Čtyři přátelé

Dlouho jsem neviděl větší ujetinu. Čtyři přátelé mnoha prvky připomínají Zemeckisova Forresta Gumpa - také jsou průřezem význačných amerických dějin (i když kratšího období), také je vypráví spíše looser, jehož osudová láska mu dlouho uniká, právě ta osudová láska je prdlá jak dělo a kromě toho hipísačka. Film mimo pseudomilostné linky mezi Danilem a Georgií nabídne jeden zásadní zvrat (na svatbě, víc ale neprozradím). Líbila se mi obsáhlost dějinami i vlastenecký motiv, ale jak tady píšou kolegové, Jodi Thelen (nebo spíš její postava) mi docela vadila, a to i přesto, že docela mile ukázala prsa :-) (28.04.2013)

Jak jsme již od Penna zvyklí, rozvíjí svůj romantický příběh, na jehož pozadí se odehrává několik minoritních odboček. Jednoznačná inspirace Dvořákovou Novosvětskou je poněkud nezvyklým atributem v Pennově tvorbě, ale dlužno dodat, že se svého výkladu zhostil nadmíru dobře. Výrazně se zaobírá tóny odcizení v cizím světě, konfrontuje ideál Ameriky se skutečností, nezapomíná i na poněkud chladný stesk po domově a vše prokládá občasným až křečovitým patriotismem v opozici právě vůči stesku po bývalé vlasti. Penn jako obvykle nekarikuje své postavy, ani když by si to možná zasloužily, navíc opětovně střemhlavě míří na území kýče, kterému se s virtuozitou mistra znovu a znovu šikovně vyhýbá. (23.01.2021)

Film mne chytil za srdce a byla jsem ráda, že jsem na něj šla kdysi před lety do kina úplně sama, protože jsem si pak mohla do sytosti škytat a úpět a tápat poslepu nevidíc přes slzy celou cestu z kina až na kolej. To vše proto, přiznávám, že mi to tuze připomnělo vlastní milostné kotrmelce s osobou, do které jsem tehdy byla zamilována. Taky to tak dlouho trvalo, než jsme se konečně neminuli. No vidíte, a dnes jsme šťastně rozvedeni :-) Dvakrát. Nicméně film považuju dodnes za herecky mimořádně zdařilý - pořád mne uchvacuje herecký výkon Craiga Wassona; například naprosto skvělý a totálně věrohodný je ve scéně, kdy se probudí s kocovinou a zmlácenej a v televizi zrovna ukazujou, jak se lidem podařilo přistát na měsíci – on dojatě vzpomíná na zemřelého přítele, kterému tuto vzpomínku pro tento okamžik lidstva slíbil, pláče a směje se a vypadá příšerně a k pomilování a tohoto divného strýčka sledují dvě kukačky (malé dcerky) kamaráda, který ho nechal přespat... no jo, musím si ten film dát brzy znova :-) (23.09.2013)

Tenhle film mne hluboce poznamenal, asi se trefil v mém duchovním vývoji zrovna do období, kdy láska a mezilidské vztahy byly u mne na pořadu vývojového dne a já to sežral i s navijákem. Skvělé herecké výkony ne uplně známých herců, fantastická muzika a sama podstata přátelství a platonické lásky jsou úžasnou náplní na svou dobu velmi dlouhé stopáže snímku. I přesto jsem film viděl snad třicetkrát a nelitoval jsem ani minuty času. Doporučuji všem jako filmový bonbonek. Děkuji za tento snímek všem kdož se na něm podíleli, protože svojí prací přispěli k mému snad pozitivnímu mladickému vývoji :-) (28.07.2007)

No pokud pominu fakt, že čtyři přátelé na střední škole vypadali tak na třicet, dostalo se mi zajímavého filmu o přátelství, lásce a životním vystřízlivění a to hlavně z pohledu jugoslávského přistěhovalce Danila. Příběh se soustředí na jeho neshody s otcem, na jeho pozdější svatbu s bohatou sestrou jeho nemocného kamaráda z vejšky ( pro mně osobně nejsympatičtější postava z celého filmu ) a jako červená nit se celým snímkem line jeho náklonost k spontánní Georgii, která sní o tom, že se stane tanečnicí. Št'astnější chvíle střídají ty horší a občas i tragické a jsou to hlavně herecké výkony, které přispívají k tomu, že to vše působí velmi opravdovým dojmem. (31.03.2013)