Straw Dogs

Zase jeden film, od něhož jsem očekávala něco jiného. Dustin je se svým mladistvým vzezřením a krásnými, černými vlasy okouzlující, ale v jeho výkonu mi nějak chyběl ten jeho herecký temperament. Byl skvělý, to ano, ale něco mi v jeho výkonu v tomto filmu scházelo. Možná to bylo postavou, možná tím, jak byl snímek pojat. Jakoby ho něco brzdilo, těžko to správně formulovat. Susan George se zase správně hodí do role naivní, provokativní ženušky. A David Warner se svým kamenným výrazem zase skvěle ztvárnil Henryho Nilese, kvůli němuž se vlastně udál klíčový dějový zvrat. Tím se dostávám k zásadnímu bodu. Myslela jsem, že manželé budou muset čelit surovým útokům místních výtržníků, kteří se jim začnou dobývat do obydlí, aby na nich spáchali kruté činy. Okolnosti se mají tak, že jim v podstatě nechtěli ublížit, pouze chtěli dostat Henryho Nilese, který se v jejich domě ukrýval. A byli ochotni pro to udělat cokoliv. Jenže Dustin jim ho nechtěl vydat, protože si byl vědom toho, jak krutě by s ním naložili. A to si podle něj nezasloužil. A tak ho i nadále ukrýval, i za cenu zuřivých bojů, obětí i proměny vlastní osobnosti. Strašáci jsou skvěle natočený film, jen jsem o něm měla trochu jiné představy. (07.09.2012)

Strašáci se od jiných filmů obviňujících násilí liší svou agresivitou, svou drzostí a útočností. Nestačí jim v náznacích říct, že násilí je špatné a že mu nikdo nedokáže bez odezvy vzdorovat věčně, oni jej ukazují a to způsobem, který i dnes zacloumá kdejakým otrlejším divákem. Pro Peckinpaha tolik charakteristické zpomalené záběry nejenom vylepšují vizuální dojem, ale hlavně podtrhují bestiálnost každého násilného aktu. Při prostřelení žaludku brokovnicí mě ještě nikdy tak nemrazilo v zátylku. Umístěním děje do Velké Británie se režisér vyhýbá jednostranné kritice americké společnosti. Tady jde hlavně o varování před tím, kam až může obrana vlastního teritoria zajít. Do bodu, kdy bude každý nějakým prohřeškem vinen. Cenou za snahu o „absolutní“ definici pojmu násilí a souvisejících složek, je jistá hyperbolizace některých situací, hraničící až s morbidním humorem. Filmu to ovšem svědčí a svědčí o tom paradoxy jako ten, že je celý závěrečný masakr rozpoután kvůli vrahovi a právě na jeho úroveň se v posledním záběru poslední větou „oficiálně“ degraduje také David. Na konci budete pravděpodobně otřeseni stejně jako hrdinové. Není to příjemný pocit. Sám jsem nedokázal noc po zhlédnutí Strašáků usnout. Dílem otřeseností z viděného, dílem intenzivním přemýšlením nad lidskou přirozeností a nemožností jejího zkrocení. 90% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, Dudek, Ajantis, JB2203, panja, TD (09.07.2007)

Další doklad toho, jak byla léta sedmdesátá drsnou to v kinematografii dobou. A jak kvalitní! Přerod Dustina Hoffmana z intelektuálského měšťáka v chladně kalkulující mašinu na zabíjení, pod tlakem extrémních okolností, je prostě dokonalý. Stejně tak Peckinpahova provokativní, občas až voyeurská režie. (16.01.2007)

,,Ty ovečko chundelatá, beran tě otrká nato tata!" Konečně, konečně jsem našel chuť a čas. Zneklidňující film, který nic moc pozitivního nepřináší. Ticho před bouří v první části filmu je až smrtící. Zajímavý pohled na ženské postavy - jsou zde dvě, obě kokety, jedna z nich děvka, a také obě rozpoutají peklo na zemi. Probudí v mužích ty nejtemnější stránky a oni se rozjedou jako vlak, co nelze zastavit. Ženy jsou zde zosobněním zla, skrze ně propuká masakr. Samy však nezůstanou ušetřeny, a tak film nabírá charakter balady. Větší trest stihne Amy, protože její vina je větší. Nejsem si jist, zda hlavním motivem je onen zdůrazňovaný přerod klidného a mírumilovného muže v obránce a zabijáka, každopádně více plánů vždycky potěší. ,,Nejvíce krve v dějinách bylo prolito ve jménu Krista." (26.06.2014)

Škoda pomalejšího začátku, jinak by to bylo za plný počet. Závěrečná půlhodinka je dokonale vygradovaná a svým deprimujícím účinkem velmi pozoruhodná. Straw Dogs jsou jedním z nejreprezentativnějších snímků typu vidlákov v akci a spolu s Vysvobozením posloužili jako základní kameny pro hororový subžánr hixploitation. Už jenom za to je musím mít rád. (03.09.2008)