Réžia:
Štěpán SkalskýKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk PololáníkHrajú:
Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák, Věra Galatíková, Libuše Šafránková, Ladislav Lakomý, Jan Kačer, Otakar Brousek st., Ota Sklenčka (viac)Obsahy(1)
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (158)
"Vy taky pořád píšete o válce, pane doktore. To je takový můj recept. Píšu o ní proto, aby nebyla!" Excelentní zobrazení člověka, který svou osobností byl víc než Karel IV., a teď se možná budu rouhat, i víc než sám Masaryk. Pro Abrháma jistě nejdůležitější role ne, co se týče výkonu, ale důležitosti. ()
„Ne, byla to vražda,“ reaguje Olga Scheinpflugová (Hana Maciuchová) na nacistického pohlavára, který se v úvodu filmu vysmívá, že Čapek spáchal zbaběle sebevraždu. Životopisné drama zachycuje situaci ve 2. polovině 30. let. Divák se seznamuje s redaktory Lidových novin, s pátečníky. Prostřednictvím flasbacků postava Karla Čapka (Josef Abrhám) vzpomíná na filozofické debaty s Tomášem Garrigue Masarykem (Svatopluk Beneš), ale i na dávnou lásku Věru Hrůzovou (Libuše Šafránková). Ačkoli ve filmovém zpracování převládá dramatická složka, občas probleskne i vtip – například při dialogu Karla s Olgou, která stála u zrodu hry Matka. „Doufám, že mi to nechceš proclívat,“ reaguje Olga v pařížské restauraci, když Karel namítne, že si nápad přivezla z Prahy. Tvůrci odkazují na dramata Matka a Bílá nemoc. A divák zalituje, že ukázky, v nichž hraje Jan Kačer Galéna, nebo Jana Štěpánková matku (její otec hrál ve 30. letech ve hře Matka otce) vznikly jen pro potřeby filmu. Režisér Štěpán Skalský navodil ponurou atmosféru i prostřednictvím přírody: bouře odpovídá situaci ve 30. letech (kontrastní jsou vzpomínky na bezstarostné dětské hrátky u potoka); symbolem zla je havran, který přilétá místo vysněného ledňáčka. Závěrečný obraz na stopy ve sněhu je aluzí na povídku Šlépěj. Skalského snímek vzniklý na sklonku normalizace je nadčasový a vzdává hold Karlu Čapkovi. ()
Československý životopisný film zabývající se dramatickými posledními roky života světoznámého spisovatele K. Čapka. Snímek začíná svůj příběh někdy po nástupu nacistů v Německu k moci a čím více je ohrožena bezpečnost a suverenita československého státu, tím více se Čapek snaží zmírnit napětí svými protiválečnými díly Bílá nemoc a Matka, varuje veřejnost před nebezpečím ohrožení demokracie a dokonce díky své světové proslulosti hledá spojence v zahraničí. Historické události však šly svou cestou a Čapek, poté co odmítl emigrovat, se po mnichovské zradě ocitl jako humanista intelektuál osamocen v okleštěném českém území. Čapek těžce zasažen nevděkem a skutečnou tváří oněch prostých lidí, k nimž upíral svou naději, umírá před Vánocemi 1938 na zápal plic. Do role slavného spisovatele byl obsazen vynikající J. Abrhám, což byla samozřejmě nejlepší možná volba, neboť se mistrovi vizuálně dosti podobá a navíc měl možnost dostatečně předvést své mimořádné herecké umění v nekomediální dramatické roli o českém velikánovi. V roli energické Čapkovy partnerky O. Scheinpflugové se představila a H. Maciuchová a S. Beneš nehrál nikoho jiného nežli Čapkova přítele a prezidenta T. G. Masaryka. Ve snímku se objevily i další historicky známé osoby zejména ze spisovatelských kruhů, z nichž mnoho bylo později zavražděno nacisty, např. malíř bratr J. Čapek (F. Řehák), V. Vančura (L. Lakomý), K. Poláček, E. Bass, F. Langer (O. Brousek). Skalského dílo hodnotím jako velmi zdařilé, skvěle zachytilo atmosféru vzrůstajícího německého nebezpečí a Čapkovu úlohu a situaci v této nemilé době. Při závěrečném seznamu Čapkových literárních děl jsem se zastyděl, že znám z autorovy tvorby tak málo. ()
Pozoruhodný film o nástupu jednoho z nejtemnějších období historie našeho národa optikou našich tehdejších elit (Čapek, Masaryk...), natočený shodou okolností během nástupu jednoho z období pro náš národ naopak nejsvětlejších. Poprvé jsem ho viděl někdy v polovině 90. let na základce a od té doby jsem na něj myslel, bohužel znovu jsem se k němu dostal až teď, když ho po x letech vydali na dvd. Abrhám JE Čapek. ()
Tento snímek nám pustila kdysi paní učitelka na základní škole a dost na mě v tu dobu zapůsobil. Když jsem se byl jednou podívat na Čapkovu Strž u Dobříše (mimochodem moc hezké místo na výlet), hodně mě zamrazilo v zádech. V paměti mi dodnes zůstala jedna z posledních scén. Pane doktore jste chytrý člověk. Nemůžeme vás balamutit. Nejhorší máte za sebou, teď už to jenom vyležíte. ()
Galéria (7)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Miloš Schmiedberger
Zaujímavosti (16)
- Filmovalo se i ve francouzském Rouen. V Praze se natáčelo v Nuslích, Vinohradech, Střešovicích, Novém Městě a Starém Městě. Filmovalo se v dělostřelecké tvrzi Dobrošov. (M.B)
- Natáčelo se také v Liberci v divadle. (TOMIK007)
- V místě, kde sedí Josef Abrhám (Karel Čapek) s bratrem v restauraci, je v otevřeném okně vidět odraz divadla Nová scéna, které ve třicátých letech ještě nestálo. (pávek)
Reklama