Réžia:
Ladj LyKamera:
Julien PoupardHudba:
Pink NoiseHrajú:
Damien Bonnard, Alexis Manenti, Djibril Zonga, Issa Perica, Jeanne Balibar, Al-Hassan Ly, Almamy Kanoute, Steve Tientcheu, Kija King, Lucas Omiri (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Stéphane sa nedávno pridal k zvláštnej kriminálnej jednotke v Montfermeili, na predmestí Paríža. Spolu so svojimi kolegami Chrisom a Gwadom, ktorí sú obaja skúsenými členmi tímu, rýchlo zaregistruje zvyšujúce sa napätie medzi susediacimi gangami. Keď sa počas zatýkania ocitnú na úteku, dron zachytí každý ich pohyb, každú akciu… Film inšpirovaný vzburami z roku 2005 zasadil režisér Ladj Ly do súčasného Montfermeilu, toho istého miesta, kde sa odohrávali slávni „Bedári“ Victora Huga v roku 1862. O viac ako 150 rokov neskôr je podobnosť medzi dnešnou nahnevanou mládežou v mikinách a Gavrochom, hlavnou postavou Bedárov, veľmi príznačná… (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (126)
Na úvod musím napísať, že Hugovi Les Misérables sú moja srdcovka, takže som mal zrejme extra vysoké nároky na niečo, čo bolo pomenované ako pseudo moderné prevedenie tohto klenotu. Mám pocit, že jediné čo spájalo Hugovi bedárov a týchto retardérov, bol samotný Paríž. Títo čierni "bedári" boli čiastočne inšpirovaní udalosťami z roku 2005, kedy to v Paríži naozaj vrelo. Čo sa týka tohto deju, tak určite najsympatickejšia postava toho celého bol Stéphane, ale aj Gwada. Bohužiaľ, Chris bol až príliš impulzívny a ostrý, no možno iné na takúto zberbu ani nezaberá. Ten koniec bol fakt na zaplakanie, keď si človek predstaví, že namiesto toho, aby sa niekto nad sebou zamyslel, tak sa ide radšej pomstiť... Úbohosť nad úbohosť! Každopádne, od filmu som čakal niečo oveľa lepšie, no a prirovnanie k Bedárom si to rozhodne nezaslúži ani náhodou. ()
Když nejde žabožrout k islámu, musí islám k žabožroutovi! Galský imamát je už totálně v zevním genitálu a stává se spolu se Spolkovou republikou Syrskoněmeckou a Skandinávským chalifátem akutní hrozbou pro celou Evropu. A kdo za to může? Zkurvení levičáčtí sluníčkáři s pomatenými vizemi korektního multikulti světa, spočívajícími v asimilaci (čti „dobrovolnému vyživování“) a kulturní integraci (čti „hahahahahaha“) každého prokazatelně a priori nepřizpůsobivého či patologickým náboženstvím vypláchlého parazita s geneticky zažitým kriminálním potenciálem. A to, co se v posledních deseti letech ještě dalo deportovat zpátky do pohádek tisíce a jedné noci či subsaharské Afriky, tu vysemenilo degeneraci středověkou demagogií gumovaných a civilizačně nevychovávaných malých zmrdů, už satanžel Francouzů jako poleno, s nimiž již tak lehce zatočit nepůjde, jakmile rozhořčeným obyvatelů Spojených evropských emirátů konečně dojde trpělivost a pošlou toho impotentního, mocichtivého zkurvence Makrona, potažmo křesťansko - demagogickou zrůdu Andělku Mrdkovou na permanentní stáž do Sýrie. Jsou to teď samo sebou jen ubohé děti, schopné kdykoliv bez vštěpených civilizačních skrupulí téměř nepostižitelně krást, rabovat i vraždit. A ač lze prstem jednoznačně ukázat na viníky, jde samozřejmě jen o „selhávání systému“, tak o tom pojďme žvanit a moudře korektně pokyvovat. Francouzskými ghetty protřelým a odsouzeným kriminálníkem z Mali natočené děsivé memento o tom, co za svinstvo se může volně pohybovat v Šengenu a případně se i rozpínat. Ovšem je to také děsivě nudná čalamáda vypatlaných