Réžia:
Jules DassinScenár:
René WheelerKamera:
Philippe AgostiniHudba:
Georges AuricHrajú:
Jean Servais, Carl Möhner, Robert Manuel, Jules Dassin, Janine Darcey, Pierre Grasset, Robert Hossein, Marcel Lupovici, Dominique Maurin, Magali Noël (viac)Obsahy(1)
Tony sa po piatich rokoch vracia z väzenia a podrobne plánuje poslednú veľkú lúpež. Samotné vylúpenie klenotníctva prebehne podľa jeho plánu, ale vtedy do hry vstúpi znepriatelený gang, ktorý sa všetkými prostriedkami snaží Tonyho lup ukradnúť. Rozpúta sa neúprosná vojna gangov. (STV)
Videá (1)
Recenzie (114)
Ze zlodějského filmu popisujícího s klinickou přesností loupež šperků (včetně dvacetiminutové bezeslovné sekvence vlastní akce) se snímek ve druhé polovině překlopí do drsného gangsterského dramatu. Skvěle vysoustružený scénář, hutná atmosféra, přesvědčivé herecké výkony, suverénní režie= (nejen) francouzská klasika. ()
Po všech stránkách silný, i s odstupem více než půlstoletí naprosto funkční film, klasika žánru noir. Pečlivě naplánovaná a provedená loupež, která se po počátečním úspěchu zadrhne a začne se svým strůjcím vymykat z rukou. Základem úspěchu byl precizní scénář, který krok za krokem sleduje vznik bandy, zločinného plánu, přípravu a provedení zločinu. Dlouhé záběry s minimem dialogů, svoji důležitou roli hrají exteriéry starých uliček chudinských i měšťanských čtvrtí Paříže 1.poloviny 50. let, která se teprve tehdy začala díky hospodářskému zázraku měnit, dále černobílý obraz vyhovující příslušnému žánru a především pečlivě volená filmová hudba. Mistrovský kousek, který se zapsal do filmové historie. Film není nijak překombinovaný a přitom je mimořádně silný příběhem i zpracováním. Celkový dojem 95 %. ()
Nadšený síce nie som, ale mimoriadne uznanie si tento film, ktorý poznám pod názvom Rififi, zaslúži aj po 60 rokoch. Niektoré scény sú svojim novátorstvom nezabudnuteľné, iné mi pripomínali slávne anglické kriminálky o pedantne napánovaných a uskutočnených krádežiach. Pravdou však je aj to, že niekedy som sa nudil a hudba sa tak okato snažila dotvárať napätie, až to rušilo. Ocenil som, že z hercov som poznal iba Hosseina a nemusel som zvažovať, či niektorá z filmstar hrá v súlade so svojimi možnosťami alebo nie. U filmov tohto druhu divák zvykne rozmýšľať, kto od koho odpisoval. Rok 1955 je veľkou zárukou, že bol viac zdrojom ako produktom odpisovania. ()
Rififi není tak skvělým snímkem, jak jsem očekával, ale přesto má nepopiratelnou kvalitu. Nejde jen o obsazení velmi dobrými herci, slušnou příběhovou linií, která plyne poměrně rychle, ale i celkovým režijním uměním Julese Dassina, který dokáže 15náct minut nenechat jediného herce promluvit a divák stejně z filmu nespustí oči. Možná v závěru je film trochu klišé a dá se s přehledem odhadnout, ale proč si kazit tak příjemnou podívanou? Dvě hodiny je stopáž možná o trochu delší než by měla, ale film to dobře maskuje několika velmi silnými okamžiky (např. samotná loupež). ()
Francouzské kriminálky patřily vždy k tomu nejlepšímu v daném žánru a nakonec se jedna z nich stala i klasikou žánru Noir. Jednoduchý příběh, který je zasazen do brilantního scénáře plného skvělých dialogů. Z celého filmu mi v hlavě nejvíce uvízla ona 25 minutová část bez jediného slova a hudby. To je naprostý vrchol Rififi a vůbec jedna z nejzdařilejších loupeží, která se kdy ocitla na filmovém plátnu. Jules Dassin - muž, kterému můžeme nejvíc ze všech poděkovat za tenhle snímek. Nejen, že zvládl svou postavu Ceasera, ale ještě k tomu usedl na režisérskou židličku a podílel se na scénáři. Všichni ostatní herci zahráli famózně a nemá cenu se rozepisovat o jejich výkonech, raději si Rififi někde sežentě, neboť se opravdu jedná o klasiku podobně jako třeba Kubrickovo Zabíjení..... ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (40)
- V roku 2006 sa objavili prvé správy o chystanom remakeu filmu v Hollywoode pod taktovkou Harolda Beckera a scenáristu Boa Goldmana. Nakoniec z toho zišlo. (Biopler)
- Scenár napísal Jules Dassin spolu s René Wheelerom za šesť dní. Od predlohy sa zreteľne odchyľoval. Hlavné odlišnosti boli, že podsvetiu dal európsky aspekt, vtlačil priateľstvo medzi ústrednú štvoricu zloduchov a lúpeži, ktorá zaberala cca desať strán v 250-stranovej predlohe, dal poriadnu porciu stopáže, v ktorej diváka previedol i najmenším detailom a vďaka ktorej sa snímka stála slávnou. (Biopler)
- Pre producenta Henriho Bérarda bol Jules Dassin ideálnou voľbou, hlavne kvôli statusu vyhnanca, lebo vzhľadom k vtedajším vyostreným vzťahom medzi Francúzskom a Alžírskom chcel, aby z hlavných zloduchov románu, Severoafričanov, urobil Američanov. Dassin však nakoniec producenta presvedčil, aby zločinci boli Francúzi. (Biopler)
Reklama