Lišáci, Myšáci a Šibeničák

Detské filmy režisérky Šimkovej mám rada, Krakonošovi som dokonca udelila bez váhania plný počet. Tento ma však ničím nezaujal, dokonca som deťom ani nerozumela, nakoľko sa medzi sebou nerozprávali, ale len po seba kričali, vysmievali sa a robili si zle (viem, deti sa tak bežne chovajú). Dojemná starostlivosť o chorého koníčka na záver to žiaľ už nezachránila. Na druhej strane z etnologického hľadiska, zaujímavé zachytenie života v horách. (15.12.2013)

Oblíbený dětský film mého dětství. A líbí se mi i jako (už hodně) velké. Kraus byl kouzelný tady i v Dívce na koštěti, nejlepší grázlík, pak už přišla éra zrzavých pihovatých chlapečků, kterým všichni naši režiséři dětských i nedětských filmů udělili monopol na rošťáky. A jako malá jsem si myslela, že je synem Dany Medřické, připadalo mi, že je jí hrozně podobný. A jejím synem se nakonec ukázala býti Vydra! (05.05.2010)

Opět jedinečný film Věry Šimkové - Plívové s báječnou hudbou božského Zdeňka Lišky. Tento skvělý filmový počin jasně dokazuje její mimořádný cit pro výběr mladých herců a jak důsledně a tvrdě děti vedla, někdy až na hranici kaskadérských výkonů. Bohužel v dnešní české tvorbě nemá paní režisérka žádného kvalitního nástupce, takže nám příznivcům dětské poetiky zůstává jen vzpomínání u těchto filmových klenotů. (29.12.2012)

To ještě děti byly dětmi, zimy zimami, lidé lidmi a mluvilo se jen tehdy, když bylo potřeba něco důležitého sdělit a nešlo to jinak. Geniální film, vždycky si vzpomenu na vyprávění mojí mámy o jejím dětství na vesnici. Natočit něco podobného (rychlí koně ovládaní dětmi, pravý sníh, suverénní a bezprostřední děti, jejich odvaha a zocelená nátura...) by s dnešním nesamostatným potomstvem už nešlo. Nej komentář: flanker.27 (07.09.2014)

Patrně nejcelistvější a nejlepší film režisérky V.Plíhové-Šimkové. Dělala na něj rozsáhlý konkurs, ve kterém na roli největšího rošťáka byl vybrán J. Kraus (sám na to vzpomíná jako na příjemnou záležitost, kdy byl nasazený rovnou do posledních kol konkursu, a když přišel mezi čekající adepty, tak slyšel jen polohlasné - to je špatný, když je tady i on; a ukázalo se, že J.Kraus si počínal lépe než chlapci z vesnice, od nichž se předpokládalo, že umí jezdit na koni či pohybovat se po venkově tak, jak to role vyžadovala, ale s přirozeností projevu to bylo už horší.... Šibeničák je hoch, který si vystačí sám, má rád třeba zajíce, neloví je, ale nic nemá proti nejsympatičtější holčině ve filmu, aby se o něho ucházela. Děti se jinak ve filmu na jako na povel divoce smějí, výskají a bručí, a je třeba dodat, že to bylo na povel. Film končí nečekaným zjištěním, že sígr, kterého hraje J.Kraus, miluje právě narozeného koníka, utíká skrz něho ze školy, protože tuší, že přišel na svět a něco s ním není v pořádku, a slibuje svému otci, který by ho nejraději utratil, se slzami v očích, že si ho vypiplá, že bude k něčemu. Koník ale brzy umírá a J. Kraus je z toho zoufalý a jako by mu končil jeho svět správného rošťáka a vážněl. Jeho další vývoj je nejasný, neb film skončil. Asi kde měl.***(3.10.2010) (03.10.2010)