Bliss

Co s tebou, Begosáku? Tohle jsem od tebe rozhodně nečekal. Sakra intenzivní, syrově punkový, držíš to pevně v rukou, mluvíš obrazem, to jo. Ale co s tím? Celej film jsem jen přemýšlel, co je to proboha za lidi, a jak jsou mi odporní. Městští zevlové, věčný party animals, pozéři, feťáci, snobové, sprostí arogantní zmrdi. Jsou sice neustále bez peněz, ale vždycky je poblíž někdo, kdo má fet nebo zatáhne rundu. A celej ten přístup- "Nemám love na nájem, táhni do prdele, jdu se ožrat a nakoupit fet", to je na rozbití držky. Odporný, zoufalý, zbytečný, smutný existence. Ke konci jsem si už říkal, jak Dezzy naprosto rezignovala na to být ženou. Sice má výrazné ženské znaky, ale tahle nahá troska, celá pokrytá krví, dávící se zvratky, nikdy ženou doopravdy nebude, zvolila si jinou cestu. (18.10.2019)

Myslím, že to debilní stroboskopický blikání před kterým varuje úvodní titulek, nenasere jen epileptiky, ale i leckoho jinýho. Třeba mne. Ani frivolní arogantní čůzy sprosté jako dlaždičky mi neimponujou, naopak. A vyloženě mě otravuje plytký plkání všelijakých sjetých nebo přiožralých retardů na večírcích, takže ze začátku fakt nic moc dojem. A když pak od druhý půle konečně pomalu sem tam dojde na nějakou tu akci, kvůli zhovadilý ruční kameře a střihu si stejně divák žádnou pořádnou podívanou neužije. Asi ten nejtupější film o vampýrismu jakej jsem kdy viděl, pozérskej, rádoby sexy a cool a přitom bezduchej, o městskejch degenerátech a určenej prvotně taky podobnejm městskejm degenerátům. (29.09.2019)

Bliss je film, u něhož bych uvítal možnost vypnout dialogovou stopu a ponechat jen ostatní zvuky a hudbu. Ono totiž poslouchat od začátku do konce neustálé fuckování a všemožné stěžování sice hezké, ale extrémně nesympatické hlavní „hrdinky“ (Dora Madison) hodně rychle začne štvát. Nemluvě o tom, že kromě jejích nočních eskapád zde moc děje nenajdete. Pro mě jde o čistě vizuální gorefest, jehož výrazná barevná stylizace v kombinaci s až groteskním násilím a četnými proudy krve dokáží uspokojit zrak hororového diváka, nicméně mozek u toho raději co nejrychleji vypněte. (20.02.2020)

Príbeh o maliarke feťáčke, ktorá dokáže maľovať iba vtedy, keď si poriadne šľahne. A keď sa tak stane, krv strieka na všetky strany a ja skáčem od radosti. Zatiaľ najkrvavejší horor tohto roka, a pravdepodobne aj ťažko prekonateľný. Tu sa v mojich očiach môže skryť aj taký preceňovaný Climax, ktorý mi sem tam behal po rozume - akurát, zatiaľ čo ten oblboval iba tanečkami, tento sa brutalitky nebojí. Pre mnohých to bude sračka pre duševne chorých, pre mňa istý článok do tohtoročnej TOP 10 (aj keby sa to ocitlo v čiernych číslach). (28.09.2019)

Skvěle natočená a stylově vtahující podívaná je stejně jako všechny metalácké horory, které se berou tuze vážně, zároveň tuze směšná. Naštěstí na rozdíl od v mnoha ohledech podobného "The Devil's Candy" může být výsměch součástí po všech stranách intenzivního diváckého zážitku. Sebezahleděný mýtus o rozervané umělkyni a její velkolepé vizi se prolíná s hyperstimulující antitezí "Přežijí jen milenci" a tupě přízemní variací na Ferrarovu "Závislost", což je jako celek střídavě otravné i sympatické. Ale právě když se člověk přenese přes nesnesitelnost hlavní postavy a s ní provázaný étos celého díla, může to být zábavná jízda i pokud nepatříte do zjevné cílové skupiny, která film bude brát jako stvrzení vlastní výjimečnosti a nepochopenosti. Black Panther by řekl "evacuate all logic, engage all senses and next time get this man a proper screenplay," protože Begos je viditelně perfektní filmař, který by konečně měl přestat jen kopírovat své oblíbené vzory - byť to dělá úchvatně. (05.01.2020)