Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo

Opomíjený film dle předlohy Josefa Kajetána Tyla mě překvapil. Tylův styl je natolik osobitý, že se mu přizpůsobili i herci z počátku Protektorátu, ale jistě se při něm dost vyřádili, především Jára Kohout a František Kreuzmann. Děj je ovšem velmi jednoduchý včetně zápletky, jenže v době národního obrození jistě diváci rádi za takovými příběhy chodili. Takže dobré tři hvězdičky. (22.10.2019)

Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo jest sice stařičká látka, kterou Tyl odkoukal u Nestroye, ale i o století později měla stále cosi do sebe. V dějinně napjaté době se znovu setkal režisér Pištěk s hudebním skladatelem Piskáčkem a opět vytvořili zdařilé dílo české filmové operety, v mnohém navazující na jejich první triumf v podobě operety Aničko, vrať se! (1926). Tylovské panoptikum nabídlo mnoho roztomilých příležitostí pro přísnou, ale neskonale nádhernou Helenu Bušovou, pro naivní a ještě krásnější Jiřinu Sedláčkovou a samozřejmě pro báječnou Zitu Kabátovou, která neváhala a celý film si bezmála ukradla pro sebe. Kabátové pikantní herečka Valerie Dupla prochází každou scénu v novém kostýmu (z nichž nejlepší je Salomé), střídá několik hereckých poloh a zazpívá i několik roztomilých Piskáčkových písní. Nu, a ještě ke všemu je příběh s humorem a poučením, ve kterém nad lží a nenávistí zvítězí svým důvtipem krajánek Šukálek. Nelze si přát víc. (05.12.2020)

Problém filmu tkví v tom, že většina Tylových textů ve srovnání s jeho součastníky (Havlíček, Němcová, Erben, Čelakovský, Mácha) nenabízí nějakou nadčasovou kvalitu, ale dobový mainstream v mezích měšťanských konvencí, navíc hodně výchovně zaměřený. Jinak asi nelze míti moc výhrad, pojetí je takové, jaké bychom od frašky se zpěvy čekali tehdy i dnes. (20.03.2012)

Theodor Pištěk si zkusil filmovou režii. Výsledkem je příjemný a stylově čistý staropražský příběh podle předlohy Josefa Kajetána Tyla. Bez většího problému zde ožívá atmosféra roku 1845 a všechny figurky tehdejšího městského koloritu. Film nezapírá, že si neklade vysoké nároky, a to je jeho největší výhoda. Tuto skvostnou iluzi pak doprovází herecky velmi dobře volený soubor. Vzhledem k tomu, že naše televize tento film jako spoustu jiných ignorují, pouštím si ho zhruba jednou za rok na kazetě. Zatím nezklamal. (28.12.2003)

Za začátku mi to příliš zábavné nepřipadalo, ale časem se to trochu rozjelo, zejména díky Zitě Kabátové (pobavilo hlavně její vyjednávání s Marvanem o odstupném). Trocha legrace je z dnešního pohledu i se jménem postavy Járy Kohouta "Tak se na to podíváme a spolehla se, že Šukálek vyšuká všecko a pan z Hejlů bude koukat" (08.02.2019)