující freskou... V květnu roku 1798 vyplula Napoleonova armáda dobýt Egypt. Nejprve obsadila Maltu, jako svůj strategický bod a poté se vylodila v Alexandrii. Ale nic nebylo tak, jak si Napoleon představoval, nalezl zchátralé město a netečné obyvatelstvo sužované konflikty s Tureckem. V červenci se Napoleon v čele třicetitisícové armády vydal do pouště směr Káhira.
Film Sbohem, Bonaparte byl uváděn v soutěžní sekci v Cannes v roce 1985 a do Cannes se po jednatřiceti letech vrátil v restaurované verzi v roce 2016 v sekci Sélection Officielle Cannes Classics. Od počátečního uvedení se dostalo filmu smíšeného přijetí. Byl označován za anti francouzský, historicky nevěrohodný apod. Pro Youssefa Chahina to byl jeho osmadvacátý celovečerní film, pro který získal dvě z největších osobností francouzského filmu. Michel Piccoli ztělesnil generála Caffarelliho vzdělance, milujícího vědu, plného empatie vůči egyptskému lidu, jeho kultuře a vedle něho exceluje Patrice Chéreau jako Napoleon, osobnost extravagantní, přísná, ambiciózní ale charismatická. Duši Egypta vložil režisér do postavy mladého talentovaného egyptského básníka Aliho. Chahine ve svém osobním pohledu kříží obě kultury v debatách, hudbě, obrazech a ponechává arabštinu a francouzštinu zaznít v plné jejich kráse.
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (10)
Film inspirovaný historickými událostmi Napoleonovy invaze do Egypta v roce 1798 a následné francouzské "civilizační" mise režírován "egyptským Fellinim", Jússufem Šahínem. Příbět tří egyptských bratrů, kteří se každý po svém vyrovnávají s přítomností francouzských vojáků ve své vlasti. Zatímco nejstarší z bratrů volí aktivní odpor, mladší bratři jsou rozpolceni mezi očekávaným vlastenectvím a obdivem ke vzdělanému generálu Cafarellimu, který přechází v jakýsi zvláštní, platonický či homoerotický, vztah. Film svým způsobem zapadající do škatulky střetu civilizací nás ale donutí přemýšlet nad křesťanstvím a islámem, podstatou okupace a odboje i obecně mezilidskými vztahy ve vypjaté době. ()
Z těch starších egyptských filmů, které jsem zatím viděl, je tento jedním z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší. A není přitom náhodou, že ho vytvořil právě Júsef Šahín, asi největší režisérská ikona Egypta. V tomto díle tentokrát nazírá na historickou událost z počátku Napoleonovy okupace Egypta úplně jinak, z nového a nevšedního úhlu pohledu. Mladý Egypťan Alí navazuje přátelství s francouzským generálem Cafarellim, za což je svým okolím a bratrem Bakrem považován za "zrádce". Narozdíl od bratra se Alí nevrhá do nelítostného boje proti nevěřícím, snaží se nepřátele lépe poznat, je jimi svým způsobem fascinován, stává se proto generálovým tlumočníkem. Přesto však zůstává své zemi a kultuře věrný ve chvíli, kdy je nejhůř. Šahín zřejmě v Alím zobrazuje tak trochu sám sebe - sám rodilý Egypťan se západním vzděláním a celoživotní láskou k dvěma kulturně velmi odlišným zemím, Egyptu a Francii, Východu a Západu. Tuším, že jako vůbec jediný ve své zemi natočil film z tohoto období egyptských dějin a já jsem rád, že právě takovýmto způsobem. ()
Historický epický film s řadou masových scén bych na Egypt úplně netipoval, kór na Egypt osmdesátých let. Júsuf Šahín tu moc dobře věděl, co chce natočit. No a na rok 1985 musím říct, že se jedná o hodně slušný kousek. Samozřejmě působí poměrně úsměvně fakt, že tu egyptský lid je nejhrdější z nejhrdějších a Napolenovi to dávají sežrat snad i místní dětští gerojové. Nicméně nejsem Francouz abych se pobuřoval a ani nemám historicky tolik namáklý vpád Napoleonova vojska do Egypta, abych dokázal říct, co všechno je na filmu pravda a lež. Nacionalismus je tu extrémní, ale z filmařského hlediska to není vůbec špatný. ()
Tento film je bezvýhrady možno považovat za experimetální. Na pozadí skutečných historických událostí, které nejsou komentovány, a jen náznakově zobrazeny, se v trojúhelníku Francouzi, Mamlúkové, Eypťané formují postoje místní masy obyvatel, kteří nové nájezdníky ignorují ("kulturní" francouzská mise je jim stejně lhostejná jako osmanští "bratři ve víře") a vzdělané mládeže, jejíž hledání své vlastní identity (zvláště Jehíja a Ali) tvoří těžiště příběhu. ()
Takhle nějak nemá vypadat válečný ani historický film. 1) Hysterické chování Arabů v kontrastu s racionalitou Francouzů působí jako z mizerné propagandistické brožurky. 2) Bojové scény vypadají nebojově, spíš jako mihotavý výplod špatného vyprávěče. 3) O době a historii jsem se nedozvěděl nic. Přitom okolnosti Naopelonovy výpravy do Egypta jsou neobyčejně barvité a uměl bych si představit celý napínavý seriál k tématu. Základní informace zde nebo zkuste i českou Wikipedii. ()
Galéria (25)
Fotka © Tamasa Distribution
Reklama