V sieti

Čekal jsem necitlivý průšvih. Na Klusákovy poměry ale ze Sítě vylezl fakt dobrý edukační materiál. Tak třeba za to můžeme poděkovat Barboře Chalupové, nevím. ___ Oželel bych například závěrečnou konfrontaci s Ústečanem a se Sneakym, protože v nich šlo spíš o tvůrčí kalkul a/nebo o osobní vypořádávání štábu s traumaty. Potřebný odstup se v tu chvíli vytratil. __ Data o predátorech jsou stejně šílená, jako data o znásilnění a násilí na ženách. A ještě šílenější je, jak s tím firmy provozující sociální sítě při zachování sočasného byznys modelu efektivně nic (moc) nenadělají a nedělají. Stačí se mrknou půl roku od premiéry na lide.cz, tvl. EDIT 11/2020: Tak lide.cz končí. Přirozeně ne proto, že ničí životy dětí, ale protože nevydělávají. (04.10.2020)

Respekt před holkama.. Já bych tak kamenou tvář rozhodně neměla. Mnohým bych se vysmála, jiné bych poslala do patřičných míst. A jsem strašně ráda za dobu, ve které jsem vyrůstala, protože se internet a podobné sociální sítě teprve rozjížděly. Fotky kkt, sex za peníze a podobné nabídky jsem začínala dostávat až v pozdějším věku, kdy už jsem měla rozum . Dokumentu si cením a doufám, že se dostane mezi nejširší veřejnost, možná i povinně do škol!! (17.03.2021)

Šel jsem na to, abych zjistil, zda v tom nevědomky taky náhodou neúčinkuju. Pak jsem si ale uvědomil, že se mnou přes net nechtěj komunikovat ani starý vyzobaný slunečnice, natož mladý holky - proto už se je dlouho ani nepokoušim kontaktovat (natož nějaký blbý dvanáctky, který jsou mi platný asi jako voliči SPD průkazka do knihovny). Nejlepší byl ten tmou zahalenej asi-cizinec, co prej hrozně fyzicky trpí, když mu holka neukáže prsa. (04.03.2020)

Jako samostatný film by to nebylo tak dobré a tak silné jako celé to combo film pro zletilé a nezletilé, knížka a osvěta. Díky za tu srozumitelnost, hravost a ošklivost. Přesně tohle bylo potřeba a já upřímně doufám, že se v některých rodinách podaří zázrak. Už teď je jasné, že po Českém snu je tu Klusákův druhý největší zářez. (09.06.2020)

Mám nutkání obdivovat tvůrce, kteří se pustili do natolik ambiciózního projektu za nesporně chvályhodným účelem. Zde probíraná témata skutečně nejsou jen problémem, ale relativně žalostným průserem dnešní společnosti, na nějž by se mělo poukazovat. Otázkou je, jestli zrovna takhle násilnou diváckou formou - osobně jsem se celou dobu nemohl zbavit pocitu, že sleduji nahrané divadlo, přestože nepochybuji o tom, že jednak to takhle opravdu chodí a jednak jsem na plátně sledoval skutečné zavrženíhodné lidské kreatury. Problém je v tom, že dokument zůstává přes všechnu deklamovanou autenticitu hrozně manipulativní a tlačí diváka k jednostranné interpretaci každé myšlenky či dialogu v podstatě ještě dříve, než k nim vůbec dojde. Nejdojemnějším výjevem tak má být hovor se slušným dvacetiletým klučinou, který sice nechce nahotinky, ale stejně se baví komunikací s dvanáctiletými dětmi (což mi pořád přijde divné). Ony ty jednotlivé scény i celkové schéma fungují, ale především proto, jak to tvůrci všemi formálními prostředky hrají na diváka, od něhož se automaticky očekává empatie a emocionální účast - a ano, párkrát mě to skoro zvedlo ze židle, ale mnohdy jsem se musel rovněž hlasitě smát nad hlody postav (respektive herců, přičemž zkrátka nevím, u čeho herectví končilo), jelikož ta forma "reaction shots" to po mně přímo vyžadovala. Je to určitě zajímavá a snad i záslužná práce a je dobře, že česká kina plní také někdo jiný než sexuálně rozervaný Langmajer, ale navzdory tomu, že zdejší poselství uznávám, to tvůrcům bohužel tolik nežeru. Velký palec nahoru každopádně za trojici hereček, které to zvládly až neskutečně. 65% (05.03.2020)