Suburbian Girl or Everything Comes to Light
Réžia:
Theodor PištěkKamera:
Jan RothHrajú:
František Kreuzmann st., Helena Bušová, Ladislav Pešek, Jára Kohout, Zita Kabátová, Jiřina Sedláčková, František Roland, Eman Fiala, Anna Letenská (viac)Obsahy(1)
Bohatá mladá vdova Klára Zvonečková se chce znovu vdát. Častý návštěvník jejího domu pan Šukálek ji tajně miluje. A právě jeho požádá vdova o dohození manžela. Šukálek přivede svého přítele Růžičku, který Kláru kdysi rovněž miloval. U Kláry bydlí její strýc pán z Hejlů, bankéř, který si vydržuje náročnou milenku. Po náhlém odjezdu Hejlova účetního Jedličky je zjištěna ztráta vysoké sumy peněz. Růžička se s Klárou zasnoubí, ale spíše s ohledem na minulost. Jednoho večera ubrání Růžička mladou květinářku Teklu před starým dotěrou. Do dívky se zamiluje a ani ona k němu není lhostejná. Přesto však zanedlouho zmizí a Růžička ji marně hledá. Když se má u Kláry podepsat svatební smlouva, přichází náhle Tekla s květinami a Růžička uteče za ní. Dotčená Klára oba vyhledá v Teklině novém bydlišti a prozradí, že dívka je dcerou zloděje Jedličky... (ČSFD)
(viac)Recenzie (10)
Uvést v předvečer nacistické okupace něco tak nemoderního a starodávného je sice na pováženou, ale možná, že právě tehdy diváci zatoužili víc než kdy jindy schovat se do útulné atmosféry tohoto nevinného příběhu. Nutno dodat, že překvapil nejen Pištěk coby režisér, ale také Cámara, jehož scénář podtrhl barvité charaktery tylovských figurek, hemžících se kolem mladé, vdavekchtivé vdovy či komického dohazovače s ještě komičtějším jménem. Méně vídaný kousek, možná až zbytečně přehlížený. ()
Za začátku mi to příliš zábavné nepřipadalo, ale časem se to trochu rozjelo, zejména díky Zitě Kabátové (pobavilo hlavně její vyjednávání s Marvanem o odstupném). Trocha legrace je z dnešního pohledu i se jménem postavy Járy Kohouta "Tak se na to podíváme a spolehla se, že Šukálek vyšuká všecko a pan z Hejlů bude koukat" ()
Theodor Pištěk si zkusil filmovou režii. Výsledkem je příjemný a stylově čistý staropražský příběh podle předlohy Josefa Kajetána Tyla. Bez většího problému zde ožívá atmosféra roku 1845 a všechny figurky tehdejšího městského koloritu. Film nezapírá, že si neklade vysoké nároky, a to je jeho největší výhoda. Tuto skvostnou iluzi pak doprovází herecky velmi dobře volený soubor. Vzhledem k tomu, že naše televize tento film jako spoustu jiných ignorují, pouštím si ho zhruba jednou za rok na kazetě. Zatím nezklamal. ()
Problém filmu tkví v tom, že většina Tylových textů ve srovnání s jeho součastníky (Havlíček, Němcová, Erben, Čelakovský, Mácha) nenabízí nějakou nadčasovou kvalitu, ale dobový mainstream v mezích měšťanských konvencí, navíc hodně výchovně zaměřený. Jinak asi nelze míti moc výhrad, pojetí je takové, jaké bychom od frašky se zpěvy čekali tehdy i dnes. ()
Opomíjený film dle předlohy Josefa Kajetána Tyla mě překvapil. Tylův styl je natolik osobitý, že se mu přizpůsobili i herci z počátku Protektorátu, ale jistě se při něm dost vyřádili, především Jára Kohout a František Kreuzmann. Děj je ovšem velmi jednoduchý včetně zápletky, jenže v době národního obrození jistě diváci rádi za takovými příběhy chodili. Takže dobré tři hvězdičky. ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (1)
- Natáčanie filmu prebiehalo na rôznych miestach Prahy. (dyfur)
Reklama