Obušok, z vreca von!

Mám tuhle pohádku prostě rád. Do jisté míry za to může Ladislav Pešek, který je tu výborný, ale hlavně je to naivita toho krásného souboje dobra se zlem, kde má zoo dlouho navrch, ale pak stejně zvítězí to dobro. Josef Beyvl a animátoři pak v sekvenci výprasku předvádějí něco skutečně parádního a ukazují, že animace a hraní mohou být uvěřitelně propojeny. (02.12.2014)

Hej, na světě je přece krásně! Zvířátka celého lesa se diví, i když zajíčkovi je výslovně řečeno, že se divit nemá. Kouzelný dedeček, který lítá v deštníku i se svým pejskem. Ta scéna s obuškem mi jako dítěti připadala k popukání, vlastně mi tak připadá pořád, jsou věci, které člověk vidí stále dětskýma očima. A kdo se nerad usmívá, ten je starý protiva a pohádku, kde je tak roztomilý, hudebně nadaný psík, si nezaslouží vidět. (03.10.2010)

U této populární pohádky mi nikdy spousta věcí neseděla. Hlavní hrdina vypadá jako padesátník s kupou malých dětí, a to je v příběhu vlastně nejmladší postavou (kompars nepočítám). Je tu spousta záběrů na roztomilá živá zvířátka, ale díky nim ještě vynikne ateliérovost většiny filmu. A tomu nakonec napomáhá i barevný obraz. Triková úroveň odpovídá době vzniku, rozhodnutí udělat obušek animovaný bylo každopádně rozumné. Na to, jak málo je tu děje, je pohádka vlastně docela dlouhá. Takže to zachraňuje jen jedna zlidovělá písnička. (26.12.2019)

Pohádka s pěkným, no teď si nemohu vzpomenout na to slovo, tak tedy řeknu poselstvím. Příběh nám říká, že ten kdo krade, tak na něj jednou taky dojde. Tudíž nemáme krást. A také pokud budeme mít dobré srdce, tak budeme odměněni. Stopáž 70 minut je také velice vhodná, ovšem já ani tak nedokázal udržet celou dobu pozornost. Já už jsem pak přeskakoval pasáže, kdy tam pořád vyzpěvoval, jak je na světě krásně. To je možná tak v pohádce. Ale jinak to bylo celkem hezké. (08.03.2017)

Obušku, z pytle ven! je klasickou filmovou pohádkou s jednoznačně laskavým tónem. Kostýmy a kulisy jsou výrazně osobité a jedinečně dokreslují zvolenou náladu. Komornější příběh pro tři herce se může sebejistě opřít o dominující herecké výkony. Boj dobra se zlem je nesmrtelný, nastolení spravedlnosti je žádoucí ve výchovném poslání a sociální spravedlnost byla v tehdejší době proklamovanou prioritou. Optimismus a hravost hladí po duši a uspokojuje svým rozuzlením. Hlavní postavou erbenovské pohádky je chudý potulný muzikant (skvělý Ladislav Pešek). Dobrou náladu a víru v lidskost neztrácí ani tváří v tvář zlomyslnému bezpráví. S důvtipnou elegancí obrací ústrky ve svá drobná vítězství, drnká do strun a bezelstně pěje o životě a radosti. Skromnost a dobrota je po zásluze odměněna a blahobyt se stává symbolem nové spravedlivější doby. Na druhé straně života stojí hostinský (vynikající Josef Beyvl), lakotný bohatec. Chudoba a skromnost jsou prostředkem k cynickému veselí, touha po bohatství dodává odvahu k troufalým činům bezpráví k utužení třídního rozdělení společnosti. Užívá si svou převahu moci a bohatství se škodolibou úskočností. Ochráncem utlačovaného prostého lidu je kouzelný dědeček (dobrý František Smolík), vševědoucí moudrá nadpřirozená síla. Ochrana se nedává bez zásluhy a vstřícnosti, je odměnou za dobromyslnost a morální ctnost. Je symbolem nadějné budoucnosti s rovnoprávným sociálním postavením. Animační trik s obuškem je vkusný a dostatečný, laskavá forma optimistické nálady převládá a herecké koncerty opakovaně nadchnou a pobaví. (16.08.2017)