Temný krystal: Věk vzdoru

Po vizuálnej stránke nádherné, avšak v úvode mi vtiahnutie do deja trvalo pomerne dlho. Určite sa nejedná o seriál určený deťom, množstvo postáv a druhou by bolo pre nich náročné sústo. Škoda toho záveru, na jednej strane fanúšikom sľubuje pokračovanie na strane druhej si nemyslím že si ju pozriem ja. Pretože nejaký prehnaný vzťah k postavám som si nevybudoval a pravdu povediac osud Thra určite nebude vecou, ktorá by mi nedala spávať. (05.11.2019)

Verím, že ako dieťa alebo mladšieho teenagera by ma upútal tento seriál podobným spôsobom, akým ma kedysi dávno uhranuli Nekonečný príbeh či Posledný jednorožec. To znamená, že tieto diela pozerám pravidelne s radosťou dodnes. Spracovanie je úchvatné, postavy aj napriek svojej drevenej forme žijú, spoznávame väčší svet s množstvom postáv, ale dej je prehľadne prerozprávaný. Najslabšiu chvíľku si bohužiaľ tvorcovia vybrali v samotnom finále, avšak celkový pozitívny dojem to už rozhodne signifikantným spôsobom neznižuje. Mimochodom môže ísť aj o balzam pre dušu ľuďom, ktorí boli trpko sklamaní z Rings of Power a na Temný kryštál doteraz nenarazili. (02.01.2024)

Přestože se tento výtvarný experiment hrubě nezdařil, jsem nucen ocenit alespoň samotnou snahu o nevšední zpracování. Jakožto zdejší hororový expert totiž dobře vím, že pro posun vpřed musíme mnohdy prozkoumat nejednu slepou uličku. Tvůrci vsadili na loutkový svět, který, ač detailisticky propracovaný, postrádá rozměr autenticity. Podrobíme-li pohyb postav důkladnějšímu zkoumání, velmi rychle v něm odhalíme jistou neplynulost a anatomickou nevěrohodnost. Stejně tak zarazí i permanentně neměnný výraz postav, v důsledku čehož nedokážou přesvědčivě projevovat své emoce. Diváky nepochybně odradí i banalita celého příběhu, který navíc v úvodních epizodách podstatně zápolí s narací. Doufal jsem, že The Dark Crystal: Age of Resistance dostojí svému jménu a dostane se i na decentní strašení, ale to by rasa Skeksiů nesměla připomínat úsměvné příšery z osmdesátkových hororových komedií. Seriál bych doporučil k projekci leda dětskému publiku a pouze z hluboké úcty, kterou chovám k půvabné Anye Taylor-Joy a jejímu svůdnému hlasu, neudělím odpad. (30.08.2019)

Má to všechno, co by takovýhle příběh měl asi mít. Klaďase a záporáky, pěkně napsaný příběh a hlavně úžasnou atmosféru, při jejímž sledování je úplně jedno, kolík je vám let. Prostě a jednoduše se to do vás zakousne a pustí vás to až ve chvíli, kdy si uvědomíte, že už je (bohužel) konec. Pro mě osobně jedno z největších překvapení letošního roku a asi druhý, "loutkový" seriál, co jsem v životě viděl. Není asi těžké uhádnout, který byl ten první. Viď, Žeryku? (20.09.2020)

Nechápu, jak se někdo v Netflixu mohl rozhodnout nepokračovat v produkci téhle fantastické věci. Dobrá – možná to není kdovíjak revoluční po stránce zápletky nebo příběhu. Ale máloco bude mít takovou výpravu a úžasné skloubení CGI s praktickými efekty, natož když těmi praktickými efekty je skoro výhradně technika loutkářství, něco ve filmové produkci využíváno spíše okrajově. Být to stejné vyprávění s reálnými herci, asi by to byla jen lehce nadprůměrná fantasy, a dneska už člověk nemůže vyjít před práh svojí streamovací služby, aby o nějaký takový fantasy seriál nezakopnul. Ale ta řemeslnost je právě to, co člověka udrží koukat se, protože o čem jiném je vizuální médium, než o podivování se nad tím, jak umělci překonávají limity svých řemeslných technik, a dokážou s nimi takové věci, jako přimět vás fandit rozpohybovaným umělohmotným panákům. Je to nabité skvělým a kolikrát překvapivým hlasovým obsazením (Samberg a Hader ve svých hlasech k nepoznání, a skvělá komediální dvojka), dává to smysl v kontextu souvisejícího filmu, a je vidět, že je to dělané s obrovskou láskou. (16.01.2023)