Místo nahoře

Seriál rozdělený na 4 dvd patří určitě mezi ty lepší, které v poslední době vznikly. Jak už to u seriálů bývá, je zde hodně postav, některé dobré (Schmitzer, Hanák, Lábus, Stašová..), jiné průměrné a některé dokonce zbytečné. 13 dílů má rozhodně, co nabídnout, seriálové postavy se vyvíjí, jejich osudy se proplétají a já se u toho docela dobře bavil. (15.08.2020)

Je to přesně na 70%. Nejzajímavější je první třetina, pak už se v podstatě nedozvídáme nic nového. Pozitivem je určitě účast a výkon výkvětu našich herců, které můžete vidět ještě "zamlada". Dalším kladem je nesporně svědectví doby, atmosféra let devadesátých, uvědomíte si, jak se doba za těch pár let krutě změnila. Hlavně proto má smysl seriál vidět. Postavy v něm jsou celkem životné, jen občas zakroutíte hlavou, jako že tohle ne, to by nikdo neudělal a tak. Dalo se to vypilovat, ale asi to po tvůrcích nikdo nechtěl. Závěr mi to trochu zvedl v hodnocení. (11.11.2019)

Tak a máme tu konec dost dobrého českého seriálu.Takový se už na naší scéně dlouho neobjevil a možná zase dlouhou dobu neobjeví.Tyto příběhy ze všedního života obyčejných lidí jsou vypilovány do posledního detailu a jsou velmi působivé.Nejlepší byli poslední dva díly,i když v tom posledním mi chybělo usmíření Rokyty se synem a další věci okolo Rokyty.Nejlepší jsou ale samozřejmě herecké výkony kterým dominuje trojice Stašová,Vetchý,Hanák a skvěle je doplnuje Táborský,Cibulková a všichni ostatní herci tohoto seriálu.Takže opravdu skvělý seriál.Už se těším na další Smyzcekův seriál z podobného prostředí (24.04.2004)

Zatim solidni. Vyborni herci, skvele napsane dialogy a hlavne ty sceny jsou opravdu ze zivota(aspon nektere). Misty probleskne i inteligentni humor. Po celem shlednuti mi ale nekolik momentu moc nesedlo-hlavne zaver. Stale ale porad nadprumer-oproti jinym "perlam" Ceske televize nebo nedej boze Novy. (07.05.2004)

Před lety jsem to bral jako divnej novej seriál, ovšem s ohledem na to, jaký odpadky se v dalších letech začaly řítit z dalších televizí, tak Místo nahoře s odstupem času beru na milost. I díky lidem jako Stašová nebo Vetchý. A vzpomínám, jak jsme v tý době cestou z hospody potkali před divadlem Barboru Seidlovou a rozjařeně řvali: "Jéé, Lukešová!" :-) (30.01.2013)