Výnimoční

O problémech se začleněním autistů do společnosti, očekávaném konfliktu s generální inspekcí, obavách rodičů, kdo se o jejich děti později postará a především o lidech, kteří nezištně žijí svůj život pro druhé. Na rozdíl od Nedotknutelných, a teď si s dovolením půjčím výraz od Faidry, vyvanul puch „navoněné zdechliny“ a stojí za tím větší míra civilnosti a zacílení do společenských vrstev, s kterými se lze lépe ztotožnit. Navíc tradičně perfektní monsieur Cassel a hudba, která umí ve spojení s obrazem vyvolat emoce. Když člověk vidí, jak je toto poslání i u nás státem podhodnoceno a zároveň ví o roční gáži osvětimanského dickheada z Hradu, dělá se mu zle a nejraději by mu nablil do ksichtu (nebo alespoň skartovačky).. (12.01.2023)

Názov filmu je taký občas používaný eufemizmus pre obrovský problém pre človeka, jeho rodinu a aj pre celú spoločnosť. Riešenie problému starostlivosti je ťažké aj pre veľké a bohaté štáty ako Francúzsko a škoda hovoriť, ako je to u nás. Stačí si pozrieť správy, keď sa venujú zdravotníctvu, alebo hoci občas aj Rozborila s jeho reláciami, akokoľvek niekto nemá rád citové vydieranie, aby sa vedelo, ako takíto Výnimoční ľudia žijú. No ale naspäť k filmu, ktorý sa chvíľami tvári, že je autizmus takmer liečiteľný a vylieči ho, keď už nie vľúdny a chápavý prístup, tak pestrá rasová a náboženská zmes ošetrovateľov. No to je novodobé Francúzsko, na to si len treba zvyknúť.  –––– Zase někdo omylem zatáhl záchranní brzdu.  –––– Co s ním bude, až já nebudu? (07.04.2023)

Nepřenosný filmový zážitek, u kterého obzvlášť platí, že na každého diváka zapůsobí jinak. Silné téma o mizerných podmínkách pro zajištění pečlivé a důstojné péče o pacienty s autismem, které trápí mnoho zemí, mnoho rodin, mnoho konkrétních lidských bytostí a hlavně o výjimečných, obětavých lidech, kteří se do toho v Paříži pustili na vlastní pěst. Nádherné, poučné, lidské a syrově dojemné. Vincent a Reda excelují! Viděno v kině, které bylo překvapivě, však zaslouženě plné. (30.11.2019)

Chvíli mi trvalo než jsem se do toho položil (začátek mi přišel téměř až nezáživný), ale na konci jsem měl co dělat, abych se nerozbulel a byl jsem vážně dojatej. Opravdu nevídaně skvěle vygradováno. Nejlepší na tom je, že to ani nebyl kalkul a všechny ty emoce to zvládá vyvolat i bez srdcervoucích dialogů, pláče, afektu a jiných hollywoodských patosů (vlastně se tam mnohdy ani nic neděje, neříká a jen čučíte na různé záběry ve spojení s výbornou hudbou). Ani to teda moc nestojí na nějakém pevném základu nebo silnější příběhové lince (což je možná i trochu škoda), jen si to tak plyne a vy prostě sledujete jednu organizaci, která pomáhá autistickým dětem. Dokonce zde není ukázána ani žádná dojemná historie jednotlivých postav, vše je to natočené téměř až dokumentárním stylem tady a teď, a proto bych se ani nedivil, pokud by to na někoho působilo trochu nudně. Pro mě to byl ale bezesporu mega silný zážitek. Při závěrečných titulcích bylo v kině hrobové ticho a já jsem si připadal i tak trochu jak vůl, jaké někdy v životě řeším blbosti. Musím také upozornit na to, že mi to rozhodně nepřišlo jako komedie, naopak mi bylo z filmu strašně smutno. Rozhodně ale bravurní ukázka toho, jak moc těžký život mají handicapovaní. Francouzi opravdu umí výborně zachytit nejrůznější sociální témata a zanechat v divákovi obrovskou stopu, čehož si fakt cením. (08.12.2019)

Neni to easy zpracovat takovéto téma tak, aby film vryl divákovi své poselství nevtíravou formou bez vyděračských scén, hollywood patosu a kopy slzopudných okamžiků, které mají zdecimovat naše srdíčka do té míry, abychom poslali veškeré své úspory do nadačního fondu na podporu autistů. Nelze upřít frantíkům mnohem nápaditější zpracování, humorný nadhled i autentické zachycení prostředí, kde se film odehrává. Přes neoddiskutovatelné plusy jsem však něco postrádal. Až si dám reprízu, třeba zjistim, co to bylo... (28.06.2020)