Leto s Monikou

V Létě s Monikou pojímá Bergman moderní ženství pesimisticky. Jakkoliv se dívka Monika zpočátku staví do protikladu k městu, je stejně jako ono nezdravě poživačná, egoistická a ničící (a zdánlivý kontrast je jen výrazem stabilní nespokojenosti s dosaženým stavem). Její mládí, přimykající se v zachycované fázi k přírodě (a koneckonců i k přirozenosti) jen zkusmo, z nutkání vstřebávat nové požitky, je zrádnou maskou vnitřní tmy, prorážející „břehy těla“ prostřednictvím jazyka, gest a pohledů. V izolaci od kultury (nikoliv od civilizace) se z propasti její duše drápe na svobodu ukrývané zvíře. Po návratu do města se z domnělé vlčice stává kukačka a proměna ve zrůdu je dokonána. Zdánlivě tezovitý příběh je prohlubován symbolizujícími obrazy zachycujícími hlavní postavy v různých prostředích: napětí mezi ostrovem a městem je díky tomu povýšeno na svár volnosti a nesvobody, které se ale v kritických okamžicích prostupují: ostrov svobody se stává vězením hladu, nespokojenosti a pochyb, v porobujícím odcizeném městě se objevují lidé, kteří dokážou pomoci (chlapcova teta) a kteří jsou schopni nefalšované vroucí emoce (chlapcovi spolupracovníci při návratu ze služební cesty). (13.04.2009)

Při sledování mi přišlo, že Léto s Monikou se dost podobá Letnímu snu a v duchu jsem trochu i srovnával. Mile mě překvapil úvod, kdy mi začátek vztahu přišel velmi autentický a také mě pobavil. Pak jsem byl chvíli rozpačitý z materiálního zázemí obou milenců, poněvadž mi unikl jeden detail (pro diváky, kteří si ho nevšimli stejně jako já, tak ta malá knížečka, co si vezme Harry z domu, je vkladní knížka). Ohledně vztahu samotného, jsou zde 2 naprosto protichůdní lidé a vzhledem k tomu, že je to svým způsobem moralitka, je divákovi přímo naservírováno s kým má soucítit/komu fandit, ale mně to vůbec nevadilo, spíše naopak, ostatně takových hysterických Monik pobíhá po světě víc než dost, a Harrymu jsem hodně rozuměl. A člověku je samozřejmě hned jasné, že to nedopadne dobře. Tragédie na sebe nenechá dlouho čekat, pak přijde moment, po němž bych už možná navrhnul závěrečný střih (Monika v kavárně), avšak Bergman v rozkladu vztahu pokračuje ještě dál (a onen závěrečný pohled má cosi do sebe). Co mi příliš nesedlo, byla nechtěně legrační bitka a nedořešení Moničina zločinu. Ve výsledku proto lehký nadprůměr zaokrouhlený směrem nahoru. (16.10.2013)

Princip, na kterém končí většina vztahů: napřed okouzlení a láska, pak dítě, starost, jak uživit rodinu, osamělost matky s dítětem, vydělávající otec není často doma, výčitky - konec vztahu. Zde byla z těch dvou jednoznačně nevyzrálá Monika, Harry se ke všemu postavil jako chlap. Smutné je, že společnost stále nabízí kvalitní vzdělání ve všech možných oborech, jenom ve vztazích jsme stále méně zdatní. (02.08.2014)

Filmová výzva 2018 - Švédsko. První film od švédského velikána, na nějž jsem se podíval. Určitě se nejedná o jeden z jeho nejzásadnějších počinů, ale věrně dokázal zachytit tu naivnost, jež mládí a mladistvé lásky často doprovází. Posledních dvacet minut už je jako by vystřižených z realistického nebo naturalistického románu. A tak to chodí i v životě, kdy se velká romantika přemění v tvrdou realitu. Nemohu si odpustit poznámku, že pokud se do komunistického Československa tento snímek dostal, zcela jistě byl opatřen legendární hvězdičkou :-) Závěrem si říkám, že na můj rozjezd s Ingmarem Bergmanem určitě správná volba. (16.04.2018)

Nejlepší scény jsou ty nejjednodušší: Kluk se dívá za holkou, která ujíždí tramvají, a když otočí hlavu, je na jeho tváři vidět rtěnka. Ti samí dva se dívají v kině na film, ona kouká okouzleně, on zívá. Kluk je vyhozen z práce a chce po šéfovi hodit skleničku. Nakonec si to rozmyslí a jenom ji smířeně shodí ze stolu... Naopak když Bergman tlačí na pilu, je to docela křečovité. Myslím, že by film vyzněl lépe, kdyby skončil scénou, kdy se v kavárně dozvíme o Moničině nevěře. Ten další vývoj je pak už zbytečně depresivní a k předchozímu ději se moc nehodí. Léto s Monikou se mi líbilo tak z jedné třetiny. Od dalšího zkoumání Bergmanovy tvorby mě však rozhodně neodradilo. (22.04.2007)