Přijela k nám pouť

Když jsem film v TV pustil, nečekal jsem zázraky a ani jsem nečekal, že ho shlédnu celý. Nakonec mě děj dokázal do sebe v táhnout a dětské osudy v něm probíhající, mě zajímali. Nenáročná dějová linka, všudepřítomný dětský smích a všechny jejich radosti a starosti, mě dali vzpomenout na své vlastní dětství a to je klad, který si u dospělého diváka, může film určený pro dětskou populaci jen připsat na vrub úspěchu. Ale budu více objektivní. Smysl příběhu nabízí pro dusi malého človíčka spousty zážitků, ale nemyslím, že to platí i pro současné dítko jednadvacátého století. Zpracování je klasicky odpovídající tehdejší televizní době. Nejvíce úsměvných okamžiků tak ve finále přináší pohledy na dnešní známé aktéry, které ve snímku prožívají svá dětská léta a první herecké zkušenosti. (25.12.2010)

Možná už jsem na tom tak špatně, že nedokážu rozplést ani dětský film, ale u Věry Šimkové - Plívové má vždycky pocit jakéhosi chaosu, u kterého nevím, co tím chtěla filmařka říci. Písně byly hodně slabé, děj jsem nějak nepochytil, pokud tam nějaký byl. Na druhou stranu, lákání kolotočáře do jeskyně bylo v podání Ivany Maříkové vyzbrojené pořádným šibalským úsměvem bylo excelentní (rád bych věděl, kolikrát se to zkoušelo, nebo jestli to jelo na první pokus). Malicherné klučičí spory poměrně věrohodné, takoví jsme prostě byli. Takže dětská poetika jako vždy na jedničku. Skluzavka samozřejmě výborná, překvapila filmová "dámička" Renata Mašková, která si zmazání od bláta vyloženě užívala. Asi nadhodnocuji, jak je u nenáročných filmů mým zvykem, ale tak už to u mě prostě bývá. (14.05.2012)

Jedinečný, dětský filmový muzikál. Velmi krásné písničky, které nerušily a byly opravdu příjemné na poslech. Nemůžu uvěřit, že je ten film tak starý, to jsem ještě nějaký ten pátek chodila po houbách! Zároveň jsem se bavila pohledem na tu hromadu známých tváří, třeba na takového Marka Vašuta nebo Miroslava Vladyku - takové mladé ucha, haha. Zuzka Bydžovská byla jako dítě stejně škaredá jako je i dnes a ten její jedinečný smích! chraplavý, hýkavý ... no, úsměv mi vydržel po celou dobu vysílání. Jak už jsem v nějakém jiném komentáři k staršímu ČS filmu uvedla, tyhle snímky miluji. Pokaždé mě zavedou do vzpomínek na podobně strávené dětství, kdy byl člověk neustále v běhu někde venku na louce a v lese. (25.05.2014)

No, moc se mi to nikdy nelíbilo. Asi proto, že mě jako malou všichni a všude děsně šikanovali a byla jsem ta tlustá ošklivá outsaiderka? Fakani zlí a krutý... nikdy jsem nebrečela a nemstila se a nestříhala nikomu vlasy a neházela ho za trest do bláta. Naopak, vždycky jsem se rozdělila o svačinu, za kopance poděkovala, nastavovala druhou tvář a hlavně nedolejzala! Takže když byla fronta na kolotoč, byla jsem poslední a nekolotočovala. No a všichni pak blili, páč to překolotočovali a mě bylo fajn, takže mě nesnášeli ještě víc. Každopádně, tenhle film jsem viděla docela dostkrát, protože za komoušů se produkci zdálo, že by se z toho mládež mohla asi nějak poučit, nebo co. Při poslechu některých písní z tohoto filmu se mi dodnes ježí vlasy a nůžky, zavřené v šuplíku, zlomyslně cvakají a v tu ránu si vzpomenu, proč jsem neměla ráda neděle. (18.02.2015)

Nemám rád jakékoliv muzikály, tím spíš, když účinkujícími jsou jedenáctileté děcka, které se u zpívání tváří tak hrozně vážně, aby hned po skončení písničky začaly řvát na lesy a poskakovat jako nadopovaní kýblem Red Bullu s vodkou. Neustálé pěvecké výstupy navíc znemožnují jakýkoliv rozvoj už tak chabého příběhu. Určitě jeden z těch slabších českých dětských filmů. (18.09.2011)