Death

Není to dokonalé, ale epizodu VII to spolehlivě zadupalo do země. Scénář je v jádru zajímavý a určitě skvěle doplňuje navazující epizodu IV. Tam opravdu byla trochu logická díra, kterou Rogue One do posledního smítka zacelí. Vykreslení postav je pravda celkem povrchní a s žádnou z nich nelze moc do hloubky sympatizovat. To je možná trošku škoda a v tomto směru to možná chtělo více výplňových scén s nějakým tím vtípkem či prohloubením vztahů mezi jednotlivými charaktery. Konečně jde ale o Star Wars film, kde slovo válka naplňuje do puntíku svůj význam. Závěrečná pasáž je totiž poměrně syrový válečný film bez zbytečného patosu. Po delší době je tu opět i vesmírná bitva, která má nápad a nejde jen o efektivnost. Pozemní řež to ještě překonává a tak ani tolik nechybí většinou vrchol SW filmů v podobě bitvy s lightsabery. To že tu chybí takový ten typický hlavní hrdina dokonale vyvažují ostatní postavy, které se hrdiny staly trochu proti své vůli, ale dokáží pro dobrou věc obětovat vše. Ne že by něco podobného chybělo v jiných SW filmech, ale tady je mnohem méně patrná ta nedotknutelnost. A tu absenci přílišného patosu bych ještě jednou podtrhnul. Přesně takhle by měl vypadat spin-off. Jen tedy doufám, že se zlepší s epizodou VIII i kvalita hlavní SW linie.

Můj největší problém, který s tímto filmem mám je, že jsem mu nevěřil vůbec nic. A to u snímku, který popisuje životní příběh slavné herečky není dobré znamení. Neznám sice moc podrobně osud této herečky, ale to jak ho popisuje tento film je zoufale nepřesvědčivé. Absolutní absence nějaké atmosféry, emocí či dobrých hereckých výkonů. Přitom příběh samotný těchto momentů nabízí tunu. S Renčem je to jak na houpačce, něco se mu povede a pak přijde hodně studená sprcha.

Jednoznačně nejlepší kriminální seriál všech dob. Pravda s rostoucím počtem dílu kvalita pomalu ale jistě upadá. Ale pokud je Dexter na seriálovém Olympu, tak jeho pád na zem bude trvat opravdu hodně dlouho :). Občasné opakování některých motivů a drobné vytrácení originality ale stále válcuje temná atmosféra a psychologická propracovanost hlavní postavy, takže i v šesté sérii má seriál stále co nabídnout.

Asi nemá moc význam vyjmenovávat zde všechna pozitiva, to bych tu taky mohl napsat několik stránek. Spíše se zaměřím na to, co mi ve filmu příliš nesedělo. Předně je to celá dějová linka s Cobbovou ženou. Stejně jako v Temném rytíři mi ani u Počátku nepřirostla k srdci hlavní ženská role(nebo jedna ze 2 hlavních rolí). Asi jediná slabina jinak skvělého castingu. Že by Nolan neměl takový čuch v případě vybírání ženských rolí? Možná je to ale jen můj subjektivní pocit. Další drobné mínus z mého pohledu je úplný závěr filmu. Zatímco u Temného rytíře se jednalo o takovou nahořkle temnou třešničku na dortu, v Počátku je závěr standartní, třešnička je malá a příliš sladká :). Na můj vkus bylo zakončení málo temné, k dokonalosti mi prostě něco scházelo. Jinak je ale Inception jednoznačně movie of the year a nic ho nemůže překonat. Tak skvělou gradaci děje v závěrečné pasáži umí jen Nolan, vyždímal ze mě maximum emocí a společně s dokonalou hudbou a výborným střihem mi málem způsobil filmový infarkt :). Marně vzpomínám na podobný snímek, který by se mohl Počátku alespoň přiblížit. Napadá mě snad jen Temný rytíř :).

Slátanina největšího kalibru. Scénář je opravdu výsměch, žádná nosná dějová kostra, srovnávat s originálem nemá význam. Ta křečovitá snaha tvůrců být za každou cenu odlišný od originálu z roku 1981 byla místy až směšná. Ono by to tolik nevadilo, kdyby film nebyl jen nepodařený výcuc bez chuti či zápachu. Ano, vše se dá omluvit tím, že se jedná o nenáročný popcorn, u kterého je nutné vypnout mozek. I tak však Souboj Titánů selhává. Triky průměrné, naprosto žádné emoce, zachraňuje to snad jen slušná hudba, pár vtípků a souboj s Medúzou. To je ale na takovýto “velkofilm” proklatě málo. Naštěstí noví Titáni vyprchají z hlavy rychleji než odleželá sodovka, což je také asi jediné opravdu velké pozitivum :).

