The Earth Sings
Obsahy(1)
Meno českého fotografa a filmára Karola Plicku nie je verejnosti neznáme. Počas jeho pobytu na Slovensku v tridsiatych rokoch vzniklo niekoľko ojedinelých fotografických a filmových prác. Spomeňme aspoň Za slovenským ľudom (1928), Po horách, po dolách (1929), či nedávno v STV odvysielaný cestopis Za Slovákmi od Ney Yorku po Mississippi (1936). Zem spieva z roku 1933 možno označiť ako slávnu filmová poému, ktorá sa vyznačuje i mimoriadnymi etnografickými hodnotami, zachytáva slovenské ľudové zvyky, ako sa odrážali v piesňach a tancoch, v obyčajach, v detských popevkoch i hrách. Je to umelecky komponovaný záznam ľudových tradícii, hier, obradov, tancov a slávností v čase od skorej jari do neskorej jesene na Slovensku v 30. rokoch. Vo svojej dobe išlo o unikátny dokument, naprosto sa odlišujúci od vtedajšej tvorby. Na výrobe sa okrem spoločnosti Lloyd podieľala Matica Slovenská a jeho vznik podporil i vtedajší prezident ČSR Tomáš Gariggue Masaryk. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (47)
A já myslel, že Slováci takto žijí i dnes ;) Teď ale vážně. Unikátní dokument,který nám umožňuje přenést se v čase na východní Slovensko 30. let minulého století. Možná to působí více idylicky, než to doopravdy bylo, ale děti pobíhající v krojích kolem koz a ovcí pasoucích se na strmých travnatých svazích jsou prostě neodolatelné, stejně jako monumentální hory na obzoru, přes která se převalují mračna a sem tam prosvitne slunko... ()
Slovenských filmov z prvej republiky nebolo veľa, iba časť z nich sa zachovala, a len pár je plnohodnotne dokumentárnych. Nad témou netreba veľa rozmýšľať, o čom inom by takýto dokument mohol byť, ako o práci na obžive a o folklóre. Tento jedinečný film sa dá so záujmom pozerať aj po takmer storočí. Nie že by sa tieto práce a tance nefilmovali aj dnes, veď Zem spieva na slovenskej televízii aj v súčasnosti, ale takéto autentické zábery nenahradia. Naviac je na vysokej úrovni film aj po stránke kompozície záberov, scenára a réžie, za technickú stránku a stratu kvality kópiami tvorcovia nemôžu, takže im za to neuberiem ani hviezdu. ()
Filmový skvost, který dnes takto natočit lze jen z obtížemi. Nebyl by bohužel dokumentární, ale hraný. Toto je poklad, který zachycuje citlivou kamerou život takový, jaký byl ještě ve 30. letech 20. století na Slovensku. Byť život mnohdy tvrdý a drsný, přesto však z pohybu a tváří lidí čiší radost a krajina skutečně speiva:) Díky za taková díla! Pro mne zajímavé komentáře: Marthos, AndyLemon - odkaz na Stíny zapomenutých předků. ()
Usměvavé tváře rozbrázděné jimi milovanou zemí, mužští a ženští Davidové o padesát let starší, mraky laskající krajinu... zem spieva Jánošíkovi do skoku. Post scriptum: Film skutečně vznikl za nepřímé podpory TGM skrze jeho dceru Alici pracující pro Červený kříž, který vznik částečně dotoval. Masaryk byl nadšen plickovou prvotinou Slovenským l´judem a snažil se tak dále podpořit národní cítění Čechoslováků. Dílo bylo oceněno ze všech možný stran, bohužel však nedosáhlo významnějšího ohlasu u diváků - v Praze bylo po prvním týdnu promítání staženo, Slovensko dopadlo lépe (nikoliv však zázračně). Kritika tentokrát zkritizovala nezájem společnosti, jež raději navštěvovala podobně laděného (avšak méně řemeslně kvalitního hašlerovského Písničkáře). Na výslednou podobu a nepochybný zápis do historie československé kinematografie (v Benátkách oceněná kolekce českých filmů - rovenského Řeka, machatého Extáze a plickova Zem spieva) měl významný vliv donátor a střihač Alexander Hackenschmied. To by jako p.s. mohlo stačit. ()
Plickovi sa podarilo integrálnym filmovým jazykom zachytiť autentický a nádherne archaický vidiecky život pod Tatrami, ktorý v tom čase už v Česku neexistoval. Zábery z Podkarpatskej Rusi sú však koncepčne neopodstatnené a preto rušivé (Plickovi zrejme nešlo o Slovákov, ale o tých Slovanov v rámci vtedajšieho Československa, ktorí neboli Čechmi). Emocionálne strhujúce sú scény s upálením a utopením Moreny, zábery na prastaré náhrobky a chlapca švihajúceho bičom na konci. ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (28)
- Film vznikol bez scenára, na základe autorskej predstavy celku, ktorá sa v procese realizácie stále konkretizovala a v priebehu tvorby v strižni dotvárala. Hackenschmied u strihacieho stola s týmto filmom strávil bezmála rok, čo na vtedajšiu dobu bolo aj vo svetových mierkach absolútne výnimočné. (Raccoon.city)
- Hackenschmied určoval strihovú skladbu podľa Škvorovej hudby tvorenej na základe nakrúteného materiálu. Škvor pracoval s hudobným námetom východného Slovenska. (Biopler)
- Verziu filmu s novou nahrávkou hudby vyrobilo Štúdio krátkych filmov s rozpočtom 420.352,- Kčs a premiéra sa konala 20.6.1985 vo Filmovom klube Slovenského filmu na ulici Československej armády č. 6. (Raccoon.city)
Reklama