Ulička nočných môr

Kritici tady pějí ódy, ale jen jestli to náhodou není trochu pózička. G. del Tora mám rád, ale ukazuje se, že asi jen v rámci fantasy žánru a fantasy prvků. Ulička přízraků není nic víc, než jen natahovaná 150minutová úmorná nuda s celkem pěknou scenérií, interiéry, exteriéry a fajn herci, ale celý zbytek je velký špatný. První hodina se dá celkem dobře rozkoukat a nabídne solidní vizuální stránku v čele s kočovným cirkusem/freak show, ale jakmile se děj přesune v čase dopředu, tak už mě G. d. Toro ztrácel až mě ke konci ztratil úplně. Dějově není o moc stát a celá stopáž se táhne ve formě stereotypu bez jakýchkoli větších emocí, akce či napětí a divák s každou další minutou jen čeká, kdy už ten film vlastně začne, aby ke konci zjistil, že prostě nezačal. A pak už teda nevím, co tady mám hodnotit - jenom velké jména totiž ke spokojenosti nestačí. (13.02.2022)

Opulentní retro vizuál, v jádru silný příběh i skvělí herci. Na nové Uličce přízraků je mnoho dobrého, výsledek je však překvapivě uondaný, zabíhavý a rozmělňující poselství napříč dvěma a půl hodinami krásných, ale nikam nevedoucích výjevů. Více zde. (29.01.2022)

Ulička přízraků má jiskru, sem tam z ní vyšlehne plamen, ale většinu času jen tak uondaně poprskává. Stylová podívaná, u které jsem ale víc přemýšlel nad tím, že bych se raději znovu podíval na Dokonalý trik, než se ztrácel v del Torových art deco kulisách. Dramatický oblouk je patrný prakticky od začátku, takže když k němu v závěru dojde nevzbuzuje žádné emoce. (04.02.2022)

Pokračování cyklu povídek, které se stejně jako Purpurový vrch a Tvář vody válelo zaprášené na půdě, až přišel Guillermo del Toro a s pomocí hvězdného obsazení z něj udělal obrazovou nádheru, na kterou kritici slyší a diváci ne. Od výše zmíněných počinů je ale Ulička o třídu vyzrálejší, přemýšlivější, sebevědomější a výpravou i tématy rozmáchlejší. Hraje si s psychologií, noirem, detektivkou nebo téměř sto let starými horory a i přes příliš brzy viditelnou pointu opisuje vypravěčský kruh téměř dokonale. Snad jen scenáristický zvyk nechávat hlavní postavu dělat přesně ty chyby, před kterými ji vedlejší charaktery (často opakovaně) varují, mi přijde zbytečný už od Faunova labyrintu. Pro milovníky mrazení v zádech a propadání se do obrazů, které vypadají jako by stárly desítky let je ale manipulativní výlet sázka na jistotu a pro mě i nejlepší del Torův film od druhého Hellboye. (11.03.2022)

S del Torem to mám vždy hit or miss, ale tentokrát to bylo, jako kdyby sympatický Mexičan kopnul fotbalovou penaltu na rugbyovou branku, protože Ulička přízraků působí jako půhodinová povídka natažená do dvou a půl hodinové nudy, která jen marní skvělý herecký potenciál. Navíc je to celé strašně profesorsky natočené, bez špetky snahy něco zajímavě rozzáběrovat a to zrovna u del Tora mrzí dvakrát. (03.02.2022)