Corpus Christi

Obtížně se mi budou hledat slova pro komentář, jedná se totiž o film, od kterého jsem nemohla odejít a s jistotou vím, že mi zůstane v hlavě... Někdo k životu potřebuje víru, někdo jiný hledá opěrný bod, někdo nezvládne svůj úděl a ztrátu blízkého člověka, někdo se sytí nenávistí a bolestí a pak se najde i někdo se škraloupem, kdo má vnitřní pnutí a prostě musí... Potvrzuje to mou teorii, že i ten největší grázl může udělat dobrý skutek a na druhou stranu, že i dobrý člověk může v jistém okamžiku páchat zlo.. Každopádně další výborná věc z Polska a Bartosz Bielenia snad na hranici hereckých možností... (03.03.2020)

Pro mě jistě zajímavé kulturní okénko, neboť poláky znám ostudně omezeně málo - jako Bohem vymytý národ a jako ty nejsmradlavější sráče z benzinek a letních festivalů. Což oboje mi v podstatě potvrzuje tento film :D Ale humor stranou, byť pro mě moc arthouse, rozhodně jsem těch dvou hodin nelitoval, nevšední a dobře obsazený. (07.11.2020)

Chtěl být chvíli dobrý a zlí lidé mu v tom zabránili. Mladý delikvent se touží stát knězem. Nosí s sebou i černý oděv a kolárek. Když je propuštěn z nápravného zařízení, chopí se příležitosti a ve vesnici, kde ho nikdo nezná, začne působit jako kněz. Mezi lidi vnese spoustu nových, pozitivních myšlenek, začne dokonce rovnat staré sousedské spory a nesváry. Jenže nic netrvá věčně a i jeho dožene minulost. (18.04.2020)

Chcete se stát praktikujícím knězem snadno a rychle? Tak se inspirujte třeba Danielem, ale jen pokud stačíte utéct vlastnímu stínu…Základem k tomu, abyste si mohli užít tento film, je přijmutí faktu, že to hlavní postavě všichni sežerou i s navijákem. Pokud na to přistoupíte, čeká vás poutavá a přemýšlivá podívaná. Danielova nervozita se stává i divákovou. Ten mu postupně začne přát, aby ve své nové (a vytoužené) roli uspěl, byl přesvědčivý a našel si i cestu k místním, ačkoliv si je publikum zároveň velmi dobře vědomo, že se to časem musí nutně provalit. Corpus Christi je působivý od začátku do konce, nabízí nemálo silných scén, excelentní herecký výkon hlavního představitele a v neposlední řadě různá témata k zamyšlení (ať už jde o bolest, nenávist, ztrátu, zármutek, odpuštění, trest či svědomí). Na druhou stranu, ač jde o drama, poměrně dlouho jsem se musel usmívat (a u scény, kdy si Daniel googluje „jak zpovídat“, mě chytil upřímný záchvat smíchu). Po Kléru je tu tedy další polská pecka dotýkající se náboženství a já jdu znovu na 5*. (08.11.2020)

Film dobrý, poselství pochybné. Metafory a symboly pro mě násilné, ale pro jiné takové být nemusí. Tělo činu a tělo přečinu (corpus delicti) nemusí být až tak vzdálené. Tělo církve vstřebá úchylky stejně tak jako tělo společnosti.  Nevšimnul jsem si, že by (viz obsah) Daniel prošel v nápravném zařízení pro mladistvé duchovní proměnou. Důležitější mi přijde jeho výlet "do stolárny" a zjištění, že to není nic pro něho; s pilou to opravdu neuměl, s mobilem mu to šlo lépe. Jeho sociální necitlivost (zřejmě ne bezdůvodná) se projevuje v obou společnostech (pasťák, klérus). Závěrečná scéna, zřejmě "ukřižování" je tu už jen jako deus ex machina. (10.06.2022)