Krajina Nomádov

Ceny Americké filmové akademie procházely za dlouhou dobu své existence vícero zásadními změnami v preferencích, které vedly k zisku Oscarů. Byly doby, kdy se Hollywood zhlížel ve velkých dramatech o zásadních společenských otázkách, a pak je vystřídaly časy, kdy studia upřednostňovala velkoryse natočené podívané s významným komerčním potenciálem. Ať už se šířily jakékoli trendy, přežívající představa filmových fanoušků o vítězném oscarovém snímku směřuje k nepřehlédnutelnému, divácky přitažlivému titulu, který v ideálním případě bude mít společenský přesah a obsahovat prvky vyšší kultury. Jednoduše řečeno, má to být filmová událost roku, kterou bude možné využít jako reklamu pro filmový průmysl a postavit ji jako výzvu k návštěvě kina. Země nomádů nic z toho nenaplňuje. Dovolím si tvrdit, že kdyby Hollywood další dva tři roky nechal vítězit podobný typ filmu, odsoudí oscarové klání do bezvýznamnosti. Problém snímku nespočívá v tom, že je komorní, a jen částečně ve faktu, že je výrazně nedějový. Pociťový snímek, který kalkuluje s empatií, nemůže dobře fungovat, pokud staví na odtažité, emočně nepřístupné hrdince, která nechce nebo neumí žít v komunitě, navazovat a udržovat nové sociální vztahy. Základním problémem Fern není smrt manžela ani stav sociální nouze (víc než slibnou šanci začít znovu zahodila), ale povahové nastavení hrdinky. Kdyby hlavní roli nezahrála má oblíbená Frances McDormand, vážně bych uvažoval o dvou hvězdičkách. Celkový dojem: 55 %. (07.08.2021)

Najfotogenickejšie časti USA nie sú prosperujúce megalopoly na atlantickom či pacifickom pobreží. Sú to práve tzv. "fly-over states", ktoré oprávnene sú americkou "heartland". Disponujú krásnym svetlom vhodným pre kamery a pocitom nekonečného priestoru. Už od čias beatnikov typu Kerouaca a neskôr hipíkov sa to na cestách len tak hemžilo ľuďmi so svojráznou filozofiou, antimaterialistami a bojovníkmi proti systému. Áno, presne ako zaznelo z úst Ferninej sestry, títo ľudia sú zaujímavejší ako usadlá stredná mestská trieda. Tu však mám problém s hlavnou hrdinkou a s celkovým sentimentom tejto snímky, každopádne je to veľmi silná trojhviezda. A vďaka za tip na knihu "Final Exit", ktorú však vôbec nenapísal "doktor smrť" Kevorkian, ako mylne zaznelo z úst jednej z hrdiniek. P.S.: Amíci nechali čínsku režisérku, aby zobrazila odvrátenú tvár USA. Počkám si na to, kedy Komunistická strana Číny nechá amerického režiséra zobraziť zapadákovy čínskeho vidieka... (05.03.2021)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,143,000║Tržby Celosvetovo $6,086,008▐ A oscara vyhráva ... ďalšia sucharina na entú. Ako nech sa nikto nehnevá ale ako koho toto môže naplniť, strhnúť, obohatiť, toto malo byť zaradené skôr medzi dokumenty, než do kategórie film. Fakt veľmi fascinujúci film o chudáčikoch z tej úžasnej snovej ameriky. /40%/ (01.05.2021)

Na tyhle lidi se chci dívat, tyhle příběhy mě zajímají, tuhle tvář USA chci zkoumat. Polodokumentární óda na jedny z posledních avatarů původní americké myšlenky, kde se seznámíme (až na dvě výjimky) s celou škálou skutečných starých nomádů (jak jen tenhle pojem zdiskreditoval měšťácký trend 'digitálních nomádů'), jejichž integrita jim prakticky znemožňuje hrát špatně, protože prostě jenom jsou sami sebou a film je nestaví do situací, které neznají. Obecně z toho filmu jde cítit velká pokora ze strany Chloé Zhao, protože už jenom z toho nakolik přirozeně všichni zúčastnění působí, znamená, že se mezi nimi musela pohybovat nějakou dobu a velmi subtilně až si na přítomnost jí i kamer zvykli. O McDormand jinak škoda mluvit, ta herečka je naprosto neskutečná a společně s třeba takovou Helen Mirren nebo Jennifer Jason Leigh dokazuje sílu hrdého stárnutí. (28.02.2021)

Komunita obstarožných, osamelo sa nekonečnými cestami na kolesách presúvajúcich Američanov s domčekom neustále pri sebe. Vek, spomalené pohyby a dom so sebou v niečom pripomína slimákov. Ale len v niečom. Pretože títo akoby hipíci si svoj spôsob života nevybrali. Ani im nebol daný do vienka, ako mnohým našim Cigánom či kolotočiarom. Kočovníctvo ako poznaná nevyhnutnosť. Vplyvom kadejakých, zväčša smutných nástrah života. S presúvaním sa, neustálym opravovaním stále viac kvitnúcich karavanov a prespávaním na periférnych pláňach či parkoviskách tu-viac tu-menej úspešne zmierujú. Sužovaní životom, samotou, chladom. Oblažovaní dočasnými priateľstvami, občasnými výbuchmi radosti a krásnymi pohľadmi na krajinu navôkol. Živení prevažujúcou prekariátnou prácou baličov v skladiskách Amazonu, upratovačov hajzľov a verejných priestranstiev a dočasnými výpomocami pri predajoch kadejakých suvenírov. Prinútení brať pôžičku od rodiny, ak nejaká ešte existuje, pri potrebe väčšej hotovosti. Podaktorí píšu v recenziách o slobode a vymanení sa od otrockých pút práce, domova, spoločnosti. Nuž, kapela Slobodná Európa má výbornú pesničku s názvom Relatívny pokoj. Tak je to aj s takouto nomádskou slobodou. Áno, je to sloboda. Relatívna sloboda. Film každopádne pekný, poetický, smutno krásny. (24.02.2021)