Pořadník

Musím říct, že tady toho soudružství bylo až moc. Celý film se točí kolem partičky podivínů, kteří po celou dobu tlachají o naprostých zbytečnostech. Jediný konec mi padl do oka, ten byl opravdu dobře promyšlený a jsem za něj ráda, jinak by tento skromný kubánský snímek byl jedna velká klišovitá katastrofa. (02.06.2018)

Milostný příběh, sen o lepší společnosti a nesmírně vtipná komedie v jednom. Skupinka lidí uvízne na autobusové stanici a brzy se přesvědčí, že „S pesimismem nikam nedojdeme, nesmíme ztrácet naději.“. Dostanou se hrdinové do cíle svých cest nebo je izolace definitivní? V Německu byl film uveden pod – vzhledem k příběhu malinko podvratným – názvem „Kubanisch reisen“. Pořadník je dedikován Titónovi, s nímž Tabío natočil snímek Jahody a čokoláda. (16.08.2005)

No, když si vzpomenu, kolikrát jsem si s ostatními spolucestujícími zanadávala na MHD nebo na České dráhy, tak mi ta desetiminutová či hodinová zpoždění připadají směšně nepatrná s porovnáním s kubánskou dopravou. Nevím, jestli je to tam skutečně běžná věc nebo jen zapracovala scénáristova fantazie, ale rozhodně se mu z této zápletky dokázalo vykřesat pohodovou komedii, která je sice více úsměvná než vysloveně legrační, ale mě bavilo sledovat, jak si parta neznámých a z počátku i znepřátelených lidí začala postupně zútulňovat odlehlé nádražíčko a ještě si stihla vybudovat nějaké ty romantické i jiné vztahy. Jen jsem si musela zpočátku trochu zvykat na tu jejich velkou ukecanost, ale zase mám pro Kubu velkou slabost, takže to nebylo zas tak těžké. :-) (21.04.2014)

Mé první setkání s Kubánským filmem. Hned napoprvé a hned taková bomba. O Kubánské kinematografii jsem neměl nijak valné mínění, jalikož zde vládne tuhá cenzura a diktatura, ale toto mě příjemně překvapilo, a to i tím že něco takového vůbec mohlo vzniknout. Jedná se spíše o vtipnou satiru na současný režim Fidela aneb jak by to bylo krásné kdyby to všechno fungovalo jak by mělo. Naštěstí tento film funguje aspoň u mě. Originální nápad propleten několika skvělými vtípky a ani tím že se jedná o komedii neztráci tu onu jakousi apelační notu. Rozhodně to není můj poslední kubánský film. (01.08.2006)

Pro našince naprosto nepřestavitelné, pro Kubánce, možná realita. Hrstka lidí, v jedné opuštěné čekárně, čekajíc na jeden autobus, který ne a ne přijet. Na jedno podívání tenhle film, ale bohatě stačí, přece jen na mě působil místy dost křečovitě. Až na scénu při odjezdu ta byla naprosto skvělá. Možná už jsem někdy podobnou sám zažil, kdo ví. (27.05.2014)