Páni kluci

Krásný film o dětství a eskapádách party přátel z dávných dob. Snímek vyniká kromě hereckých výkonů malých kluků a ostatních tváří "zavedených" jmen také především uvolněnou atmosférou, přirozeností, příjemným, "českým" humorem a citem pro opravdovou filmařinu i poetiku. Tedy všemi faktory, které se spolu pohromadě v dnešní tvorbě nachází již zcela výjimečně. Filmy pro děti a mládež z dávných, minulých let mají téměř vždy nezaměnitelnou atmosféru tehdejší doby a čím jsou starší, tím větší dopad mají často na diváky stižené nostalgií:) Když se dívám na ta léta, kdy děcka běhala od rána do večera po venku, lozily po stromech, vyváděly všemožné lumpárny a nějaké to odřené koleno, zašpiněné tričko, či občasné potyčky s kamarády je vůbec nemohly rozhodit, dostane mě vždy melancholie, když vidím, jak silný kontrast to je v porovnání s dětmi, které vyrůstají v dnešní době. Tehdy to pro ně byla všechno zábava, nebyli zlí, nenávistní, bezohlední, ani znudění. Zato v dnešní době je těchto vlastností všude až příliš. Neměli technické vymoženosti, mobily, ani internet. Stačila jim příroda, přátelství, kolo a chleba s máslem:) Místy mi Páni kluci připomínali Stůj při mě. (06.03.2013)

Jsou filmy, které si z dětství pamatujeme jako úžasné zažitky a když se k nim po letech vrátíme, hořce zjistíme, že zestárly a především, že v dospělosti zkrátka nefungují. Páni kluci patří k těm řídkým vyjímkám, kdy se filmový zážitek opakuje kdykoliv snímek znovu shlédnu. Znovu se ze mě stává kluk, co podniká dobrodružné výpravy, má spoustu volného času a dovede si ho přes občasnou nepřízeň dospělých užívat. Kdykoliv zazní známá filmová melodie a hlas mě vyzve: "No tak tu nestůj a pojď", jdu a znovu se ponořím do světa svých dětských vzpomínek. Celkový dojem. 90 %. (14.06.2006)

Sled scének, který je celkem příjemný a víceméně i humorný, tudíž svůj cíl to plní celkem dobře. Úplně nejvíc se mi na tom stejně líbily ty poetické lokace, ale fajn je i ta hudba, která se sice opakuje pořád dokola, ale naštěstí se neomrzí. Hodně se mi líbily i herecké výkony (a to i u dětských herců, kteří skoro všichni působili překvapivě přirozeně) a nejednou jsem se i pobavil, ačkoli je to spíš na takové pousmívání než záchvaty smíchu. Je to fajn, ale i tak mi nějakou dobu trvalo, než jsem si na postavy zvykl a "oblíbil" si je, pak to na mě občas působilo trošku utahaně a co mi vadí snad nejvíc je to, že to je fakt jen sled scének a žádný děj to nemá. Dokonce ani z bodu A do bodu B to nejde. Možná právě to je ten důvod, proč z toho nejsem tak nadšený jako asi většina uživatelů tady. Možná to bude chtít čas, třeba to docením později, ale prozatím to vidím na slabé 4*. Ale i tak, je to fajn film. (30.12.2020)

Snahy převést či adaptovat cizí syžet do odlišného kulturně sociálního kontextu mohou být - a většinou také tak končí - rozporuplné. V případě dokonalého počeštění twainovského tématu proslulou režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou naopak úspěch zjevně předčil nejsmělejší očekávání. Počínaje mimořádně šťastnou volbou představitelů dětských úloh přes nezapomenutelné kreace Ivy Janžurové v úloze tety nebo solidárního "spolupachatele" strýce Karla Augusty přes nápaditě rozvíjený "remakový" příběh, vrcholící poetickým koncem, vznikl strhující obrázek ze života českého malého města počátkem dvacátého století s přesně zachycenou atmosférou secesního konce mocnářství. Výsledkem - je otázkou, nakolik to byl záměr a nakolik skutečné, nekalkulované souznění - je hrabalovsky poetický příběh, který doslova hřeje a zahřívá každou vteřinou své sekvence. Trio uličníků se dnes jeví jako ztělesnění šťastného, bezstarostného dětství v rodině, v níž teta je oběma nevlastním bratřím skutečnou matkou a strýc vlastně silným a dominantním otcem v ne zcela obvyklé pozici dominátora, který točí krkem vnějškové něžné hlavy rodiny, jak se to jeví alespoň našemu hrdinovi. Komediální poloha filmu jen dotvrzuje nezapomenutelnost zážitku, kterou opakovaně podstupujeme při každém jeho zhlédnutí. (21.05.2008)

No bezvadný film. Nevěděla jsem, že megahit "Nestůj a pojď ", který složil Petr HAPKA je z tohoto filmu. Všichni herci, ať dospělí nebo děti hrajou s plným nasazením a je na nich vidět, že si to užívali. Myslím, ba dokonce jsem o tom skálopevně přesvědčena, že by se to líbilo i dnešním normálním dětem, protože z filmu sálá dětská romantika a dávné časy, které už nikde neuvidí a takové prázdninové dobrodružství už nezažijí, protože mnohé věci už prostě odvál čas. Krásný film a bezvadná režie paní PLÍVOVÉ-ŠIMKOVÉ. (21.03.2008)