Proroctvo z temnôt

Tento film mě po zhlédnutí přimrazil k židli. Richard Gere není jen hvězda filmu Pretty Woman a navíc Mark Pellington se vynasnažil co nejlépe zpracovat látku J.A.Keela. Jenom musím doplnit, že téma je neobyčejně zajímavé a tajemné a fakt, že film byl natočen podle skutečné události v člověku zanechá smíšené pocity. Nesmím také zapomenout na hudbu-píseň Half Light. (18.12.2007)

Rayovi, kterýho dávali před timhle, sem dala 5, tak tomuhle musim dát 4. Kdyby dostal Ray 4, tak tohle hádejte...3! :) Pořád ale teda přemejšlim nad tim, jestli se to stalo nebo ne. Jestli se to vůbec mohlo stát nebo ne. Bylo tam takovejch záhad, kdy se mi ježily vlasy, ale celkově sem zůstávala v klidu, což mě mrzí. Chtěla sem se bát a nemoct pak usnout, ale jako miminko sem usínala už při filmu. I tak ale promyšlenej a zamotanej děj, kterej se krásně vysvětlí, zvlášť číslo 37... (02.11.2008)

V první polovině je atmosféra filmu skutečně strhující a emocionálně zničující – Mothman útočí krátkými střihy, znepokojivou nedořečeností záběrů, které by byly jinde dohrány až do konce, nepříjemnými zvukovými zášlehy. Nejasnost a nejednoznačnost, s jakou je příběh rozehrán, napomáhá vcítění se do slibně zauzlovaného děje a bohužel vybičuje očekávání ad absurdum. Po fázi napětí však přichází fáze zklamání – výjimečně ne proto, že by zdroj tajemna byl cosi trapného (Mothman mě bude ve snech strašit ještě dlouho), ale prostě proto, že je tajemno užito v tradiční hollywoodské selance. Ve svém vyznění mi Mothman Prophecies tak trochu připomnělo thrillerovou verzi Ducha, což je, přiznejme si, dosti otřesná imprese. Mark Pellington nedokázal po celý film uhlídat obsesi rekvizitami a v jeho druhé části je to přemaštěné, překombinované a tragicky nedomyšlené. To, co zpočátku sloužilo jako znepokojivý náznak, funguje v závěru jen jako přebytečná proprieta, jejíž využití je "vysvětleno" jinakostí světa přízraků. Opravdu alibistické. Poněkud chatrně působí i herecké výkony, které se postupem času zvrhnou do přehrávaných tyrád bez přesvědčivosti. Velká škoda, kdyby Pellington a spol. uhlídali skvělé pnutí z úvodu a nenechali se strhnout k dofabulovávání už tak silného příběhu, jednalo by se o thriller nejvyšší kvality. I v této podobě však napětí a intenzitou strachu překonává Mothman bez problémů ty nejděsivější záběry čajíčkovitého 6. smyslu. (15.01.2006)

Doba okolo roku 2000, kdy filmy s mysteriózní tematikou byly v módě jako akční béčka v 80. letech, je (s přihlédnutím k tomuto filmu) naštěstí pryč. Scénáristický neduh snad většiny filmů této vlny, kterým byla urputná snaha v závěru silně šokovat, se bohužel projevil i zde. Přitom solidní zápletka rozehraná na nepříliš originálním podkladu, je díky technickému zpracování posunuta mnohem výše. Práce s kamerou, která efektně i efektivně střídá pozice, nálety či pomalé plížení, je na jedničku. Stejně tak je tomu u střihu, zvuku a v neposlední řadě i hudby. Pomocí těchto do poslední mrtě využitých prostředků se režisérovi daří budovat nadstandardní atmosféru strachu, která však v druhé polovině začne díky děravému scénáři a tím pádem neodbytnému natahování, ztrácet dech a závěr už je i přes svou formální dokonalost sprostým výsměchem. Avšak vzpomínky na „anděly“ jsou natolik silné a sugestivní, že hodnocení tří hvězdiček je šité jako na míru. (14.01.2006)

Najväčšou slabinou snímky je prepálená stopáž, vďaka ktorej vynikne chatrnosť zápletky. Na hodinu a pol by to bolo akurát a publikum by bolo určite spokojnejšie. Film je bohužiaľ mierne predvídateľný, takže záver vás najskôr ničím neohromí. Na druhej strane to má slušnú atmosféru, áčkovú produkciu a sľubný námet, ktorý ale nie je dostatočne využitý. No a zase tie šróby do hlavy v podobe sloganu "podľa skutočných udalostí".... (29.10.2012)