Nemocnica na okraji mesta

Nemocnici jsem vždycky žral. Řekl bych, že Dietl tak trochu předběhl dobu... Ze všech pozitiv chci zmínit HUDBU. Ta linka mistra Klusáka je prostě geniální. A tenhle seriál je i prověřenej časem - jistě, tempo je pomalejší a prostředí zastaralý, ale jsem zvědavej, který z dnešních seriálů se za 20 let bude tak úspěšně reprízovat! Vždycky si akorát kladu otázku, jak by na mě působil Hoger? Řekl bych, že by to celý vyznělo trochu jinak... (18.02.2008)

Celý seriál především stojí na dokonalém scénáři Jaroslava Dietla, kdy je poznat, že i ty nejmenší detaily práce chirurgů občíhnul a nechal si vysvětlit, aby je zapracoval do scénáře. Použil pak uvěřitelné lidské osudy a příběhy, a hlavně nečernobílé, ale životné postavy - dokonce ani primář Sova není až takový klaďas, jak časem zjistíme. Vynikající herci, až na pár výjimek. Občas mi tam ale vadí určitá klišé, jež sem tam problesknou, i určité tehdy tendenční postupy, takže na plný počet bodů to není. (27.06.2015)

Stěží najdete lepšího představitele specifického žánru jménem český televizní seriál, než jakým je "Nemocnice". Když pominu skvělé herectví Mistra Kopeckého a jiných, tak nejvíce na tomto seríálu oceňuji, že v době tuhé normalizace, kdy se točil jeden politicky zaměřený blábol za druhým, se "Nemocnice" úspěšně vyhnula "soudruhování" a politickému agitování. Dá se na to koukat i dneska, aniž by se člověk nasral. (23.03.2003)

Nechápu gloriolu "geniálního seriálu" a nechápu ani špínu, kterou na Nemocnici někteří házejí. Seriál, který mi stačilo vidět jednou, ale nijak zvlášť mě ani nezaujal, ani neznechutil. Je to prostě kvalitní řemeslo, dobrá "vypínárna" po těžkém dni. Klasické médium přenosu vlastních starostí do "jiného" světa... Sice to trochu zavání normalizačním sedativem, ale přesto Nemocnice svoje kvality to má (přinejmenší za toho Kopeckého si to tři hvězdy zaslouží)... (28.01.2004)

Nadšení ostatních z tohoto seriálu rozhodně nesdílim. Neni to dost dobrý na to, abych to vydržel nějak pravidelně sledovat, takže mi poněkud unikaj souvislosti a vztahy mezi jednotlivými postavami. Celkově mi ale připadá jeden díl jako druhej a dalo by se to shrnout asi takhle: Doktor Sova flegmaticky pronese nějaký moudro, pak pro změnu doktor Štrosmajer pronese nějaký moudro velmi emotivně, do toho pořád přiblble se usmívající doktorka Bety Čeňková, sem tam nějakej prostřih na Gregoryho, kterej doma poslouchá nějaký hrozný kakofonie... Jedinej sympaťák je Cvach. (16.11.2006)