Bez identity

Tom Berenger nemá žiadnu charizmu a  celkovo hrá slabo, ale Hoskins to kompenzuje vždy, keď sa objaví na scéne. Atmosféra by sa dala krájať a ženám ich zvody neveríte, čiže netrvá dlho, kým si film zaradíte ako neo-noir. Rozuzlenie je natoľko stupídne, že diváka vlastne milo prekvapí ako niečo originálne. Ten zvrat by totiž nikomu nenapadol, pretože moc nedáva zmysel. Guilty pleasure. (02.10.2021)

Když jsem šoupl levné vapeťácké dvd do přehrávače, určitě jsem nečekal, že na mne vykoukne starší snímek (po filmu MŮJ NEPŘÍTEL teprve druhý čistě americký) Wolfganga Petersena. A vůbec to nebylo špatné. Poctivé řemeslo, ve své předvídatelné pointě trochu přitažené za vlasy, ale přesto velmi divácky vděčné. Natočit podobný námět v 50. letech Alfred Hitchcock, byla by z toho dnes milovaná klasika žánru. 70% (15.07.2010)

Vidieť dnes film, kde ma ešte prekvapí pointa, je vždy veľmi príjemné. Shattered nie je ani tak 90kové béčko typu Mrazivá vášeň, ani neonoir (i keď ten proste je), ako klasický noir zo 40. rokov. To sa týka vlastne všetkého vo filme (nejedná sa napríklad o erotický triler, všetko je v náznakoch), i keď bary nahradili domácnosti. Rodiny sú ale stále rozbité a zápletka komplikovaná a zamotaná až do úplného záveru. Film môžete odsúdiť ako lacnú produkciu, vhodnú najmä do televízie, ale práve tie styčné prvky s klasickým noirom (Petersen sa pohráva aj s úlohou detektíva, ktorým je aj nie je Merrick) sú na ňom to najchytrejšie a robia film aspoň trochu nadčasovým. (20.08.2015)

Oblíbené téma ztráty paměti po nehodě a snaha o poskládání své vlastní historie, to mě vždy zajímalo. Tenhle film není žádný velký holywoodský trhák, ale diváka vtáhne do děje svým zamotaným a napínavým příběhem, který na konci vyústí v (pro někoho) nečekanou pointu. Herecké výkony standard, výprava taky v mezích, až na tři rozbitá auta, z toho dvě shozená ze skály. Aspoň že to poršátko ušetřili. (08.05.2014)

Trochu mne mrzí, že jsem pointu odhadl po zhruba čtyřiceti minutách, ale to se mi u Šestého smyslu stalo taky. Jen si čloěk pak ten film poněkud jinak užívá, no. Tohle začne jako taková obyčejná tuctovka - manželé mají nehodu, manžel trpí ztrátou paměti, ale postupně se objevují různé nesrovnalosti. Musím uznat, že to má na začátek 90. let skvělou kameru a zvláště záběry v mlze se povedly. Třeba ten u první návštěvy vraku, to je až mystické. A jak jsem věděl, resp. odhadl, co a jak, najednou jsem si i víc všímal detailů a moc mne těší, že jde celý ten příběh ze střípků na konci nejen poskládat, ale nezůstane ani jedna otázka nezodpovězena (možná až na tu, co dál, ale nezapomínejme na sekretářku, že?), a to skutečně i co se drobnějších detailů týče jako třeba povaha manžela.Jen mne mrzí, že mi zabili jednu z postav, kterou jsem si oblíbil, ale co už no, je to thriller. A moc mne potěšilo začlenění mé oblíbené písničky Nights in White Satin. (29.06.2020)