Réžia:
Josef PinkavaScenár:
Hana PinkavováHudba:
Zdeněk JohnHrajú:
Zuzana Krupicová, Markéta Zmožková-Zahradníková, Jana Páleníčková, Zdeněk Řehoř, Bronislav Poloczek, Jiří Kvasnička, Jiřina Jelenská, Jiří Tomek (viac)Obsahy(1)
Hudební komedie o tom, jak udržet čtyřicet holek na řetězu. Veselé příběhy ze života dospívajících dívek a chlapců jsou doplněny krásou dívčího sborového zpěvu, emocionálně zesílenou rafinovaně zvoleným prostředím, ať již Prachovských skal nebo soboteckého Humprechtu. Ústředním motivem je rivalita dvou sólistek sboru a jemně naznačené nebezpečí dětského „primadonství“. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Já tuhle hudební komedii mám docela rád :-) Prvně ji produkovala ČST Ostrava, kulisy vysokých pecí nejde přehlédnout a za druhé i další výběr exteriéru v okolí hradu Trosky, nebyla určitě vůbec špatná volba. K oběma místům mám svůj osobní vztah a vzpomínky, proto si je rád tímto filmem nechám připomínat. No a atmosféra okolo dívčího pěveckého sboru, taky není k zahození, takže sledování této oddechové komedie, určitě nebude špatná volba, třeba na pošmourné nedělní odpoledne. ()
Další z né přiliš často uváděných filmů pro děti. Příběh je spíše nudný o jednom sboru co jede na soustředění. A dvou dívkách co pějí hlavní hlasy (jedna z nich nám ukáže i prsa na dětský film celkem odvážný) a ty se mezi sebou moc nesnesou či spíše jedna z nich. Na můj vkus je tam až moc toho zpívání. Humorná stránka příběhu je celkem dobrá, třeba B.Poloczek nebo L.Tokoš jsou dobří, ale jinak spíš podprůměr. ()
Škola má dovolenou a prázdninové dobrodružství dívčího pěveckého sboru (s jedním klučinou a několika vedoucími) může začít. Poklidně se odvíjející příběh zapůsobí především při pěveckých etudách: uprostřed Prachovských skal, při prohlídce zámku, v třešňové aleji. Hezký symbol hadrového talismanu; výstižně vykreslené charakteristiky, z nichž vyčnívá hlavně malá Míša (Jana Páleníčková), která objevuje na druhých jen pozitiva. Hudba: Zdeněk John, texty: Ondřej Suchý. ()
Zdařilý,sentimentální,dětský a hudební prožitek. Tento film se řadí k mým srdcovkám,jelikož mi velice připomíná moje dětství celých 13 let,které jsem prožila v hudebním prostředí v podobném dětském sboru, kde jsem vyrostla a zpívali jsme podobné písně(některé i stejné). Moc se mi to líbilo a pokud byste někdo věděli o podobných filmech dejte mi určitě vědět do zpráv... ()
Jednu hvězdičku za odhalená ňadra přibližně 13ti leté dívky (možná 14), která se objevila jak v inkriminované scéně během filmu tak na konci ve formě fotografie v závěrečných titulkách - režisér se scénáristou úchylové. Jinak je to výplod křeče v krystalické podobě let osmdesátých. Nejhorší hudba, dialogy, optimistická agitka, že je to všechno správně, co se děje v republice. 80. léta byla pro MJ tolik úspěšná, protože zbytek popkultury byl na popravu. Peklo. Příklad toho, jak Ať žijí duchové jsou naprosto výjimečným snímkem. ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (5)
- Jednu z rolí zde hraje rodilý jičínský občan Zdeněk Řehoř, který se do města až do své smrti v roce 1994 vracel. Na jednom z domů, kde hlavní protagonisté filmu procházejí (Tylova ulice 14) a kde se odehrává většina scén z Jičína, je od roku 1994 pamětní deska tomuto herci. (petr020202)
- Texty k písním, které zpívá dívčí sbor (včetně „Písně z konce století“), napsal Ondřej Suchý. (HonzaBez)
- Filmovalo se na zámku Humprecht u Sobotky, v Jičíně, Frýdlantu, Mladé Boleslavi, Kroměříži, Skalici, Teplickcýh skalách a v Hřensku u Dolského mlýna. (M.B)
Reklama