Železný kríž

Jako dobrodružný film funguje Železný kříž vcelku dobře, když James Coburn disponuje velkou dávkou osobního charisma, německá uniforma mu sekne a ve své jednotce má řadu dalších zajímavých charakterů, jejichž osudy divák sleduje s napětím. Zajímavé je i zasazení příběhu na východní frontu v době, kdy americká historiografie v duchu studené války sovětský přínos k porážce Osy bagatelizovala a v médiích nebo uměleckém prostředí se bývalý válečný spojenec připomínal jen ryze okrajově. Jako protiválečný snímek už Peckinpahův projekt nepůsobí tak jednoznačně, na to je jeho hlavní hrdina příliš komplikovaně napsaný a jeho chování je v nejednom případě v příkrém rozporu s jeho výroky. Bez války by tenhle protřelý válečník byl vlastně ničím, a tak je jeho protiválečná rétorika pokrytecká. Navíc umělecké prostředky, kterými chce režisér podpořit svou vizi, jako jsou krátkodobé flashbacky nebo halucinogenní scény, mě spíš vadily. No a konečně jako film zasazený do konkrétního prostředí a snažící se tvářit realisticky pak Železný kříž selhává úplně. Je to typický scénáristický konstrukt člověka, který píše z pracovny vzdálené země a o desítky let později, aniž by byl schopen se vcítit do poměrů a myšlení svých hrdinů. Film obsahuje desítky nesmyslů, o kterých by se dalo sáhodlouze vyprávět. Steiner například v jedné scéně seřve velitele i s jeho zástupcem v době, kdy v tzv. demokratických armádách by za totéž v čase úspěchů putoval do zařízení, o kterém pojednává britský Pahorek, v čase neúspěchů pak rovnou ke zdi. V totaliťáckých armádách, ať už šlo o Japonce, Němce nebo Sověty, si s takovými ptáčky dokázali poradit ještě nepoměrně účinněji. V trestních jednotkách byla úmrtnost fascinující a takový Solženicyn by mohl vyprávět, za co že to dostal svůj pobyt v gulagu. Některé dialogy a nejvíc asi plukovníkova řeč ke svému kapitánovi zavání patosem a šustí papírem. Řada dalších motivů taky neobstojí, když např. Steiner zajme sovětského chlapce, není to akt milosrdenství, jak si možná tvůrci představovali, ale opravdu zlomyslný ortel smrti. Sověti podobné navrátilce pravidelně stříleli... Celkový dojem: 60 %. (24.04.2010)

Mistrný válečný snímek, natočený charakteristickým Peckinpahovým westernovým stylem. Většina bojových scén je zcela bezchybných, a pokud ještě o něčem pochybujeme, prvotřídní dojem v nás utvrdí nečekaný prostřih, zpomalení, symbol, ironie. Z hlediska obsahu se nejedná o žádnou průhlednou záležitost. Stranského chápeme: není to zbabělec, prostě nechce porušit tradici své rodiny a musí se k železnému kříži dostat, ať to stojí, co to stojí. Četař Steiner ale představuje nebývalý oříšek. Bojuje, jak nejlépe a nejčestněji umí, a to proto, že se ocitl tam, kde se octl. Nijak nadšen z toho není, právě naopak: nenávidí důstojníky už kvůli tomu, že jsou důstojníky. Ale nevzbouří se, nerezignuje. Dělá to, co nejvíce nenávidí, dál. Zvláštní a velmi silný existencionálně pesimistický snímek. (10.08.2006)

Sam Peckinpah bol skvelým akčným režisérom. Ak v tomto filme dôjde na akciu, je na čo pozerať. Spomalené zábery prestreliek a výbuchov, zrejme nejeden nasledujúci režisér sa týmto tvorcom musel inšpirovať. V tomto ohľade za 100 %. Lenže ak dôjde na sekvencie, ktoré majú vyvolať nejaké emócie, s výnimkou jednej ( tá s ruskými ženštinami ) som nezaznamenal nič, pri čom by mi bolo podlomilo kolená ( aj keď som sedel ). A téma Druhej Svetovej je bezodnou studnicou citlivých námetov. (30.10.2017)

Tento film mám ve své filmotéce a tudíž jsem ho již několikrát viděla a musím přiznat, že hvězdy jako James Coburn, James Mason a Maxmillian Schell, dodávají tomu dílu neobyčejnou působivost. Je to dílo o různých lidských charakterech, které se absolutně vymezí v krajních situacích jako je například válka. Zatímco někdo zůstane člověkem i vůči svému nepříteli, jiný zůstává vypočítavým egoistou i kdyby mu zvonila hrana. Výborný psychologicky válečný film. (24.09.2007)

Nejlepší německý válečný film. Nejzajímavější válečný film, který jsem doposud viděl. Veškerá absurdnost, špína, zoufalství a brutální syrovost války, stejně jako děj filmu a jeho vyprávění, je ohromující jednak svou velkou realističností a originálností s patřičně bohatou režií Sama Peckinpaha. Speciálně pak, akčních sekvence, střih a téměř až magická atmosféra. Jamese Coburnova postava četaře Steinera je geniální po všech stránkách (skvěle zahraná). Nikdy nezapomenu na jeho snahu vyvést z války všechno a všechny ("ukážu vám, kde rostou Železné kříže"). No a scéna kdy vojáci z kruté války plné hrůz objeví plnou chatrč krásných dívek jak v ráji, mě opravdu dostala. Kdo film nevyděl, tak nevyděl pořádný válečný film. (18.07.2015)