Karhanova parta

Veselohra pro fajnšmekry. První půle převážně mlátí prázdnou slámu stranických frází a pouček, sem tam přehraje kus Káňova textu, sem tam přidá pseudo-dokumentární vhled do života dělnické třídy. Jakmile se film přehoupne v závodění, kdo vybrousí pístní čep rychleji, rázem tu je třeskutě lidový humor divadelní předlohy, neskutečně naivní zápal i geniální scény se zpětnou projekcí. Hofbauerův debut a zároveň derniéra vykazují bohatýrskou míru vypravěčské insitnosti, pokusy o detaily tváří a celkově vedení herců rozesmívá strnulostí ideologického těla. Nicméně Plachta se Smolíkem si hrají to svoje a sem tam se u frézy i nepatrně zajiskří. Karhanova parta dodržela E. F. Burianem tako oslavovanou nedramatickou strukturu Káňovy veselohry, přidala strnulost a nucenou lidovost typickou pro dobový film a vytváří formálně i obsahově prachmizerný celek, který však znalce potěší oním nakažlivým humorem, napůl záměrným a napůl velmi nezáměrným. (11.11.2009)

Divadelní hra Parta brusiče Karhana (1949) byla v době svého vzniku velice úspěšné a oblíbená. Již v roce 1950 se populární veselohra, jejímž autorem byl Vašek Káňa, dočkala folmového zpracování. Komunistická agitka o "zdravém soutěžení", ze které dodnes číší dobové nadšení a optimismus. Nicméně ke kladné stránce filmu určitě patří herecké výkony mj. Františka Smolíka a Jindřicha Plachty. (09.02.2012)

Emblematická ukázka socialistického realismu v praxi. Dnes z toho zbyl jen směšný příběh o zápolení továrního kolektivu mladých a starých, doprovázený strhující Burianovou melodií. Schematicky nahozené postavy s univerzálně nasazeným usměvavým výrazem ve tváři pak film posouvají ad absurdum. František Smolík si tu patrně odpykává své předúnorové buržoazní inteligenty a hraběcí milosti, u Jindřicha Plachty není předstírané naopak nic. Tragicky směšný bolševický paskvil. (15.08.2009)

Neskutečné. Hezky se při tom spalo, asi jsme o nic nepřišel. Budovatelské úsilí se značně neživotnými postavami, všichni zapálení pro splnění úkolů Gottwaldovy pětiletky, včetně maminky Karhanové, která upeče bábovku. Ale jaké čisto měli v těch dílnách, žádné špóny, podlaha ani montérky nezamazané od oleje, to se to na konci 40. let muselo radostně pracovat, když se navíc na vás ještě koukali Gottwald, Lenin a Stalin. Jeden bod za poslední záběr Trosek ze serpentin pod vrchem Kozákov. (28.01.2020)

Stret starej a novej generácie v úvode prvej päťročnice. Ako vznešene to znie, tá päťročnica. Stanovíš plán, nikdy nevyjde, lenže papier znesie všetko a tak nadšení robotníci vždy pracovali nie NA ale NAD 100%. Budovateľský film, ktorému snáď ani už v roku 1950 nikto poriadne neveril. Namiesto prosperity sa v tom čase už vo veľkom robili politické procesy. (19.04.2021)