Největší a nejkrásnější dokonale vybroušený diamant. Po navrtání skořápky však bohužel odhalíme spoustu prázdných dutin, které výslednou cenu klenotu přeci jen sráží. Naprosto úžasný svět Pandory mě ale dokázal ve spojení s 3D efektem natolik vtáhnout, že jsem přímočaře plochou dějovou kostru skoro přestal vnímat. Ano, Avatar je dalším z řady filmů, kde forma válcuje obsah více než těžké stroje Nebešťanů. Avatar je však také jedním z mála snímků, kterému to člověk dokáže bez větších výčitek odpustit. Povyšuje totiž možnosti sci-fi žánru na úplně novou úroveň. Sice zamrzí, že si James Cameron nezvolil jinou látku, kde by spojil vizuální genialitu a technickou preciznost s hlubším příběhem, ale to se nedá nic dělat. K dokonalosti tedy určitě leccos chybí i tak je to ale neuvěřitelně chytlavá podívaná.

Zajímavý nápad utopený v moři klišé a špatně okopírovaných fragmentech z jiných sci-fi filmů. Mostow jen potvrzuje, že je rutinér. Místy slušná parodie, bohužel tvůrci to asi mysleli celé smrtelně vážně. Nad vodou tuhle děravou sci-fi bárku drží jen Bruce Willis.

Přiznám se, že jsem celkem dlouho přemýšlel, jak s Proroctvím naložit. Nakonec musím dát Proyasovi palec nahoru. Ve filmu jsou momenty, kdy má člověk chuť vstát ze sedadla a začít tleskat, ale bohužel i momenty, které člověka zarazí hluboko do sedačky. Je to trochu škoda. Největší výhrady mám k závěrečné části filmu, kde se naplno projevuje sinusoidový efekt, chvíli nahoru, pak zas dolů. V celé kráse se pak odhalí nekonzistenčnost děje i to, že některé scény působí, jako by byly nalepeny hodně laciným vteřinovým lepidlem. Sice to drží jakž takž pohromadě, ale celek rozhodně není perfektní hladká plocha. Příznivci Aštara Šerana by asi naplno aplaudovali, ale normální divák spíš jen smutně kroutí hlavou. Nicméně pozemská část závěru je výtečná a kdyby zůstalo u ní, pak by u mě Proyas stoupl ještě o nutný kus v žebříčku výše. Takhle se jedná jen o lehce nadprůměrný snímek, který sice nebude na vrcholu žebříčku sci-fi, ale za vidění určitě stojí.

Stokrát provařené a vylouhované schéma. Jenže od té chvíle, kdy Liam Neeson přistane v Paříži, začnete hltat každou sekundu z těch 96 hodin a vydechnete si až po závěrečných titulcích. Neskutečné tempo, halda emocí a hlavně silně uvěřitelný výkon drsňáka Neesona. Matně si vzpomínám, kdy mi brutální násilí působilo tak příjemné pocity.

Tady se vařilo hodně z vody. Výsledný nápoj sice není úplná břečka, ale příliš nezachutná a podruhé si dá člověk radši něco jiného, co bude mít aspoň správný říz. Terminator 4 mohl dopadnout hůře, mnohem hůře než nakonec dopadl, otázka ale je, jestli je to nějaké pozitivum. Akční scény jsou bravurní, film má tempo a postapokalyptický svět je velmi sugestivní. Škoda ale, že Salvation vlastně nemá žádný pořádný děj a v podstatě zůstane jen u sledu akčních scén. Ty navíc trpí nedostatkem atmosféry a opravdového napětí. Pár zajímavých prvků nám ale nakonec tuhle bárku přeci jen zvedá nad hladinu. Může za to zejména postava Marcuse. Terminátora tedy zatím úplně nezatracuji a docela mě i zajímá, s čím tvůrci přijdou dále. Pár rad bych pro ně měl, zvýšit rating alespoň na 15let a výš, vyhodit režiséra a scénář svěřit peru jednoho člověka, který má aspoň trochu talent na psaní sci-fi.