Antrum: The Deadliest Film Ever Made

Mám dneska chuť nadhodnocovať, tak tam dám trochu nezaslúžene aj štvrtú hviezdu, a prižmúrim oči. Hlavným problémom, ako už bolo spomenuté, sú pseudodokumentárne zábery v úvode a závere. Tie sú navyše a strašne to kazia. Zaprvé, fungovalo by to takto možno pred dvadsiatimi rokmi, zadruhé bez nich by sa dalo mystifikovať oveľa efektívnejšie. Predstavte si stredometrážnu videokazetu objavenú niekde na povale a na ňu namontované mystérium by bolo - keď nič, minimálne uveriteľnejšie. Že sú 70’s by som skôr veril pri niektorých filmoch Ti Westa, ale už sa v tom nerýpme. To video samo o sebe je totiž perfektné (samozrejme až na hercov a pár detailov, bla bla), divným spôsobom creepy; či už je to tá švankmajerovská veverička, všadeprítomné trojuhoľníky, či “tieň” vo vetvičkách, hudobný podkres a striedanie rôznych nepríjemných zvukov s anjelskym detským hlasom, alebo ten megadivný záver; všetko to smeruje značne inam ako od začiatku čakáte, aj keď detaily odhadnete, neodhadnete priority tvorcov. Aspoň teda nie až do určitého momentu, keď už to ale na vás stihlo zapôsobiť. Vlastne nie je podstatné, v akom zmysle. Má to niečo do seba, to autorovi uprieť nejde. Za tých (evidentne) pár dolárov, slušná prácička. (10.05.2020)

Chystáte se zhlédnout Antrum - dlouho ztracený horor z roku 1979, opředený pověstí prokletého snímku, který dokáže vraždit diváky. Dokumentární prolog nás uvede do historie tohoto satanova díla a tragických událostí, které se staly po několika mála jeho projekcích. Následuje samotný snímek v jediné dochované verzi. Stylizace do estetiky 70. let poměrně funguje - i atmosféra a velmi povedená hudba se tomuto filmu upřít nedá, ale Antrum bohužel nepůsobí ani zdaleka tak znepokojivým či děsivým dojmem, jak naznačoval odstrašující prolog. Jde vlastně o dost umírněnou báchorku bez explicitně násilných scén, takže pokud vyberete jiný libovolný horor ze 70. let, je velká šance, že vás znepokojí víc, než tento údajně prokletý kousek. Budovanou atmosféru pak už úplně zboří dokumentární epilog, který je k filmu poměrně zbytečně nalepen a rozmělňuje ty slibné dojmy z předchozího dění. Antrum je hříčka, kterou si nejlíp užijete, když tu falešnou autenticitu přijmete. No a já se budu teď pár dnů raději bedlivě rozhlížet kolem sebe, aby se mi nestala nějaká „nehoda“. [Sitges 2019] (08.10.2019)

Niekto dokázal z amatérskeho filmu vytĺcť kapitál a za to ho musíme pochváliť. Stačilo urobiť len okolo toho reklamu a vždy sa nájdu poslušní prisluhovačí, ktorí za to ochotne zaplatia. Nízke náklady, dobrý profit, podobne ako to bolo s projektom Blair Witch. Ako úspešný biznis plán si to zaslúži tri hviezdy. (12.08.2020)

"Film obsahuje výrazné zvláštnosti, o kterých se spekuluje, že by mohli vyvolávat fyzické a psychologické efekty/stavy u diváka" No, u mě to spíše vyvolávalo spaní. Jako, ten dokumentární úvod, kdy to má navodit pocit strachu a autentičnost, se povedl, příběh taky nebyl úplně špatně vymyšlený, ale to provedení, bylo teda za mě dost nudný a měl jsem chvílemi co dělat, abych u toho neusnul. Neříkám, že se tu nenajde pár děsivějších scén, hudba byla fájn a na blonďatou Nicole Tompkins, se příjemně dívalo, ale že bych na tenhle Horor vzpomínal, dalších několik dní, to asi né. (130. hodnocení) (30.06.2022)

Údajně prokletý film z roku 1979, jehož dvě jediná festivalová promítání (v Maďarsku a v Itálii) skončila katastrofou a smrtí několika lidí, a i přeživší diváci zpravidla umírali do 24 hodin, byl nyní zázračně nalezen a doplněn o dokumentární materiál, v němž filmoví teoretici hovoří o tom, jestli film může zabíjet. Podstatnou většinu tohoto mockumentu tudíž zabírá onen smrtící film zvaný Antrum (vyprávějící o dvou sourozencích, kteří táboří v lese a pokoušejí se v něm prokopat do pekla), jehož kvality však nedokáží dostát působivosti atraktivní legendy, kterou kolem něj jeho tvůrci vytvořili. Snímek se s diskutabilní úspěšností pokouší imitovat laciné horory ze sedmdesátých let, je nekonzistentní ve své stylizaci a především neobsahuje nic moc, co by mělo na diváka dostatečně znepokojující efekt (a o strašidelnosti už vůbec nelze mluvit, některé aspekty snímku jsou spíš směšné). Výrazným motivem filmu je síla vlastního přesvědčení a důvodem k jeho zhlédnutí je jednoznačně i zvědavost, avšak ochota věřit v jeho autentičnost a nadpřirozenou moc při jeho samotném sledování zásadně slábne. (08.10.2019)