Ďábel

Better the devil you know...? Jak kdy. Po seznámení s démony fanatismu, pokrytectví a sadistické krutosti tohoto venkovského eposu, dokonalého od nasliněnou dlaní ulíznutého účesu po botu zadupávající vám krk do bláta, člověk se slzou v oku vzpomíná na čerty s hodností vraníka. A to ještě neví, do jaké báječné Rodiny bude uvítán, když se užuž zdá, že si z pekla zakoupil jednosměrnou jízdenku. V pekelném klání o cenu Kubrickova kukuče nakonec vítězí Bill Skarsgård, ale bylo to o psí chlup... (25.11.2020)

Čtivý, explicitní až zvrácený román audiovizualizovaný do rádobyumělecky vatěné prudy s přístupností a narací pro náctileté retardy, která na ně v tom hnoji jednobuněčných braků Netflusu samozřejmě působí, jako by po přeslabikování homixových omalovánek sáhli po graficky znovelizovaném Cuntovi, a vyvolává tak hysterické nadhodnocování, bo seryjozni a s fylozofyckím přesahem, ať už to znamená cokoliv. Na mě tedy to, proti knize těžce zbuznělé, panoptikum vidláckých incestních mentálů, animálních vypatlanců, fanatických kudlanek a pošahaných zmrdů všeho druhu působilo, jako by Alois Mrštík v želvovišti unyle vyprcal Karolínu Světlou za cenzorského dohledu šosáckých Koniášů z RRTV, a globálně jsem se dost nudil. Nicméně je to vcelku atmosférické, solidně obsazené i zahrané, tedy až na ochrnutého Patyzóna, který v jakékoliv roli s jediným konstantním xichtem a lopatí dickcí prostě předstírá těžce nehrajícího slizkého homopýra, a dokonce i Spájdrgej přeqapivě ukázal, že má na víc, než jen cákat pavučinky po hárajících třináctkách. (21.09.2020)

Možná až přepáleně nepravděpodobná spleť fucked-up osudů, provázená zbytečně častým a doslovným voice-overem. Už tak je v příběhu několik důležitých propojení osudů odhadnutelných, a neustálý, všechno dovysvětlující voice-over diváka obírá o vlastní podnětné úvahy. Doslovné vysvětlování pocitů postav má místo v knize, kde nevidíme obličeje herců. Tady je navíc a zbytečné. Pokud ale toto přespříliš pohodlné, monotónně plynoucí vyprávění přijmete, čeká vás solidní drama se spoustou utrpení, ošklivými plody náboženského fanatismu, lehce cynickým použitím uvolněné dobové hudby (které evokuje Coenovic bros.) a výbornými herci. Především Jason Clarke a Pattinson zde excelují ve vedlejších, pro ně atypických záporních kreacích. Hlavní postava Toma Hollanda mi paradoxně přišla výrazem upozaděná, což bych nedával za vinu jemu jako herci, ale režisérovi. Tři a půl hvězdy. (18.09.2020)

Mám výhrady, ale ten film až prekvapivo dobre funguje. Zachytáva viac generácií bolesti a oproti napríklad Place Beyond the Pines nenudí, a na rozdiel od vyznením podobného Brimstone-u, všetko to násilie dokáže divákovi predať a vynahradiť. Keď si ku koncu spomeniete na ten prvý príbeh, príde vám ako časť seriálu, ktorý ste sledovali kedysi dávno. Hercom kraľuje Pattinson, Holland s medzerami. Ps: Eliza má neskutočne rozbehnutú kariéru, už len to nepokaziť. (18.09.2020)

// Někteří lidé se narodí, jenom aby byli pohřbeni. A to není jediná temná myšlenka, ze které Ďábel pomalu skládá svoji nepříjemnou mozaiku tragických osudů, v nichž nikdo není nějak zvlášť dobrý, víra s lidmi mává silněji než obvykle a Tom Holland předvádí, že je mnohem víc než jen hezká tvářička z marvelovek. Herecký koncert ale předvádí i ostatní, a byť bych mohl snadno namítnout, že to bylo možná zbytečně dlouhé, voiceover byl až příliš všudypřítomný, a ty emoce v závěru nefungovaly tak dobře, jak bych si přál, pořád se jedná o jeden z nejlepších filmů letošního roku, a já si ho zatraceně užil. / edit: furt na to myslim, ten film uzrál jako víno, jednoznačně v letošní top3. (19.09.2020)