Lillian

Osamělá pěší odysea napříč USA, jejíž nemluvná hrdinka putuje z New Yorku do Ruska bez peněz a bez dokumentů, bez zjevného plánu i bez znalosti jazyka, jen s malým batůžkem, v sobě skrývá jistou poezii, zprostředkovanou záběry, jež nezapřou režisérovu dokumentární minulost, a v nichž se vytrvalá a nezlomná mladá dívka jeví jako netradiční průvodce po nejrůznějších lokacích. Jinak jde ale o poněkud prvoplánový komentář k rozpadu Ameriky a jejích hodnot, v němž se dvě hodiny říká to samé a bohužel docela povrchně (upozorňuje se mimo jiné na prostoduchost demoličních derby, hulvátství jižanských nadržených buranů či na utlačování indiánů). Na druhou stranu hrdinka potká i pár lidí, kteří jsou na ni hodní a pokusí se jí trochu pomoct, čímž reprezentují pozůstatek humanitních principů, jež si zatím americká společnost stále udržuje. Vrcholem je metaforický závěr s lovením velryb, ale musíte se k němu trochu prokousat. (03.07.2019)

Môžete si aj trikrát prečítať popis obsahu tohto filmu. A stále budete kukať, že čo? O čom to vlastne je? Potom sa z komentárov dozviete, že je to vlastne "peší road movie" a viete, že je koniec. Veď aj tie road movies v aute sa vlečú jak sopeľ z nosa! A že vraj po dvoch redbulloch je to nádherný film. Ale ja nechcem do seba liať chémiu, len aby som pri filme nezaspal! Takže za prechádzku jednej ženy v peknej prírode viac ako dve hviezdy nemôžem dať. Jednu za lososa v rieke a jednu za medveďa. (24.05.2020)

Hlavná hrdinka, Ruska Lillian (neskutočná Patrycja Planik) sa po neúspešnom uplatnení v Amerike rozhodne pre návrat domov. Na túto dlhú púť naprieč krajinami sa ale vydáva pešo. Za celý dej nepovie ani jednu vetu. Že si to neviete predstaviť? Verte mi, že sa nebudete nudiť ani chvíľku. Naopak, o to viac priestoru dostáva divák na intenzívne vnímanie zvukov prírody, pričom sa iba z pozadia miestami čo-to dozvedá o aktuálnej situácii v krajine. Jej cesta domov je cestou absolútneho splynutia s kozmom, odizolovania sa od spoločnosti a akceptovania života samotného. Lillian prijíma všetko, čo jej príroda poskytuje a to, čo jej ľudia dobrovoľne nedajú, si drzo berie. Pripravte sa na scénky čisto naturálne, miestami surové, či doslova bizarné. Nádherné obrazy prírody, ktoré sa vám menia pred očami - cez horúcu púšť a popraskané pery hlavnej hrdinky, až po ľadovú Aljašku. Úchvatná kamera a euforické zábery. Záver filmu nesie silný odkaz. Človek má v sebe obrovskú silu, o ktorej často ani netuší, no príroda je vždy mocnejšia. Možno sa nám časom podarí ju zničiť, ale čo z toho budeme mať? [Cinematik, 2019]. (18.09.2019)

Osamělé a mlčenlivé putování napříč celým kontinentem má rozhodně své kouzlo. Americké momentky jsou trefné a mnohé vypovídající. Ovšem vyobrazení hlavní hrdinky jako pouhé bezcharakterní zlodějky už se mi tolik chytré nezdá. Podobného člověka prostě nechcete sledovat. Drsný závěr si užijí především vegetariáni, vegani a ochránci zvířat. Jsou to doslova jatka. (24.08.2020)

Manuál pro somráky na Želvím ostrově, dnes zvaném Spojené státy. 1) Čím déle jsem film sledoval, tím více pro mě ztrácel na smyslu. Nemluvím jen o geografickém pohledu (koukněte se na mapu, kudy že to šla z New Yorku do Ruska) ale hlavně o účelu celé věci._____ 2) Satirický pohled na Ameriku jsem až na pár detailů (šerif) nezaznamenal._____ 3) Ani o dívce není téměř nic známo, snad jen tolik, že je to jasná dylina._____ 4) Více by se mi líbilo, kdyby všichni mluvili zcela nesrozumitelně a divák by musel vše objevovat společně s Lillian. Ale o objevování tu, zdá se mi, autorovi ani moc nešlo. (30.10.2020)