Obušok, z vreca von!

Když jsem byl malý, tak jsem tyhle pohádky z 50. let neměl moc rád - Obušku, z pytle ven!, Hrátky s čertem, Byl jednou jeden král..., Dařbuján a Pandrhola... a našlo by se jich asi ještě víc. Myslím, že mi prostě vadilo, že je na nich na první pohled znát, že to jsou už opravdu staré filmy (a fakt by mě zajímalo, nakolik oslovují současné děti). Třeba ten animovaný obušek je vyloženě trapas (o samotném příšerném názvu filmu ani nemluvě). U toho Pandrholy a Obuška mi navíc vadí i to jejich vyznění, které mi přijde - nemůžu si pomoci - poplatné své době. Chuďas je zde oslavován, zatímco boháč je zde vylíčen jako krajně odpudivé monstrum, které nezaslouží slitování. Takový schematický pohled na svět mi je protivný, byť je samozřejmě pro české pohádky zcela typický (v případě obuška mě navíc irituje i další české pohádkové klišé, a sice že každý hostinský je prohnaná svině, což možná platilo za totáče, ale dneska mě takový pohled už uráží). Z hlediska hereckých výkonů tomu asi nejde nic vytknout, a celkově filmařsky je to natočeno více než zručně, což zřejmě vysvětluje, proč se to každý rok na Vánoce reprízuje v telce, ale osobně mi je ta postava muzikanta, který si nasekal chalupu plnou dětí, a místo aby se o ně staral, tak někde bezstarostně trajdá po světě, dost nesympatická, a ta postava kouzelného dědečka (snad Bůh?) mi tam přijde vyloženě jako bizar, takže se obávám, že ani na stará kolena už to moc na milost nevezmu. (19.01.2022)

Byly doby, kdo se dařilo lidu obzvláště těžko. A těžká doba se lépe snáší s humorem a zpěvem. V těžkých dobách hladu pak vznikají pověsti a pohádky o kouzelných ubrouscích, kouzelných dobrosrdečných dědečcích a zlatých oslících. Dětem pak, když rodiče vyprávěli takovou pohádku už tolik v žaludcích nekroukalo. Obzvlášť, když nenasytný hostinský dostal za vyučenou a spravedlnost zase jednou zvítězila (alespoň v té pohádce). No, ... v pohádce nemusí být vždycky nějaký král. No, ne? (20.10.2007)

Jedna z prvních kombinací animace a hraného filmu Československu. Krásně barevné, chytlavá píseň, kterou si i dnes prozpěvujeme s generacemi mladšími a to, že zlo má být po zásluze potrestáno. Taková škoda, že tenhle obušek je jenom v pohádce! Ten film jsem jako dítě prostě milovala, hlavně pana Smolíka. On byl ten symbol dobra a lásky v každé pohádce a dalo se mu věřit. (29.08.2017)

Ta dobrota Peška opravdu nejde překonat, nikdo ho nepřekoná co se týče pohádkových dobráků! Takový dobrák, optimista každým coulem a on ho ten Beyvl tak zklame, no, řekněte, kolik dětí má na kahánku. Dobrý dědeček a jeho pejsánek jsou také skvělé pohádkové bytosti. Erbenovi opět tleskám a tato pohádka si u mne vysloužila druhé místo v žebříčku pohádek. Já, s písničkou jdu jako ptáček.... (21.03.2008)

Jedna z nejmilejších a zároveň nejlepších českých pohádek, která kdy vznikla. Zlidovělá písnička, vykoukaný hostinský Pečínka, dary od kouzelného dědečka i špetka toho obyčejného lidství, to vše tady máme. Nejvíc se vždy těším na závěrečný výprask obuškem a především na scénu, kde dobrácký muzikant Ladislav Pešek baští neviditelnou jitrnici. V tu chvíli na ni vždycky dostanu chuť... (01.06.2022)