Môj nepriateľ

Wolfgang Peterson a poslední z jeho debutního trojlístku Ponorka-Nekonečný příběh a Můj nepřítel. Z Německa do Ameriky s udržením vysoké kvality. Můj nepřítel není jednoduchý film, ale Peterson se s ním dokázal skvěle poprat. Člověk a drak ztroskotají na opuštěné planetě a vybudují si zde vztah, který předčí jejich očekávání. Skoro až pohádkový příběh o nenávisti, která se změní v přátelství a oddanost nepůsobí vůbec dětinsky ani nesmyslně. Právě naopak. Vše skvěle funguje, stejně jako epické záběry na neznámý svět a kvalitně vypracované kulisy světa techniky mezi hvězdami. Je skvělé, že film neupadá do vztahové dramatu a v závěru opět mění tvář, aby se celý cyklus přeměny dovršil. Pro milovníky sci-fi jasná volba. Mimochodem hudbu složil Maurice Jarre, slavný skladatel filmové hudby (Lawrence z Arábie, Dr. Živágo, Cesta do Indie) a otec neméně slavného Jean Michela Jarreho, přední osobnosti elektrické hudby. PS: od první chvíle mi přišlo, že drak musí být černoch:)a teď čtu, že byl... nepřehlédnutelné a má to i nějaký vedlejší smysl?:) (09.02.2010)

předpotopní triky, nic moc masky a celkově staře působící sci-fi.. sám nevím proč, ale nějakým kouzlem dokáže vzít za srdce, i když od začátku můžete (až na drobná překvápka) celkem dobře odhadnout co se stane dál.... A jelikož je malý drak neskutečně roztomilý budete nad ním s jeho unclem držet ochranou ruku. Ovšem za nekonečným příběhem tento film pořád lehce pokulhává... (21.05.2008)

Novela Barryho Longyeara vyvolala svého času velký zájem scifistických fanoušků, a bylo tedy jen otázkou času, kdy se někdo chopí filmových práv. Neučinila tak kupodivu žádná z velkých amerických filmových společností, ale Bavariafilm, který si najal režiséra Petersena, známého adaptací Nekonečného příběhu.. Nicméně je pravda, že děj povídky upravil směrem k "hollywoodštině" a jak režijní styl, tak scénář odpovídá tomu, na co jsme zvyklí od amerických blockbusterů. Na druhou stranu se to projevilo naštěstí i ve výpravě a rozpočtu, takže snímek nevypadá lacině a za zmínku stojí především vynikající práce maskérů. Podobu mimozemšťana vytvořil Chris Wallas. Jeho inteligentní ještěr opravdu žije, vyjadřuje emoce, něhu, veselí, smutek i lhostejnost. Mimozemšťana si zahrál Louis Gossett Jr., a to velmi zdařile. Povedlo se mu strefit podobu "Draka" tak, že je možné mu věřit mimozemský původ. Petersen naštěstí převzal z novely to hlavní, tzn. ušlechtilou myšlenku soužití naprosto odlišných bytostí a jejich spolupráce. Na druhou stranu, některé přidané motivy hodně zavání nelogičností a ředí původní výbornou literární předlohu. Motiv kosmických pirátů pochopitelně u Longyera chybí, natož aby tito piráti, kteří zajisté disponují špičkovou technologií, potřebovali mimozemské otroky pro práci v dolech. Podobných pitomostí se ve filmové podobě pár najde, takže vysoké hodnocení není na místě, přesto v polovině 80. let šlo o nadstandartní sci-fi snímek, který je dnes neprávem pozapomenutý. Celkový dojem: 60 %. (10.01.2008)

Jak zastarale a groteskně a přitom vzácně a raritně působí toto sci-fi z dob pre-digitalně vizuální exploze vyumělkovaných mainstreamových spektáklů a blbosti jménem 3D:) Můj nepřítel má totiž i příběh. Je to příběh o přátelství, které se zrodilo z dvou odlišných a nepřátelských ras a kde uvidíte Dennise Quaida, jak vlastníma rukama odrodí rozkošné dračí miminko:) Ovšem neznámá planeta skýtá také mnoho ústraní a nepříjemných nepřátel. Krásně "viditelné" triky, vydařené masky a hezký závěr. (08.02.2012)

Největší přátelství se občas zrodí z nenávisti.. Petersenova nostalgická sci-fi vzpomínka plná lidskosti a s postupně měnící se kategorizací dobra a zla jako v pohádkách. Originální řeč Draků bych přirovnal k velštině a to přímo slovy Lorda Černá Zmije: „Potřebuješ tak půl pinty hlenu v hrdle jen na to, abys vyslovil místní jména. Ve Walesu se nikdy neptej, jak se někam dostaneš - jinak si týden dva budeš vymývat chrchle z vlasů..“ (09.11.2010)