Božská Júlia

Připomnělo refrén z Ebenovo Snu o zlaté rybce: "kam až jde realita, a kde je fik-, fik-, je lepší vzhůru lítat, či jít po šipce, kam až jde realita, a kde je fik-, fik-, fikce." http://lyrics.jirpa.cz/M/Marek_Eben-O_zlate_rybce.htm Edited: Na druhé shlédnutí přidávám i poslední hvězdičku - výkony jsou opravdu úžasné! (30.04.2010)

Příběh talentované úspěšné herečky (Annette Bening), která má všechno, kromě chuti do práce a radosti ze života. Svým učitelem (Michael Gambon) je i po jeho smrti vedena k bezchybným hereckým výkonům jak na jevišti, tak mimo něj. Až kvůli příchodu zdánlivě nevinného a milujícího mladíka Toma (Shaun Evans) si po dlouhé době dovolí luxus opustit jistotu přesvědčivě deklamovaných frází. Po té, co se Tom projeví jako obyčejný prospěchář, zachrání Julii návrat ke staré jistotě - herectví. A právě svého znovuoběveného talentu a elánu využije k sehrání mistrovského představení - elegantní a vtipné pomsty - díky kterému se jí nejenom podaří ukázat mladé naivce (Lucy Punch), kdo je královnou jeviště, ale i získat potlesk a uznání svých příbuzných a přátel. István Szabó natočil výborný film o divadelním herectví. Divadelní herectví se otiskuje do všech vrstev filmu. Jednotlivé postavy odrážejí zažité divadelní typy - mladá naivka, postarší švihák, komická zavalitá hlučná dáma, mladík využívající starší milenku... Zvuk filmu vám také připomene spíš zvuk divadelní. Annette Bening předvádí celou výrazovou škálu zkušené herečky - od šmíráckého přehrávání, patetických deklamací, přeslazeného cukrování až po graciezní komediální herectví plné nadhledu. Vztah herečky Julie a její asistentky je komediálním pandanem Harwoodova Garderobiéra. Přestože je Annette Bening vynikající, bylo by nespravedlivé tvrdit, že film stojí jen na ní. Všichni bez výjimky jsou ve svých rolích výborní a přesní. Po Eastwoodově Million Dollar Baby a Scorseseho Letci další důkaz, že "staří mistři" stále ovládají své řemeslo. (16.04.2005)

Milá, i když možná trochu příliš rozverná hříčka (ale to je do jisté míry vada žánru), kterou překvapivě neosvěžuje trochu křečovitá Anette Bening, ale výborní mužští herci kolem, hlavně Irons je tradičně výborný a napadlo mě, že je možná škoda, že je příběh vyprávěný z pozice Julie. Kdyby byl hlavní postavou Ironsův Michael v pozici mezi dvěma ženami a film by byl podán jako drama (viz Irons v o dvacet let mladší verzi ve Swannově lásce) s vedlejší Juliinou linií, bylo by to lepší. Film má strašně hluchou pasáž ve chvíli, kdy dojde k očekávanému opuštění Julie a nastává zdlouhavá část, ve které se s hrdinkou máme dobrat k pomstě, která naštěstí dostává očekávání. Finální divadelní scéna a to, co následuje potom, považuji za úžasný vrchol filmu a kdyby se děj malinko zhustil, mohla to být paráda. Pochvalu si zaslouží i výborná hudba, ať už působivý orchestrální doprovod nebo povedený jazzový soundtrack. (29.03.2007)

Hořkosladký příběh o tom, jak zralá žena může ztratit srdce i hlavu, ale i o tom,jak se z toho možná dostat. Okouzlující Anette Bening v roli herečky Julie byla v posledních dvaceti minutách famózní a svoje si klasicky odehrál Jeremy Irons,krásné prostředí, kostýmy, skvělá doprovodná hudba....zasloužená čtyřka. (18.10.2012)

Pomsta je (tak) sladká…Božská Julie mě k mému překvapení hodně chytla už svojí první polovinou (v tu chvíli jsem samozřejmě ještě nevěděl, co mě čeká po ní). A to ať už humorem, herectvím (Ironse, ale ještě víc skvělé Bening), Juliinými dialogovými výměnami s manželem Michaelem, služebnou Evií, tématem lásky starší ženy k zajíčkovi či tak pečlivě vykreslenou dobovou atmosférou (hudba, kostýmy), přestože na rozdíl od jiných stejně časově ukotvených snímků se narážka na možnou válku (a to ještě zironizovaná) objeví až necelou čtvrthodinku před koncem. Tím se dostávám k polovině druhé, která se vyznačuje mistrně a trpělivě budovanou pomstou, která vrcholí v grandiózním finále, které si pak ještě divák (stejně jako hlavní hrdinka) může pořádně vychutnat v restauraci. Nevím, jak to Szabó dělá, ale tohle je jeho 5. mnou viděný film a už počtvrté to bude plný počet. „Myslím si, že jsem v Jersey znala vašeho otce. Byl lékař, že? Docela často chodíval k nám domů. „ – „No vlastně byl veterinář. Chodíval k vám domů, za čubkami. Dům jich byl plný.“ (28.08.2014)