Lillian

Nenápadná pecka a možná nejlepší film letošního festivalu. Na motivy skutečného příběhu sledujeme ruskou šlapku, které propadlo v USA vízum a ona jde pěšky z New Yorku do Ruska. Za celý film řekne jedno slovo ("Nět"), jinak jen putuje, lidé kolem na ni reagují, ona je ignoruje, a celé je to strhující a vůbec jsem se nenudil. Rakouský režisér je původně dokumentarista celé je to do značné míry dokument o amerických vidlákovech a lidech tam žijících. Jen jsem teda nepochopil, proč to z NYC na Aljašku brala přes Grand Canyon :) (EDIT: tak to nebyl Grand Canyon, ale mazat se nebudu:) ) Až to bude ke stažení, rezervuju si titulky:) EDIT 2020: to jsem myslel, jaké budou ty titulky brnkačka, ale ono je to ukecanější než jsem si pamatoval. Ale už jsou hotové:) (13.07.2019)

Hlavná hrdinka, Ruska Lillian (neskutočná Patrycja Planik) sa po neúspešnom uplatnení v Amerike rozhodne pre návrat domov. Na túto dlhú púť naprieč krajinami sa ale vydáva pešo. Za celý dej nepovie ani jednu vetu. Že si to neviete predstaviť? Verte mi, že sa nebudete nudiť ani chvíľku. Naopak, o to viac priestoru dostáva divák na intenzívne vnímanie zvukov prírody, pričom sa iba z pozadia miestami čo-to dozvedá o aktuálnej situácii v krajine. Jej cesta domov je cestou absolútneho splynutia s kozmom, odizolovania sa od spoločnosti a akceptovania života samotného. Lillian prijíma všetko, čo jej príroda poskytuje a to, čo jej ľudia dobrovoľne nedajú, si drzo berie. Pripravte sa na scénky čisto naturálne, miestami surové, či doslova bizarné. Nádherné obrazy prírody, ktoré sa vám menia pred očami - cez horúcu púšť a popraskané pery hlavnej hrdinky, až po ľadovú Aljašku. Úchvatná kamera a euforické zábery. Záver filmu nesie silný odkaz. Človek má v sebe obrovskú silu, o ktorej často ani netuší, no príroda je vždy mocnejšia. Možno sa nám časom podarí ju zničiť, ale čo z toho budeme mať? [Cinematik, 2019]. (18.09.2019)

Tady je mě úplně jasný, že ne všichni z tohoto filmu budou sdílet mé nadšení, ale to mě může být šumáček, protože ja jsem v absolutní euforii, ale pojďme trošku do nitra filmu. Hlavní hrdinka je tak trochu looser, sice nevíme jak se v USA ocitla a jaké byly její plány, ale za to víme, že se rozhodla jít z NY v USA pěšky až do Ruska, přes Aljašku, moc si s tím nelámala hlavu a prostě se vydala na cestu. Patrycja Planik během cesty ze sebe neřekne jediný slovo, ale my jsme na tý cestě s ní a poznáváme americký venkov, vnímáme reakce lidí lidi, kterým Lillian přetne cestu a tady já oceňuju, že Andreas nesklouzl do nějakých rádoby stokrát viděných dramatických scén, ale pěkně vykresluje americkou přírodu, lidi, zvyky a především situace ve kterých se Lillian ocitá. Vlastně tady je v hlavní roli kamera, vize režiséra a až pak Patrycja, čímž netvrdím, že svou nemluvící postavu nezahrála dobře, spousta scény bylo promyšlených, detaily nezanedbané, scéna s indiány hodně silná. Je to pěší road movie artovějšího typu, není pro každýho, plyne pomalu a je třeba být soustředen nejen na hlavní postavu a její "souboj s cestou", ale i na celkové záběry a "okrajové scény" pokud to dáš, zažiješ neskutečně silný film s absolutně mistrovskou filmařinou. (18.06.2019)

Osamělá pěší odysea napříč USA, jejíž nemluvná hrdinka putuje z New Yorku do Ruska bez peněz a bez dokumentů, bez zjevného plánu i bez znalosti jazyka, jen s malým batůžkem, v sobě skrývá jistou poezii, zprostředkovanou záběry, jež nezapřou režisérovu dokumentární minulost, a v nichž se vytrvalá a nezlomná mladá dívka jeví jako netradiční průvodce po nejrůznějších lokacích. Jinak jde ale o poněkud prvoplánový komentář k rozpadu Ameriky a jejích hodnot, v němž se dvě hodiny říká to samé a bohužel docela povrchně (upozorňuje se mimo jiné na prostoduchost demoličních derby, hulvátství jižanských nadržených buranů či na utlačování indiánů). Na druhou stranu hrdinka potká i pár lidí, kteří jsou na ni hodní a pokusí se jí trochu pomoct, čímž reprezentují pozůstatek humanitních principů, jež si zatím americká společnost stále udržuje. Vrcholem je metaforický závěr s lovením velryb, ale musíte se k němu trochu prokousat. (03.07.2019)

Osamělé a mlčenlivé putování napříč celým kontinentem má rozhodně své kouzlo. Americké momentky jsou trefné a mnohé vypovídající. Ovšem vyobrazení hlavní hrdinky jako pouhé bezcharakterní zlodějky už se mi tolik chytré nezdá. Podobného člověka prostě nechcete sledovat. Drsný závěr si užijí především vegetariáni, vegani a ochránci zvířat. Jsou to doslova jatka. (24.08.2020)