Roky a roky

Tady se sedělo na osmnácti židlích zároveň, kdy ústřední linie mizí hned záhy a více už k nalezení nebude. Paradoxně přehnaně korektní, první dva díly moc dobré, pak se už jen plácáme v galimatyáši všehochuti, sci-fi nových technologiích, v destabilizaci světa, dále umělá strava, pády bank, rozpuštění pólů, také rozpuštění a vypuštění nebožtíka místo zpopelnění, samozřejmě všelijaká pohlaví všech možných barev pleti, pochopitelně všichni jsou ultraprudce tolerantní na max., do toho populismus, uprchlíci, koncentráky a jedna bohatá rodina, která navzdory svému dobrému ekonomickému a rodinnému zázemí neví pořádně co se sebou. V seriálu je bezpochyby řada výborných myšlenek a nápadů, některé linky mě zajímaly velmi, jiné byly k smíchu, ale vše výborně sestříháno, dobrá hudba, Emma Thompson výborná, ale celkově hodnotím obsah příběhu průměrně. Navzdory originalitě bylo citelně znát, že to scénáristé nezvládali ukočírovat. Šokující, provokativní memento na téma hrozeb všehomíra je to bez debaty záslužné, však mohli trochu přitlačit, aby tato děsivá vize blízké budoucnosti měla výraznější hlavu i patu a hlavně směr. (12.01.2020)

Opět silný dramatický námět, jak je od Russella T Daviese zvykem. Tentokrát je tu základem dystopická budoucnost, v níž je ukotveno několik příběhl jedné velké rodiny. Při sledování celé série mě opět mrazilo v zádech a třeba celou linku Dannyho a Viktora jsem prožíval a přál jim šťastný konec. Jakkoli je závěr jak z ranku Nolanova Interstellaru mnohými kritizovaný, mně při postupném přemýšlení nakonec udělal radost, protože divák či divačka musí vydechnout, protože jde o silný emocionální nápor. Nápor setsakra dobře natočený. (27.01.2021)

Z prvních 2-3 dílů jsem cítil apokalyptický vibrace, který působily vcelku reálně, ale pak se to nějak zvrhne do zrychlenýho vztahovýho drama s trochou předvídání budoucích problémů a ke konci už je to jen trapný béčko s divným "happyendem". Trochu jsem se cukal při konstatovaní o běžné britské rodince procházející dějinými událostmi. Chápal jsem že je potřeba smrsknout britskou populaci a její problémy do jedné rodiny, ale stejně gay, lesba aktivistka, kripl matka samoživitelka a jeden podvádějící heterosexuál...ublížení uprchlící, ruský hackaři, vyhrožující "ekoteroristi", hromada homosexu, evil Trump, transexuální dítě a ženy bojovnice za spravedlnost...multikulti pro-všchno agenda tam je a bylo mi z ní trochu blivno. (29.08.2019)

[spojly spojly] Jsou (mini)série, které bojují s tím, že mají málo materiálu na to naplnit celou svou stopáž, tak nás občas nutí meditovat nad často úplně zbytečnými scénami, které děj nikam neposouvají. A pak je Years and Years, který by rád vyprávěl O VŠEM a O VŠECH a ze všech úhlů a s přesahem a ideálně se stal nejrelevantnějším současným dílem na zeměkouli, vedle kterého by Black Mirror vypadalo jak seschlá hlava domorodce. Jenomže na to nemá dostatečný prostor, rozpočet a energii. A obecně si myslím, že takto velkopansky celou látku pojmout je hlavně záležitost ega tvůrců. Takhle se série otře o populismus, konzervatizmus, nacionalismus, vlastnictví médií, transhumanitu, migrační vlny, klimatickou krizi, terorismus, globalizované banky, odosobňování vztahu mezi státem a občanem, aktivistickou vyhořelost, celoevropskou nestabilitu, potřebu segregace, deep-fakes a desítky dalších dnes skloňovaných témat, aby to pak uzavřela výstřelem z raketometu a dodávkou projíždějící plot. Jak se série blíží totiž ke konci, čím dál více vyplouvá na povrch její bezradnost a nesoustředěnost, díky níž se zásadní změny odehrávají náhle a lusknutím prstu, protože už nestíhá ukazovat, co k nim vedlo, takže je většinou pak dovysvětluje zpětně a jejich efektu si dodává neskutečně lacinou kýčovitou jakoby epickou hudbou, která zní jak ukradené samply od Nightwish. Tuhý a rychlý produkční proces pak naznačuje zjevná lacinost a odfláknutost jak vykreslení světa blízké budoucnosti, tak režijní práce, kterou ale nelze omluvit nízkým rozpočtem, když si člověk vzpomene třeba na předloňský maďarský Jupiter Holdja a jeho schopnost vykreslení zmatené a chaotické Evropy. Oceňuji dobře napsané postavy měšťáckých idiotů (až bude Rory Kinnear někdy hrát postavu, kterou byste nechtěli zamlátit do země, zavolejte mi), oceňuji pár scénáristických detailů (monolog Vivienne Rook naznačující, že ona není hybatelem děje či scéna voleb, kdy černoška s gayem volí konzervativce a labouristy pak čerstvě její manžel, protože mu banka zmizela s prachama, jejich sestra, která strávila celý život lidskoprávním aktivismem pak samozřejmě nevolí vůbec), ale to všechno padá s legračním závěrem a-la young adults spiklenecké filmy, kde se jako všechno změní tím, že hrdinové nahackujou všechny televize světa záběrama uprchlíků za ploty v detenčních centrech. Což jako asi prý pak změnilo Anglii. Já bych jen rád zmínil, že na záběry uprchlíků za ploty v detenčních centrech se lidi dívají již čtyři roky místo reklam a pokud to s někým nehne, tak to je ta lepší varianta. (08.08.2019)

Skvělý, slibný nápad, bohužel v béčkovém provedení. Nesympatické "toporné" postavy (které musí v rámci jedné rodiny zastupovat snad všechny menšiny), zabředání do rodinných konfliktů na úkor vykreslování temné budoucnosti a vlastně i nepropracovanost a divná umělost dystopického světa - kvůli tomu všemu pro měl byl seriál čím dál tím nesnesitelnější. Těžko uvěřitelný konec už byl jen posledním hřebíkem do rakve. Už po x-té mě mrzí, že počin nezůstal u své minimaličnosti a rozkročil se do příliš mnoha směrů. (14.09.2019)