animálních neasimilovatelných negrožabožroutů na straně jedné a vypatlaných animálních žabožroutských orgánů na straně druhé, úplně o ničem, která se na první pohled alibisticky nepřiklání na žádnou stranu, ovšem na ten druhý je to tendenční sociální lkaní nad fuj fuj státem, který ty přimigrovalé tasemnice nevykrmuje tak, jak by si představovaly, a ještě je „strašlivě šikanuje“, končící velemoudrým poselstvím, že si ty zislamizované negry prostě musíme lépe pěstovat. Poselstvím, jehož zneužití kdyby viděl Viki Ygo, protestně by se umlátil vázaným výtiskem Velikého Jargala. Nabubřelé hovno, dobré akorát tak k angažovanému mlácení prázdné slámy na sluníčkářsky korektních multikulti festivalech. ()
Tihle Bídníci jsou současní a dost bezvýchodní. Odehrávají se totiž na předměstí Paříže v Montfermeilu a rozhodně nejsou jen o fotbalových fandech mladé útočné modly Mbappého. Jsou totiž hlavně o Afroameričanech, cikánech, dealerech drog, muslimech, mladých grázlech nebo o nenápadném looserovi s dronem, který natáčí to zlo kolem. Ti všichni více či méně stejně jako ve slavném románu Victora Huga volají po revoluci. Příběh se ale primárně točí okolo poldy, který se připojuje ke zvláštní jednotce (v tomhle autě šéfuje sadistické hovádko) operující na panelákovém předměstí metropole. Snaží se působit na jednotlivé gangy, které mezi sebou soupeří, jenže sami policisté stojí za nejedním škraloupem. Už tak třaskavé dění rozdmýchá krádež lvíčete z cirkusu i policejní incident s partou malých smradů, což odstartuje solidní válku. Kolikrát totiž stačí jen zdánlivá maličkost nebo klukovina a na pořádný malér je zaděláno. Režisér Ladj Ly těží z autenticky působící nálady a v několika parných hodinách solidně graduje napětí. Samotný příběh není nijak složitý, ovšem má vybízet k zamyšlení se nad kořeny hněvu ve společnosti, která byla, je a bude nepoučitelná. Zkratkovité jednání je na každém druhém rohu. Ovšem i tvůrčí tlačení na pilu. Francie by se měla každopádně podívat pod koberec. Jinak je to o hubu. ()
Přiostřené překvápko z Francie, jež se nebojí vytasit drápy do řádných rozměrů. Až se mi nechtělo věřit tomu, co jsem viděla a ač je v dnešním světě možné úplně všechno, moc doufám, že takhle to na francouzských předměstích ještě nevypadá. Zobrazení následků multikulturního moderního světa dokázal Ladj Ly interpretovat sice až trochu moc gangstersky a krutě, ale za to poutavě, akčně a "zábavně". V podstatě to můžeme brát spíše jako akční krimi. Postavy tu jsou od toho, abyste je nenáviděli a tento účel plní velmi obstojně. Celkově bylo prostě náročné tyto Bídníky sledovat, ale pro někoho, komu nevadí násilí to bude slušná jízda. Rozsekalo mě i to nevyřčené finále a to, jak se film nestaví ani k jedné straně a prostě nechává diváka jen koukat. Nebýt té až přílišné přehnanosti (doufám) a ostrosti, dala bych klidně pětku. ()
Spokojenost, někdy mě imbecilita policistů a chování dusila, ale to je právě ono. Cítil jsem tu surovost a autenticitu. Samozřejmě to vše navlečené na dějovou linii, kdy přesně v polovině filmu se stane ten průšvih. Jo, já se obávám, že takto to hodně ve francouzských (i jiných) městských čtvtrí vypadá. ()
Galéria (37)
Fotka © Le Pacte
Zaujímavosti (2)
- Natáčení probíhalo v létě 2018, zejména v Clichy-sous-Bois a Montfermeil. (bianci)
- Celosvětová premiéra proběhla 15. května 2019 na filmovém festivalu Cannes. (ČSFD)
Reklama