Nekonečný príbeh

Když jsem byl malý, byl tento film i knížka bez nadsázky můj nejoblíbenější příběh. Teď jsem se na něj podíval po více jak dvaceti letech znovu. Efekty už nejsou co bývaly a to velké kouzlo už trochu stačilo vyprchat. Tím hnacím motorem, který však film drží i po té dlouhé době, je silný příběh. Ten nevyprchá nikdy a já se těším, až ho budu jednou znovu prožívat se svými dětmi. (13.03.2011)

První fantasy z dob, kdy děti a mládež toto slovo ještě neznaly a na kterou musel každý v devadesátkách koukat s otevřenou hubou. Jemný happy song, který uvádí a končí tento film, je také určitě jedna z těžko vymazatelných vzpomínek a hlavně, kdo v raném mládí neoplakal Artexe, přišel o kus dětství. Životní filozofie prastarého Morlora či postava Gmoka mi také v paměti uvízla dosti hluboko. I po letech je to stále silný filmový zážitek a jeden z mála filmů, jenž mám raději s dabingem "Jmenuji se Engelbuk...eeeh to je bába" . (13.09.2011)

Z části jsem Neverending Story jako kluk miloval a z části nenáviděl. Nenáviděl proto, že zabili koně (navíc historka o tom, že se to stalo i ve skutečnosti při natáčení tomu moc nepřidala), no a miloval kvůli stylizaci, jelikož jsem už jako malej vnímal její naprostou odlišnost od všeho, co jsem viděl. I z dnešního pohledu se jedná o až překvapivě velice koukatelnou záležitost. Ostatní díly jsem snad nikdy neviděl a v nebližší době na tom nehodlám nic měnit. A soundtrack z hlavy snad už nikdy nedostanu...8o% (01.06.2014)

Nejslavnější film z pokladnice pohádek Michaela Endeho. Slavná produkce Bernda Eichingera a základ franšízy, která vytěžila z původního námětu maximum (včetně zábavního parku v Babelsbergu). Pohled na samotný film se mění s vědomím toho, že z Endeho je tu použita sotva polovina. V druhé polovině knihy Ende více filozofuje a pracuje s motivem Fantazie podobně jako C. S. Lewis v Narnii. (12.12.2021)

Jsou pouze dva světy - svět, který je světem skutečným a ostatní světy, světy fantazie. To jsou světy lidské představivosti - jejich skutečnost nebo neskutečnost není důležitá. Důležité je, že jsou. Skýtají alternativu. Skýtají únik. Skýtají hrozbu. Skýtají sen a moc, skýtají útočiště a bolest. Dávají našemu světu význam. Neexistují - a proto jsou všechno, na čem skutečně záleží. Neil Gaiman (požičané z Tylerovho profilu). Za seba len dodám : to, čo robíme a akí sme v “realite” zďaleka nevyjadruje naše reálne “ja”. To pozostáva našich jedinečných vnútorných stavov, prežívania, pocitov, myšlienok a fantázií. Vo svojich predstavách môžte byť archanjel, masový vrah, spasiteľ vesmíru či pornohviezda a nikto vás za to neodsúdi. Predstavy a fantázie sú tým čo nás robí jedinečnými a nenapodobiteľnými a v tomto ohľade dokonalými. Pretože nik nebude nikdy lepší v tom byť vami. A preto je fantázia dôležitejšia než to čomu hovoríme “realita”; kto so mnou nesúhlasí, toho nech si vezme Ničota, lebo nič iné si nezaslúži. 10/10 Ad najlepšie fantasy – J.R.R. kto ? (09.10.2007)